Vladimír Hříbal je filolog, profesor jazyků, autor knih Vodní zahrada nebo Zahradní jezírka a vodní rostliny. Jezírka jsou jeho život. V téhle zahradě ve Lhotě nedaleko Kamenných Žehrovic jich vlastníma rukama, naštěstí vyzbrojen judistickou ligovou fyzičkou, založil asi padesát.
„Na zahradě je nejhezčí, že se z ní pořád dere energie.“ |
Zpočátku je stavěl z betonu. Když pak v tuhé zimě popraskala, hledal, čím je opravit. V 90. letech vyjel do Německa omrknout, jak se svařují fólie, a od té doby má všechna vyložená měkčeným PVC.
Většinu rostlin v zahradě sázel v polovině 70. let. Rostou tu vodní, bažinné, pobřežní a vlhkomilné rostliny, ale třeba i vzácná metasekvoje čínská, španělská jedle nebo „šarlatový král“, tedy červený javor. „Rebarbora támhle u břehu pamatuje Hitlera, babička z ní dělala koláče,“ provádí nás vodním světem Vladimír. “Zůstala tu z doby, kdy tu byl švestkový sad.“
Vladimír množí lekníny, to se prý dělá samo, a hraje si s bohyškami neboli hostami. „Hosty jsou pro mě cenné,“ říká. „Rostou v polostínu i v přemokření a v jílu; v Japonsku i na březích řek. Když jsem hloubil jezírka, jíl jsem házel kolem jezer, daří se tam hlavně hostám, pro mne je to ideální rostlina.“
Jak je to v létě s odparem vody a jak se jezírka čistí?- Vodu čistí mělkovodní rostliny, které si z živin rozpuštěných ve vodě stavějí svá těla, i ryby v ní najdou vše, co potřebují. - Hladiny u Hříbalů občas čistí dcera Eva. Jinak se voda odčerpává jednou za dva až pět let, poté se kal ze dna spláchne do prohlubně a vysaje čerpadlem. - Vodu sice čistí rostliny, ale zaručeně nejlíp řasy. Nejlepší je vláknitá řasa, protože jde dobře vytahovat z vody. Kal se totiž v jezírku vždycky nějaký najde i v případě, že dáte na hladinu sítě. Stačí prach, který spadne s deštěm.   - V létě se hladina jezírek denně sníží výparem až o 1 či 2 cm, proto je nutné ji podle potřeby do jezírek dopouštět. |
Obdivujeme žlutošedozelenou odrůdu ́El Niňo ́ nebo druh montana – kvete pod Fudžijamou. Nechápeme, jak se nedají rody a odrůdy poplést. „Jednu dvě jmenovky mám taky pod trsem, nevybledne na ní písmo, to je bezpečná metoda,“ prozrazuje zahradník.
V sezoně mu s péčí o zahradu velkou 3 500 m² pomáhá mladší osmnáctiletá dcera, budoucí zahradnice. „Zkoumám způsoby, jak ušetřit, aby tu jednou holka nebyla nešťastná,“ říká u dočisťovací nádrže, kam stéká dešťová i použitá voda z domu, s níž se pak zalévá. „Problém spíš je, že nemám místo na další rostliny. A na co můžu být pyšný? Že jsem to všechno ve zdraví přežil,“ směje se Vladimír Hříbal na rozloučenou.
Přitom s oblibou parafrázuje známé přísloví: „Když chceš být šťastný 14 sekund, polib hezkou ženu, když 14 minut, pomiluj ji, když 14 dní, ožeň se s ní, když celý život, pořiď si jezírko.“
Tuto zahradu a inspiraci, jak vodu v zahradě udržet, najdete v aktuálním červencovém čísle časopisu Nové proměny bydlení.
Podívejte se, jak lze vyřešit plnění jezírka dešťovou vodou. Tu lze dokonce využívat v domácnosti, například na splachování či praní (více čtete v článku zde):
5. června 2012 |
