"V roce 1982 žily kočky v průměru 6,2 roku, v roce 1996 9,2 roku a v roce 2005 už 11,1 roku. Pokud jde o psy, dožívali se v roce 1982 v průměru 9,5 roku, v roce 1996 11,6 roku a v roce 2005 11,9 roku," říká Yves Bodet, hlavní delegát komory výrobců krmiva FACCO ve Francii. Německá studie podle něho platí i pro další evropské země, kde je stejná struktura zvířecí populace a kde jejich majitelé žijí podobným způsobem.
Pomáhá krmivo i dostupní veterináři
Za prodloužením věku stojí podle odborníků hlavně kvalitnější výživa a lepší veterinární péče.
"Vědecky nelze důvody prodlužování věku zvířat stanovit," uvádí Yves Bodet, "ale délku života zvířat ovlivňuje řada faktorů: přístup k veterinární péči, vývoj veterinárního lékařství a lepší výživa, spojená zvláště s rozvojem hotových krmiv." Dokonce to platí i pro zvířata v zoologických zahradách, která mají vyváženou a kvalitní stravu, těší se veterinární péči a nehrozí jim nebezpečí od predátorů.
Například Veterinář Guillaume Ruiz uvádí, že mezi jeho pacienty je stále více sedmnáctiletých koček, které jsou v dobrém stavu.
Technika rozboru krve a další typy vyšetření se značně rozvinuly a umožňují přesnější a včasnou diagnózu a léčbu. "Dnes nemoci u zvířat diagnostikujeme stejně včas jako u lidí," zdůrazňuje. Navíc dnes lidé podle něho vydávají na léčbu svých mazlíčků více peněz.
Platí to i pro zvířata chovaná v zajetí
Paul de la Panouse, jenž založil v roce 1968 zoologickou zahradu v Thoiry u Paříže, vypráví, jak v 80. letech provedl eutanazii u lvů, jimž bylo přes 20 let, protože už byli vyhublí na kost a zmoženi artrózou. "Kdyby byli ve volné přírodě, nežili by více než 12 let," zdůrazňuje.
"Když mladí lvi v přírodě opouštějí smečku a hledají si loviště, většinu z nich zabijí dominantní samci. Ti, kteří přežijí a dospějí, zase pak zabíjejí stará zvířata," upřesňuje.
De la Panouse, jenž založil ve Francii čtyři zoologické zahrady, uvádí jako příklad také slona: hyne hladem v 60 letech, když jsou jeho poslední stoličky opotřebovány a už nemůže žvýkat listí. V zoologické zahradě dostává zvíře bohatší potravu a když už nemá zuby, dostává kaši a může žít další desítku let.
Paul de la Panouse vzpomíná i na krajtu, která uhynula ve velmi vysokém věku a měřila přes 11 metrů. To byla podle něho rekordní délka. "Krajta je zvíře, které neustále roste, pokud žije v příznivých podmínkách," vysvětluje tento expert, který 18 let studoval zvířata v jejich přirozeném prostředí v Africe.
