Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

I alergici mohou mít zahradu, kterou mohou používat bez kapesníku

aktualizováno 
Alergiemi dnes trpí podle statistik Českého zdravotního ústavu přes třicet procent lidí, z toho převážnou část tvoří alergie na pyly. Na vlastní zahradě se můžeme alergii vyhnout tak, že vysadíme rostliny, které riziko alergických reakcí nezvyšují.

Jarní peklo pro alergiky | foto: Profimedia.cz

Aby se i lidé s alergií na pyl, plody či vůni některých rostlin mohli pohybovat na vlastní zahradě, dá se výsadba vyřešit tak, aby jednak mírnila projevy takové alergie a zároveň plnila svoji okrasnou a užitnou funkci.

Výhodou je, když zahradu zakládáme nově a celou koncepci si můžeme dopředu promyslet s přihlédnutím ke všem rizikovým faktorům. Ale ani v případě, kdy potřebujeme přizpůsobit novým podmínkám zahradu stávající, není nutné radikálně měnit na zahradě všechno, co jsme tam doposud vypěstovali.

Fotogalerie

Je však nutné přesně určit, co nemocné osobě škodí nejvíc a na to zaměřit svoji pozornost. Zároveň je třeba vědět, že všechna opatření, která na zahradě učiníme, budou pouze lokálního charakteru a alergenní projevy u dané osoby jimi můžeme pouze výrazně zmírnit, nikoli jim zcela zabránit.

Proti poletujícímu pylu

Mezi nejčastější a nejrozšířenější projevy alergií, se kterými se při realizacích zahrad setkávám, patří negativní působení vzduchem poletujícího pylu a chmýřitých přívěsků některých rostlin na dýchací ústrojí člověka. Výjimečně se u některých lidí projevuje také alergie na výraznější vůni květů nejrůznějších rostlin.

Mezi nejrizikovější alergeny v rostlinné říši obecně patří kvetoucí traviny, obiloviny, rumištní bylinná vegetace a seno. Z botanického hlediska je pravidlem, že pro alergiky znamenají větší riziko rostliny takzvané větrosnubné než hmyzosnubné. Výjimku tvoří jehličnaté stromy a keře, které jsou větrosnubné, ale způsobují alergie velice zřídka.

Někdy je také nutné v zahradě omezit určitý druh dřevin produkujících silné alergeny jako jsou například olše, bříza, líska, habr, buk, platan, topol, samčí jedinci vrby nebo černý bez. U malého počtu lidí se projevuje citlivost také na javor jasanolistý, kaštan, ořešák, ptačí zob, pustoryl, dub, akát, lípu, jilm, borovici lesní, či tis.

Základem je minimalizovat rostlinný materiál

Kladivo na alergie

Vypěstujte si asijskou perilu, je to „kladivo“ na alergie

Za pár týdnů po výsevu můžete sklízet jednotlivé mladé a křehké listy.

Za pár týdnů po výsevu můžete sklízet jednotlivé mladé a křehké listy.

Základním pravidlem pro vytvoření adekvátního a přesto příjemného prostředí pro člověka s projevy alergií na rostliny je, že zahradu pojednáme co nejjednodušeji. Méně je více, takže je lepší vybrat co nejméně druhů rostlinného materiálu. Základ celé zahradní kompozice by měly tvořit trávníkové plochy, které musíme pravidelně udržovat, aby nedošlo k vykvetení trav. Uvažovat můžeme o vysazení živých plotů. Vhodnými rostlinami jsou tis (Taxus), habr (Carpinus), ptačí zob (Ligustrum), střemcha (Prunus), zerav (Thuja), smrk (Picea) a zimostráz (Buxus), které - pokud je pravidelně stříháme a udržujeme - nevykvetou a mohou na zahradě vytvořit zajímavé okrasné prvky.

Další skupinu příznivých rostlin tvoří jehličnaté stromy a keře, především různé druhy smrků, horská borovice (Pinus mugo), kleč, kosodřevina nebo jalovec (Juniperus).

Vhodné jsou i některé listnaté keře, jimž by ale měly být vždy ostříhány větve s poupaty ještě před vykvetením. Také kapradiny zpravidla nezpůsobují alergické reakce.

Z kvetoucích rostlin doporučuji především takové, které nešíří vůni a mají jednoduché květy s minimální produkcí pylu, například keřovité růže či jednoduše kvetoucí zahradní pivoňky. Vhodné jsou rovněž hortenzie se sterilními květy. Za zmínku stojí také popínavé révy, které málo kvetou, jsou téměř bez pylu a přitom dokážou na zahradě vykouzlit krásná přírodní zákoutí.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.