Příběh začal před pěti lety, kdy rybář Joao Pereira de Souza našel zesláblého tučňáka na ostrůvku u Ria na pokraji sil s peřím zmáčeným od nafty. Vzal ho domů, ošetřoval a zbavil mastné zátěže.
Tučňák magellanskýTučňák magellanský (Spheniscus magellanicus) je druhem tučňáků, který hnízdí na pobřeží jižního Chile, Patagonii, Ohňové zemi, na ostrovech Juana Fernandéze, Falklandech a hlavně na pobřeží Argentiny. Je to tučňák prostřední velikosti, je největším druhem rodu Spheniscus. Bývá vysoký 60 až 70 cm a váží 3,5 až 5 kg. Tučňák magellanský se dožívá až 25 let. Zdroj: Wikipedia |
Když tučňák zesílil a byl opět schopný samostatného života, vypustil jej rybář do volné přírody a tím to pro něj skončilo. Jenže po několika měsících se tučňák objevil u jeho domu a bouřlivě se s ním vítal. „Přichází vždycky v červnu a každý rok je stále přátelštější. V únoru se pak vrací domů,“ popsal rybář televizní stanici Globo.
Dojatý byl i biolog Joao Paulo Krajewski, který Pereiru zpovídal. „To jsem ještě nikdy neviděl. Mám pocit, že tučňák věří, že je rybář součástí jeho rodiny. Když ho vidí, vrtí ocasem jako pes,“ žasl.
Jako ke svému kamarádovi se také chová. Nechá se chovat, krmit a nikdo jiný na něj nesmí sáhnout.
Zdá se, že dodržuje pravidlo, že tučňáci jsou velmi přátelští a věrní tvorové. Například svoji družku neopouští a žije s ní, dokud nezemře.
