Tam, kde byla ještě před 11 lety louka, si dnes kromě vlastního domu s úžasnými výhledy na zahradu, Hančina rodina užívá jezírko s vodopádem, početná posezení, dva zastřešené pavilony, vinný sklípek porostlý levandulí, šalvějí a lesními jahůdkami, spousty vzrostlých stromů i nevídané kamenné solitéry.
Z louky udělali jedno velké staveniště
Přesně takový dům se zahradou si paní Hana vysnila za léta strávené s manželem v pražském paneláku. Výsledek je zásluhou spolupráce majitelů s pražským výtvarníkem a zahradním tvůrcem Miroslavem Pacnerem. Právě on během výstavby neustále zabíhal do domu a zase ven, aby si ověřil na vlastní oči, jak budou působit jednotlivé detaily.
Proto s manželem odmítli návrh architekta na okna s efektními vitrážemi a naopak žádali co možná největší prosklení stěn. Hana přitom měla od začátku jasno: "Zahrada musí sloužit nám a nikoli my jí!" Díky kobercům půdokryvných dřevin či bylin v podobě levandulí a lesních jahod nemá plevel šanci.
Tady je skutečně možné uvěřit domácím, že se v zahradě neničí nekonečným pletím, sečením trávy nebo tvarováním dřevin, ale skvěle si vše užívají. Hlavně posezení na terase u jezera s vodopádem, případně u originálního kamenného stolu s grilem.
Odpočinkových koutů je tu ale mnohem víc. "Každý, kdo k nám přijde, se tu cítí dobře," ujišťuje paní Hana. Což má i horší stránku. "A nikomu se odtud pak nechce," dodává se smíchem. Hlavně dětem, které se hned zamilují do vody, na jejíž hladině se čile prohání kachna s hejnem káčat. Vyvádí je tu každý rok a nevadí jí ani ovčák a tři kočky. Umí si zjednat respekt.
Pohledy do proměňující se zahrady nikdy nezevšední
V zahradě si samozřejmě přáli mít co možná nejrychleji soukromí, proto došlo u plotu na výsadby vzrostlých dřevin. Došlo i na menší keře a tvarované jehličnany, nádherné kryptomerie, rododendrony, azalky, bambusy či dřevité pivoňky.
Malé úspěchy samozřejmě průběžně střídaly drobné kolapsy, z nichž jeden nedávno potkal i centrální jezírko. "Sice ho zakládal bazénář, ale po letech jsme začali mít problémy s vodou. Dokonce to už vypadalo, že bude nutná čistička. Ale pomohl nakonec expert na jezírka, pan Pišl z Libčan. Stačil jediný jeho zásah a voda je znovu jako křišťál," vysvětlují domácí.
Kromě kachňat se tu tedy na jaře líhnou i ropuchy. "Ale dá to práci ochránit malé pulce před dorůstající vodní havětí. Všechno se u nás zkrátka vyvíjí, a tak i zahradu průběžně přizpůsobujeme životu rodiny. Každým rokem něco předěláváme," konstatuje majitelka.
Zahrada dokonce rodině ovlivňuje život v domě: například v přízemí nemají na zdech obrazy. "Prosklené stěny nám je bohatě nahradily pohledy do živoucí přírody, která se každým dnem proměňuje. Takže nám vlastně nikdy nezevšední," říká spokojeně majitelka.
Tuto a další zahrady najdete v listopadovém čísle časopisu Knihovnička Zahrada.
