Češi se chovají ke svému majetku laxně a jsou si toho vědomi.

Češi se chovají ke svému majetku laxně a jsou si toho vědomi. | foto: Profimedia.cz

Češi podceňují zabezpečení svého majetku. A sami o tom vědí

  • 9
Češi mají v zabezpečení bytů a domů velké rezervy. Vědí to, ale většina z nich to podceňuje a neřeší. Největší procento lidí podle studie Stát a občan v prevenci kriminality považuje zabezpečení svého majetku pouze za průměrné.

Až 67 % lidí z průzkumu ke studii Stát a občan v prevenci kriminality, kterou zpracoval Institut pro kriminologii a sociální prevenci, uvádí, že je jejich majetek zabezpečen průměrně. Za dobře zabezpečený jej považuje 22 % respondentů a 11 % si naopak myslí, že jejich byt či dům je zabezpečen podprůměrně. Velké ohrožení vykradením domu či bytu cítí čtvrtina dotázaných.

„Jedním z klíčových faktorů, který nahrává zlodějům, je vedle slabého zabezpečení bytu či domu nevšímavost vůči okolí a slabá sociální kontrola. To platí zejména ve městech,“ upozorňuje Ivan Pavlíček, odborník na zabezpečení domácností ze společnosti Next.

Jaký preventivní program navrhují občané v jednotlivých krajích. Zvětšete kliknutím.

Počty vloupání jsou stále vysoké a v loňském roce policie po krádežích vloupáních zaznamenala dosud sečtené škody za více než 1,5 miliardy korun. „Pro větší bezpečnost by lidé měli více sledovat dění kolem sebe, být v kontaktu se svými sousedy a být schopni jim v jejich nepřítomnosti pohlídat dům či byt. Ale zejména nespoléhat na cizí pomoc a vzít zabezpečení svého majetku a zdraví do svých rukou,“ doporučuje Pavlíček.

Polovina občanů si přiznává, že nepomáhá aktivně policii při odhalování trestné činnosti, a více jak polovina (56 %), že nepomáhají při předcházení trestné činnosti. Na druhé straně se 57 % občanů zároveň domnívá, že policie  o spolupráci občanů stojí.

Zodpovědnost za ochranu majetku (konkrétně bytu a auta) spočívá podle převažujícího názoru dotázaných na nich samotných (85 %, resp. 76 %). Odpovědnost za ochranu proti kapsářům a především za ochranu před přepadením na ulici je už ve větší míře chápána také jako odpovědnost státu.

Přitom podle zkušeností z praxe se ví, že naprostá většina zlodějů jsou amatéři, kteří jdou cestou nejmenšího odporu (podobně jako je to například u krádeží aut). Je tedy daleko pravděpodobnější, že když najdou překážku, přes kterou se nelze snadno dostat, tak od záměru krást upustí. 

Nejsnazší je pořídit si bezpečnostní dveře v odpovídající, alespoň 3. bezpečnostní třídě (a tomu odpovídající zámkovou vložku s kováním). Je to jednodušší než řešit vloupání jen elektronickou ochranou. Ta by měla přijít až jako druhý stupeň, zvláště v situacích, kdy samotné dveře byt nemohou zajistit.