Ovocné stromy se vysazují v době vegetačního klidu, který nastává koncem října a trvá zhruba do konce dubna. Samozřejmě se nesází, když půda promrzne, podle tuhosti zimy tak jejich výsadba obvykle připadá na říjen až listopad, na jaře pak na březen a duben. Právě teď je nejvyšší čas na stromky, které jste nestihli zasadit na podzim (více v článku zde).
Prvním předpokladem úspěchu je kvalitní školkařský materiál. Na ovocné dřeviny jsou přísné normy a podle etikety poznáte, zda je stromek v pořádku. Při nákupu zkontrolujte, zda má stromek bohaté a pravidelné větvení. A nezapomeňte na kořeny, které zásadně nesmí být zaschlé.
Chcete pěstovat vysokokmeny nebo zákrsky?
Před samotným nákupem si ještě dobře promyslete, jakou zvolíte odrůdu a podnož. Ovocné stromy se totiž nepěstují ze semen, ale vyšlechtěné kulturní odrůdy určující budoucí kvalitu ovoce se naštěpují na odolné podnože, které zase určují vzrůst stromu.
Čtěte ve středu
Speciál Hypotéka u výslechu: Co potřebujete k vypracování nabídky a kolik oslovit bank? Vyplatí se kombinace dvou stavebních spoření či spotřebitelský úvěr? Deset otázek k financování bydlení a srovnání nabídek bank - modelové příklady.
Dříve se hojně pěstovaly tzv. vysokokmeny, vzrůstné stromy, jejichž kmen se rozvětvuje až ve výšce kolem 180 až 200 cm. Jejich zástupce a také zástupce polokmenů (s výškou větvení kolem 140 cm) ještě najdete na velkých venkovských zahradách či podél cest, ale v moderním ovocnářství a také v soukromých zahradách se dává přednost nižším tvarům.
Pěstují se čtvrtkmeny s výškou kmene kolem jednoho metru a ještě častěji zákrsky (s výškou kmene 50 až 70 cm), u jabloní a hrušní pak obvykle vřetenovité zákrsky (s výškou kmene 40 až 60 cm).
Podle vzrůstnosti stromů musíte zvolit spon mezi nimi, pro radu nahlédněte do tabulky doporučených vzdáleností. Při příliš husté výsadbě mají stromy nedostatek světla a vzduchu, jejich větve do sebe vrůstají a špatně se řežou.
Jak na vlastní výsadbu stromků?
Hloubka a velikost jámy závisí na kvalitě půdy. Čím je kvalitnější, tím stačí jámy mělčí. V ideálním případě se pro zákrsek doporučuje jáma 40 cm hluboká a 60 cm široká, pro čtvrtkmen pak 50 a 60 cm. V horších půdách musíte kopat hlouběji a do větší šíře, abyste ke kořenům mohli nasypat kvalitnější zeminu.
Stromek by měl být vysazen stejně, jako rostl ve školce. Přes vykopanou jámu si proto položte lať, abyste viděli, jak hluboko je třeba stromek zasadit (viz názorný nákres níže).
Místo štěpování nemá být v půdě, ale také ne příliš vysoko nad povrchem. Protože se zemina po výsadbě časem slehne, sází se tak, aby byl kořenový krček těsně nad úrovní položené latě, přičemž se půda nahrne asi o 5 cm výše. Až slehne, bude štěpované místo těsně nad povrchem půdy.
Stromku před výsadbou trochu zastřihněte kořeny a namočte ho na pár hodin do vody. Do jámy nejdříve zatlučte kůl. Zvolte jižní stranu, aby chránil kmínek před spálením sluncem. Poté umístěte stromek, rozložte pravidelně kořeny a začněte zasypávat zeminou, ideálně vylepšenou uleželým kompostem. Dbejte na to, aby se substrát dostal i pod kořeny a mezi ně – stromkem proto párkrát poklepte. Po zasypání celé jámy zem ušlápněte a důkladně prolijte.
Jak sázet ovocné stromy
Z půdy okolo stromu vytvarujte mísu, ve které se bude držet srážková voda. Nakonec stromek šetrně přivažte k opěrnému kůlu. Pravidelně zalévejte a okolí stromku kypřete, aby se rozrušil půdní škraloup a zlikvidoval plevel. Neryjte ale příliš hluboko, mohli byste poškodit kořeny.
Ideální čas na sázení je sice na podzim, ale při správné péči se vám dobře ujmou i stromky zasazené na jaře. Což se týká nejen ovocných, ale i ostatních stromů a keřů. Podívejte se, co radí zkušený zahradník (více zde):
4. prosince 2015 |
