Brambory patří mezi nejvyužívanější potraviny, v našem jídelníčku se objevují několikrát týdně. Podle informací z Výzkumného ústavu bramborářského pochází zhruba jedna třetina ne z obchodu, ale od takzvaných samozásobitelů.
Tedy těch, kdo si na zahrádce sami brambory vypěstují. A ti každoročně řeší otázku, jakou odrůdu zvolit, aby byly brambory nejen chutné, ale zároveň aby vydržely ve sklepě celou zimu. (Kompletní seznam odrůd najdete TADY)
Během dubna, kdy už zem rozmrzla a uchová si stálou teplotu nad bodem mrazu, je čas na jejich výsadbu. "Pěstování brambor se určitě vyplatí drobnějším pěstitelům pro spotřebu svou a svého okolí," potvrzuje Josef Králíček z Ústředního bramborářského svazu České republiky. "Velkou roli hraje správné uskladnění, bez něj nemá smysl se o pěstování snažit. Výhodu tedy mají majitelé rodinných domů se správným sklepem oproti lidem bydlících v panelácích," říká.
Sadba brambor
Sadba bramborZákladem úspěšné sklizně je správná sadba. Při koupi se proto ujistěte, že je certifikovaná, tedy úředně prověřená a testovaná na virové choroby. Z přibližně 160 odrůd, které se u nás pěstují, raději vyberte ty odolnější.
Prodejce sadby by vám měl poradit. "Zvláště začátečníci by neměli přecenit své síly a zkoušet pěstovat choulostivou odrůdu. Taková je například raná Rosara, která se sklízí v létě a odolává klíčení. Nebo novinka Karera, která se konzumuje v létě a přežije i sucha," říká Marie Rasochová z firmy Medipo Agras H. B.
Pokud to myslíte s pěstováním brambor vážně, můžete si například ze stránek Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod stáhnout Abecedu pěstitele brambor nebo publikaci Pěstování brambor na zahrádce - obojí ve formátu PDF.
Měnit místo
Pokud brambory pěstujete každoročně, měňte jejich místo. Na stejném záhonu by se měly sázet jednou za čtyři roky, protože půda se jejich růstem vyčerpává a přichází o cenné živiny. Při opakovaném pěstování je totiž velká pravděpodobnost vzniku chorob a množení škůdců (například háďátka bramborového). Na záhonu, kde plánujete pěstovat brambory, vysaďte rok předtím hořčici nebo luštěniny. Ty zlepší obsah půdy, která tak bude dobře připravená na výsadbu brambor.
Před sadbou brambor půdu vysoce "naorejte". Brambory pak sázejte ve vzdálenosti asi 25 cm a v hloubce 5 cm pod úroveň půdy (záleží na "naorání" půdy - brambory by neměly být příliš "namělko", aby je nevyplavil první silný déšť).
Z jednoho kilogramu sadby očekávejte pěti- až desetinásobný výnos, záleží na konkrétní odrůdě.
Pozor na škůdce
Brambory jsou bohužel velmi choulostivé, snadno je napadnou škůdci nebo choroby. Zvláště plísně se hojně šíří při velké vlhkosti. Pokud ale investujete do prevence, značně zvýšíte šanci, že vaše sklizeň nenapadne třeba plíseň bramborová. Proto použijte takzvané kontaktní prostředky už v době před začátkem vegetace. Aplikují se po 10-20 dnech. Jestliže se na bramborách objevují houby, zničte je fungicidy.
Nejznámějším škůdcem je mandelinka bramborová. Napadá listy brambor a rajčat, může zničit všechny listy. Zbavit se jí můžete sběrem, použitím insekticidů při líhnutí larev nebo jí nechat zlikvidovat dravou plošticí, která mandelinkou k snědku nepohrdne.
Dalším častým neštěstím bramborových lánů je již zmíněné háďátko bramborové. Miluje teplo a bohužel pro pěstitele i kořeny brambor. Larvám vyhovuje vlhko, dospělí jedinci si naopak libují v období sucha. Pokud se na vašem záhonu objeví, vydrží tam i dvacet let. Nejlépe se háďátku i mandelince vyhnete, pokud budete dodržovat zásadu pro změnu místa pěstování.
Rozšíření škůdců záleží i na geografické poloze. "V nižších oblastech například v Polabí mohou zkomplikovat růst brambor osenice polní nebo drátovci - larvy kovaříků. Naopak na Vysočině se pěstitelé nejčastěji potýkají se strupovitostí, která se v nížinách téměř neobjevuje," tvrdí Josef Králíček.
Uskladnění
Brambory potřebují správné podmínky v období svého vegetačního klidu. Ideálním prostředím je tmavá, suchá, chladná a větraná místnost. Pokud vlastníte sklep, máte napůl vyhráno. Teplota pro uskladnění brambor by se měla pohybovat od 2 do 4 stupňů Celsia - při nižší teplotě hlízy zmrznou a chutnají nasládle, při vyšší klíčí, ztrácí vodu a zdravý vzhled. Příliš vyklíčené se už nehodí ke konzumaci. Nejezte ani ty brambory, které zezelenají. Obsahují totiž alkaloidy (solanin), které jsou ve větším množství jedovaté.
Varné typy
Některé odrůdy mají po uvaření měkčí hlízy, jiné naopak tvrdé, záleží na varném typu. Podle toho se budete i rozhodovat, kterou odrůdu zasadit.
Typ A - Tento typ hlíz zůstává i po uvaření tvrdý a nerozpadává se. Hodí se proto pro klasickou přípravu brambor jako přílohy, dále do salátů a vaření brambor ve slupce. V obchodech jsou označené zelenou barvou.
Typ B - Mírně moučnatí, ale zůstávají i tak poměrně tvrdé. Chutnat vám budou v polévkách, guláši i v salátech. Pytle s tímto typem brambor má červenou barvu.
Typ C - Pod modrou barvou se skrývají výrazně měkké a moučnaté brambory. Ideální na výrobu bramborové kaše, placek, hranolek či bramboráků.
Existují druhy brambory, jejichž typ nelze přesně určit - najdete je pod názvem A-B nebo B-C. Kromě A, B a C se také pěstují brambory typu D, které se nepěstují pro konzumaci, ale k průmyslovému využití.
Sladké bramboryZnáte batáty? Vypadají jako brambory, ale ve skutečnosti s nimi nejsou příbuzné. Tato okopanina je typické jídlo chudiny v Jižní Americe. I u nás batáty lze pěstovat, ale jen v dostatečně prohřáté půdě, do které je sázíme až v polovině května. Uskladněné vydrží jen pár týdnů. Seženete je ale už v našich supermarketech v červené a bílé barvě. |
