Za rezavé túje může sucho, mokro, molovky, houby i přehnaná šetrnost

Nedostatek či přemíra vláhy a nedostatek hořčíku v půdě patří mezi nejčastější příčiny reznutí tújí. Rostliny jsou ale někdy i napadeny škůdci - molovkou zeravovou nebo houbou.

Když začnou reznout túje, měl by si člověk zahrát na Sherlocka Holmese. Příčin může být totiž tak mnoho, že je třeba systematicky krok za krokem vylučovat jednu příčinu za druhou.

Nedostatek nebo přemíra vláhy

Zrádné oteplení

"Za zrezlé túje někdy může i přílišné oteplení, jaké se často objevuje v průběhu končících zimních měsíců. Pokud je tak teplo, že začne proudit míza, a následně se prudce ochladí a nastanou velké mrazy, může dojít k roztrhání dřevního pletiva v rostlině a ta už se ze šoku nevzpamatuje," připomíná specialistka na projektování zahrad Dana Makrlíková. Uschlé větvičky už se nepodaří zachránit, nezbývá než je uštípnout.

Túje se sázejí během celé sezony. I amatér ví, že po výsadbě je vhodné sazenice důkladně zalít. "Někdo to ale přežene, a tak stromečky vlastně utopí," tvrdí zahradník Jiří Rypáček. Nelze totiž jednoznačně říct, kolik litrů vody patří ke každému stromu. Podle odborníka hodně záleží na půdě, do které se se sází - z písčité půdy se voda dříve "ztratí", proto je třeba zalévat častěji, u těžších půd není potřeba zálivky tak velká.

"Neustále kontrolujte vlhkost půdy tak, aby nebyla ani příliš mokrá, ani vyschlá. Čerstvě zasazené túje jsou velmi citlivé až do doby, kdy pořádně zakoření, kdo toto zanedbá, může se setkat s tím, že mu část sazenic nevzejde a uschne," varuje.

Na nedostatek vláhy se naráží i během zimy. Mnoho lidí má dojem, že podzimní plískanice dodají stromům vody dost, nemusí to ale být pravda. Obecně platí, že zvláště před prvními mrazíky je třeba túje víc prolít a vlhkost půdy hlídat i během zimy.

Se solí a psem nic nezmůžete

I tam, kde by zdánlivě mohlo být všechno v pořádku, se může vyskytnout problém. Jde o to, že se ke kořenovému systému dostávají posypové soli z okolních komunikací, nebezpečí tedy vzniká hlavně u živých plotů blízko udržovaných veřejných cest a chodníků. Proti tomuto nebezpečí nelze nic podniknout, tady nemá cenu stromky sázet.

Podobně bezradní jsme tam, kde si pes vybral stromky za svoje místečko k vykonávání toalety. V mnoha případech nelze zahradu oddělit od míst, kde se pes pohybuje, čerstvá močovina stromům ale každopádně nesvědčí.

V balu sázejte jen na jaře a na podzim

Mnozí amatérští zahradníci se nechají zlákat levným nákupem stromků v balu. "Problém je v tom, že se stromy v balu objevují na trhu brzy, už v průběhu léta, mnozí neodolají ceně a sází brzy. Jenže tyto stromy nemají kompletní kořenový systém, strojně se vyrýpávají ze školky a kořeny jsou poškozené. Podobné sazenice by se měly sázet jen v době vegetačního klidu, tedy na jaře nebo na podzim," říká Jiří Rypáček.

V této roční době nedochází k tak velkému odparu, túje nemají tendenci růst do větví, veškerá síla se soustřeďuje do budování kořenového systému. A proč jsou takové rozdíly v ceně stromku v balu a kontejneru? "V kontejneru je pipláme od semínka, přesazujeme, zaléváme, je to daleko pracnější. Zato má ale tújka kompletní kořenový systém, který je po přesazení do země daleko schopnější adaptovat se na nové prostředí," vysvětluje Jiří Rypáček.

Na nedostatek hořčíku je sůl

U starších tújí se objevuje reznutí hlavně v důsledku nedostatku živin v půdě. Po letech se země vyčerpá a vzhledem k tomu, že jsou tyto rostliny hodně citlivé na nedostatek hořčíku, je třeba ho do půdy dodat.

Většinou zabere takzvaná hořká sůl, která hořčík obsahuje. Prodává se ve formě prášku, který se podle návodu rozpustí ve vodě. Roztok lze přidávat ke kořenům, pro rychlejší účinek ho lze aplikovat i postřikem přes list. Hořčík lze do půdy občas přidat i preventivně, nečekat až na první hnědé větvičky.

Když se přehnojí

V internetových diskusích se občas objeví i problémy s přehnojením. Jedna ze čtenářek například popisuje, že zasadila túje a ke kořenům je přihnojila cereritem. Většina tújí zrezavěla.

Hnojení ihned po sázení považuje většina zahradníků za chybu. Někteří radí začít s hnojením nejdříve až po 14 dnech až třech týdnech, jiní dokonce tvrdí, že je lepší první rok je lepší nehnojit vůbec, aby stromky neměly snahu "vytáhnout" se a sílu soustředily spíše na důkladné zakořenění. Obecně se soudí, že pokud zrezaví více než polovina zelené plochy, nelze už stromek zachránit.

Za reznutí mohou i molovky a houby

Pokud máte pocit, že jste vyčerpali všechny předchozí možnosti a příčina je jinde, prohlédněte důkladně uschlé větvičky. Možná jsou túje napadeny cizopasníky. Ti pak způsobují částečné odumírání - kobatinové hnědnutí.

Stromky mohou být napadeny houbami Kabatina thujae nebo Didymascella thujina. Příznaky se většinou objevují většinou až koncem léta a na bázi odumřelých výhonů jsou zřetelné drobné černé plodničky, nebo naduřelé polštářkovité plodnice. Pokuste se napadené větve opatrně vystřihat a poté použít vhodný postřik.

V případě, že je na bázi výhonů zřetelný vyhlodaný drobný otvor, jedná se o poškození škůdcem molovkou thujovou (Argyresthia thuiella). Je to 4-6 mm velký "motýlek", jehož larvy se zavrtávají do větviček a tím je likvidují. V tomto případě se první příznaky objevují většinou až od srpna.

Přípravků k hubení podobných škůdců je mnoho, doporučuje se například Mospilan, Fast K, Karate Zeon - poradí vám v každém zahradnictví.