Podle ochránce přírody Ivana Zwacha je proto nutné obojživelníky při migraci ochránit. Za nejlepší variantu považuje budování různých podchodů na komunikacích či stavbách. Pokud chybějí, je vhodné živočichy zastavit umělými bariérami a pak je přes překážku přenést, ovšem při dodržení určitých pravidel.
Řešením jsou podchody nebo umělé bariéry a přenesení
Žáby migrují většinou na jaře za vábením samečků, na cestu se ale mohou vydávat i v létě za potravou nebo kvůli změně stanoviště. Zatímco suchozemští skokani mají v těchto dnech už cestu většinou za sebou, ropuchy obecné teprve migrovat začaly. Například na Prostějovsku jsou rozšířené v okolí obce Hamry.
"Podnětů pro migraci je několik. Může to být teplota, vlhkost a podobně. Většinou ale migrují v noci. Některé druhy urazí třeba až čtyři kilometry, trvá jim to několik dnů, ale i týdnů. Táhnou vždy kolem vody, někdy tok využijí jako autobus a kousek se svezou," uvedl Zwach.
Hromadně táhnou zejména skokani hnědí, ostronosí a ropuchy obecné. Migrační tahy přitom mají živočichové dány geneticky. Problém nastává, pokud jim lidé do cesty postaví překážku, jíž může být silnice, železnice, umělá vodní cesta či nová plošná stavba. "U komunikací, u nichž se například upravuje svršek, je vhodné vytvořit podchod pro živočichy. V takových situacích to vyjde nejlevněji. Když se staví nová komunikace, je to ještě jednodušší. Najdou se místa, kudy zvířata táhnou a navrhnou se podchody," vysvětluje ochránce přírody.
Cena u dočasných podchodů na stavbách je kolem pěti tisíc korun, investoři se tak vyhnou mnohem vyšším pokutám za úhyn zvířat. Do podchodů se obojživelníci navedou bezdotykově naváděcími pásy. Pokud podchody chybějí, mohou se zvířata zastavit umělými bariérami a následně přenést přes překážku.
Problém je, že zábrany brání v migraci i jiným zvířatům, u bariér navíc musejí být pravidelné hlídky. "Pokud chybějí, zvířata se u bariéry zbytečně vysilují. Zvířata se nesmějí přenášet daleko, aby mohla pokračovat ve svém směru a nekomplikovali jsme jim tak orientaci v prostoru. Navíc čím déle jsou zvířata pohromadě, tím jsou víc ve stresu. Do kyblíků se s obojživelníky dostanou třeba i střevlíkovití brouci, kteří mají kusadla a mohou způsobit žábě zdravotní problémy. Větší žáby také šlapou po těch menších," vylíčil rizika ochranář.
Pokud se ale postupuje správně, jde o dobrou prevenci proti úhynu obojživelníků. Podle Zwacha obojživelníků v tuzemsku obecně ubývá. Změny klimatu sice některým druhům svědčí, na většinu ale mají negativní dopad.
