Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na skálu bych nelezl, ale odpad ze školky je zlatý důl, říká bonsajista

aktualizováno 
„Hledat klid u bonsají? Spíš se u nich pokaždé pořádně naštvu,“ říká Martin Zimandl z Českého Vrbného, specialista na bonsaje yamadori. Práce s nimi podle něj vyžaduje chladnou hlavu, fantazii, trpělivost i odvahu. „Každý řez, který dnes uděláte, je zásadní, přestože výsledky se ukážou až za dlouhá léta.“

Když se bonsaj povede, je to radost na první pohled. | foto: Radomír Dohnal

„Yamadori, to je bonsaj, která na vás čeká v přírodě,“ vysvětluje Martin  Zimandl, jak lze jednoduše začít s bonsajemi. A kdykoliv.

Musí být pořízení bonsaje nutně záležitostí tisíců korun?
Vůbec ne. To už je dneska strašné klišé, stejně jako čtení stovky návodných článků. Proč si radši za dvě tři stovky nekoupit pokojovou bonsaj, a nevyzkoušet si to osobně? Za cenu řezaných květin. Pokud vás to zaujme, můžete v tom pokračovat dál. Začněte třeba s yamadori.

Yamadori?
To je stromek z přírody, jen částečně upravený, jako základ pro bonsaj. Vyžaduje to ale čas. Nedá se říct: ´Jdu do lesa a seberu si yamadori´. Je to spíš o tom, že máte nějakou vytipovanou lokalitu, kde víte nebo tušíte o těch správných stromech. A tak tam za nimi chodíte a postupně si je připravujete.

Jak ta příprava probíhá?
Trochu si je zastřihnete, pomalu je nahnojíte, orýpete. Prostě je připravíte na přenos do kulturního prostředí. Záleží samozřejmě na tom, v jaké kondici ten strom je a jaké je tam podloží. Není nic neobvyklého, když si takhle připravujete strom třeba pět let a nakonec z toho nemáte nic. 

Fotogalerie

Pročpak?
Může se totiž stát, že ten strom sice vykopete, ale on ten přenos neudýchá. Nebo si ho mezitím vykope někdo jiný.

Je odběr stromku z volné přírody legální?
Samozřejmě byste se měli při sběru venku nejdřív informovat, komu  vytipovaný pozemek patří. Kontaktovat majitele nebo lesníka, říct mu, o co jde, že se tam budete pohybovat a co chcete. Úplně ideální je dostat k tomu písemné nebo aspoň ústní svolení. Nemusíte se ale soustředit jen na lesy.

Jaké jsou další možnosti?
Poptejte se třeba v lesnických nebo zahradnických školkách. Často se tam zbavují pro zahradníky nepoužitelného materiálu, ale pro nás bonsajisty je to zlatý důl. Typicky strom se dvěma nebo třemi terminály neboli vrcholy, je pro lesnickou produkci nesmyl, ale pro nás je to ideální.

Takže nemusí nutně jít o stromy rostoucí v extrémních podmínkách?
Náročné podmínky strom do jisté míry utváří, proto je zajímavý. Ale u nás se nemusíte vydávat k mořským útesům, je tu dost jiných náročných stanovišť. Například železniční náspy, dálniční okraje, místa kde intenzivně okusuje zvěř, kde se intenzivně seče. Třeba takové hlohy, i když jejich yamadori je komplikovanější.

Proč?
Sice jsou krásné - dokážou plodit, moc hezky kvetou, ale protože hluboce koření, tak se těžce dostávají ze země. Na hlohy se jezdí s bagrem. Když se ničí meze, nebo zdi se zarostlými rostlinami.

Žádné dobrodružné výpravy, lezení po skalních stěnách?
Za to žádný strom nestojí. Taky si pamatuju film, kde někde na útesech visí na laně a kopou bonsaj, ale to je nesmysl. Nemá cenu to pokoušet za každou cenu. Když strom roste na skále, budete ho velmi těžce dostávat ven. Pokud to tedy není nějaká tvrdá čedičová skála, kde ten strom roste v nějaké kapse. Ale to u nás není častý případ.

Bonsaj jako klenot

Prastará bonsaj dovezená z Japonska má péči jako korunovační klenot

Zahradník Zdeněk Eichler se o unikátní bonsaj stará téměř třicet let.

Zahradník Zdeněk Eichler se o unikátní bonsaj stará téměř třicet let.

Jakou konkrétní dřevinu byste doporučil do začátku?
Z listnatých třeba habr. Je to poměrně snadno sehnatelná rostlina, v zahradnictvích, lesních školkách, v přírodě. Habr dobře obrůstá ze starého dřeva. I když se hodně ořeže a zredukuje koruna, tak dokáže znovu obrazit z kmenových pupenů. To je důležité, že vám nezůstane holý kůl, ze kterého nedostanete žádné větve.

A nějaké další?
Taky javory, naše klasické druhy mléč a babyka, ale tam se vyplatí začít ze semínka. Je to taky takový svérázný obor. Ze semene se většinou pěstují rostliny, které jsou v Evropě těžko k dostání. Ale u pravokořenných odrůd javorů je výhodou, že odpadají starosti s roubováním. Taky se vám ten tvar rostliny podaří mnohem lépe zachytit, je daleko hezčí. Z jehličnatých asi modřín, protože borovice a smrk už jsou složitější.

A když nechodíme po mezích ani za bagrem? Máte nějaký tip?
Zkusit se dá třeba takový obyčejný tavolník japonský (Spirea japonica), pořízený v zahradnickém výprodeji za 39 korun. Jen vyberete vhodnou rostlinu, očistíte kořenový bal, zapěstuje se korunka, a za dva roky je to krásná bonsaj. A vstupní náklady jsou minimální.

Musí být bonsaj nutně miniaturou?
Ve volném překladu to pořád znamená „rostlina v nádobě“. Takže i když to převáží vysokozdvižný vozík, je to pořád bonsaj. Od skutečně miniaturních několikacentimetrových šohinů až po stromy měřící 1,7 metru. Propracovanost je v tom pořád.

Co tedy činí bonsaj bonsají?
Rostlina a miska, to je základ. Buď jsou ve vzájemné harmonii, pak je to povedený kousek. Když nejsou, je to míň povedený kousek. Nebo jsou v totální disharmonii, a pak je to úplně nepovedený kousek. Bonsaj se stane bonsají, když to dobře skloubíte dohromady.

Má každá vaše bonsaj svůj příběh?
Má. Já mám například tu velkou výhodu, že mám dodnes ve sbírce svou úplně první bonsaj. Je to modřín, yamadori, a je mu asi 45 let. Což se ne každému podaří. Ale připouštím, že za tou první bonsají následuje během těch třiceti let, co je dělám, dlouhá řada nepovedených kousků a mrtvolek.

A nevadí vám, že výsledky vaší dnešní práce uvidíte až za léta?
To tak bývá. Musíte buď předpokládat růst toho stromu, nebo mít v hlavě nějaký nápad. Pak už jen prostě idealizujete a simulujete přírodní podmínky. Ale i bonsaje se v průběhu svého života mění. Z nádherného stromu se stane torzo, které začne obrůstat odspoda, jako v přírodě. Od bonsajisty se proto očekává určitá trpělivost a vztah k přírodě. Musíte ji umět pozorovat a vycítit, kdy je třeba zásah, kdy musíte konat. A taky se nesmíte bát. Protože to rozhodnutí, kdy skutečně ustřihnout nějakou tu větev, je zcela zásadní.

Autoři:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.