Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zahrada jako divočina plná kamenů, kde si každý lístek prohlédnete zblízka

  0:20aktualizováno  0:20
Pohodlný přístup k rostlinám pěstovaným v zahradě umožní, aby si je mohl každý pěkně zblízka prohlédnout a třeba si na ně i sáhnout. Nadšený alpinkář podle těchto pravidel vybuduje divočinu i na rovině, protože jen tak se může naplno obdivovat jejich kráse a současně jim poskytnout tu nejlepší péči.

Dům zarostlý v zeleni | foto: Ing. Jiří Savinec

Karel Veselý je vskutku horlivým zastáncem tohoto přístupu a také jej ve své zahradě uplatňuje: "Opravdu se snažím, aby se u mě mohl kdokoli, návštěvy nevyjímaje, obdivovat kráse rostlin v jednotlivých partiích z bezprostřední blízkosti. Například z chodníku hned vedle nebo z travnatého palouku na druhé straně."

Skalka jako stavebnice

Pohodlný přístup k rostlinám je důležitý i z důvodu údržby. A jak nadšený alpinkář dodává: "Vyplatí se na to myslet s patřičným předstihem. Člověk by si měl uvědomit, že na stará kolena či v nemoci nebude už schopen vyrazit na náročný výšlap za horskými kytkami do přírody. A bude pak vděčný za to, že se k nim může posadit ve své zahradě. Nebo se dokonce natáhne na trávníku vedle, aby se pokochal jejich krásou."

Jako dekoraci můžete na zahradě použít takřka cokoliv. Ale s citem.Rostliny vyrůstající ze spár mezi kameny si prohlédnete z přístupové cesty.

S touto myšlenkou, kterou Veselý rád předává dalším generacím, přišel už před několika desetiletími Josef J. Halda, jeden z prvních propagátorů kamenných zahrad u nás a objevitel tzv. vrstevnatých neboli spárových skalek. "I když vlastně nic převratného nevymyslel, jen odkoukal a napodobil proces, kterým s kameny a rostlinami odnepaměti pracuje sama příroda," dodává s humorem skalničkář.

Na Josefa Haldu nedá dopustit. Už v roce 1974 ho oslovil, zda by mu pomohl se stavbou nového alpína. Dohodli se a dodnes je v zahradě v Sedlci k vidění partie, kterou společně zbudovali. "Je to stěna hned nad jezírkem," ukazuje Karel na stěnu, která vypadá jako porostlá přírodní skála.

Partie s betonovým jezírkem.Jezírko s osazenou "skalní" stěnou, vytvořenou samozřejmě uměle.

Od té doby prodělala zbývající část zahrady řadu podstatných proměn s ohledem na pohledově lepší, efektnější spárové uspořádání. "Vrstevnatá skalka je opravdu nejlepší; je ovšem třeba mít k dispozici vhodný kámen, který zvětrává a rozpadá se do podoby různě mocných, spíše plochých bloků. S takovým materiálem je pak radost si hrát," popisuje nadšeně skalničkář.

Kamínek po kameni, krok za krokem

Zahradu podle svých představ mohl začít Karel Veselý realizovat až poté, co vyženil domek s malou zahradou o rozloze pouhých 300 m2. První rok zjistil, že půda je přehnojená dusíkem, proto mu většinu skalkových rostlin v sousedství zeleninových záhonků sežrala plíseň. Zkoušel pak zeminu upravovat, vymývat, doplňoval novou. A taky začal svážet z okolí na káře vhodné kameny. Materiál pro svoji první skalku tahal ze svahů vrchu Kaňk.

Travertinová skalka ukrytá za rohem domu.Travertinová skalka ukrytá za rohem domu.

Okolí Kutné hory je z geologického hlediska velice pestré, a tak Karel mohl ve své zahrádce postupně vyzkoušet různé druhy kamene. "Začínal jsem s třetihorní křídou, ale je velmi rozpadavá, což je na závadu. Na druhou stranu je to alkalický sediment a vápno jde, jak známo, spoustě skalniček k duhu," radí alpinkář.

Následoval vápenec rozvrstvený do podoby různě mocných lavic. Veselý ale zkusil i jiné horniny, třeba rulu, znělec, a dokonce hadec. "Obsahuje totiž spoustu hořčíku, který u dřevin vyvolává zakrslý růst," vysvětluje Veselý dále.

Dům doslova zarostlý v zeleni nezapře, že takováhle zahrada je budovaná celá desetiletí.

V jeho zahradě ale laik jednotlivé druhy kamenů nerozezná, protože jednotlivé partie jsou sestavené na stejném principu. Je to důležité; zásadně totiž platí, že na tak malé ploše je třeba se vyvarovat odlišných způsobů vrstvení kamene. "A také spolu různé druhy nekombinujte a vytvářejte z nich vždy jen ucelené partie," doporučuje dnes již proslulý stavitel skalek. "A samozřejmě to s kamením nepřehánějte, abyste nakonec neměli u domu přeskalkováno. V tomto směru je moje zahrada ukázkovým odstrašujícím příkladem," směje se Karel Veselý.

Červnová knihovnička zahrady

Titulní strana červnového čísla časopisu Knihovnička Zahrada.Další snímky z této kouzelné zahrady, budované nadšeným alpinkářem Karlem Veselým po čtyři dlouhá desetiletí, najdete v červnovém čísle časopisu Knihovnička Zahrada.

Dále v něm najdete tipy na kamenné předzahrádky, několik návštěv na českých zahradách, články o zajímavých květinách, informace o kořenových čističkách, tržiště nápadů či zápisníky zahradních zajímavostí.

Autoři:




Nejčtenější

Proměněná terasa, připravená k odpočinku a lenošení.
Jak zabydlet jižní terasu: kobercem, paletami a teplomilnými rostlinami

Proměnit holou, zhruba desetimetrovou terasu tak, aby se na ní dalo příjemně pobývat a moc to nestálo, není úkol úplně jednoduchý. Rady zahradního architekta...  celý článek

U silnějších motorů se místo jednoduchého molitanového filtru používají...
PORADNA: Vzduchový filtr u sekačky po vyprání raději olejem nenapouštějte

Celý život peru vzduchový filtr u sekačky jarovou vodou a teď jsem se v nějaké diskusi dočetl, že správně bych ho před nasazením do stroje měl napustit olejem,...  celý článek

Larva zavíječe voskového je známá hlavně jako nepřítel včelařů.
Zavíječ, nepřítel včel, možná zachrání lidstvo před plasty. Chutnají mu

Vědkyně Federica Bertocchiniová jen shodou náhod přišla na to, že larvy zavíječe voskového si rády pochutnají na plastových taškách. Když totiž čistila svůj...  celý článek

Klisny se ke stádu po porodu vrací poté, co se mezi matkou a hříbětem vytvoří...
U Milovic se rodí divoká hříbata i telata. Slavná klisna uhynula

Jaro přineslo do rezervace divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovic smutek i spoustu naděje. Před dvěma týdny sice uhynula klisna, která přivedla na...  celý článek

Marcipánový dezert Michaely Javorovské
Mladé pražské cukrářky soutěžily o nejlepší dezert. Cena zůstala U Krbu

Nadějné pražské cukrářky si vyzkoušely, jaké je to zažít tlak při soutěži ve velké konkurenci. Postavily se proti profesionální cukrářce s praxí a pokusily se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.