Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


I zahrada ve stínu může nádherně kvést. Jen vědět, jak ji osázet

aktualizováno 
Máte pozemek, kde brání přístupu slunce sousedův dům nebo vzrostlé stromy, takže vám neroste ve stínu trávník a nevíte si rady při výběru rostlin? Poradíme vám, které druhy se bez přímého světla obejdou. Najdou se mezi nimi i některé s atraktivními květy.

I stinné kouty se mohou zelenat a kvést. Zde hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata 'Limelight') a floxy kvetoucí na pozadí zdi porostlé břečťanem (Hedera felix). | foto: Dana Hanušová

Stinná zahrada nemusí nutně znamenat negativum. Naopak, když se správně osází, poskytne příjemný chladivý odpočinek i nevšední romantickou podívanou pro oko. Navíc se i na osluněných zahradách pokaždé najde nějaký zastíněný kout, který je potřeba vyřešit.

Zkuste třeba vhodné jehličnany

Z jehličnanů dobře prosperujících ve stínu je asi nejznámější tis červený (Taxus baccata). Lze ho nechat růst přirozeně, ale také se dá velmi dobře tvarovat a použít třeba jako součást živých plotů. Komu přijdou jeho tmavozelené jehlice příliš fádní, může sáhnout po některém z barevnějších kultivarů (Summergold se žlutozelenými jehlicemi, David s žlutými jehlicemi) nebo nějakém kultivaru s převislými větvemi. Vyšlechtěny jsou i zajímavé kultivary sloupovité či poléhavé.

Čtěte ve středu

Interiér s vůní moře

Další inspirativní fotografie k zahradě ve stínu, první díl seriálu o českých firmách, které se prosadily i v zahraničí a námořnické tipy pro váš interiér najdete ve středečním magazínu DOMA Dnes.

Dalším jehličnanem libujícím si ve stínu je jedle, efektivní jsou především různé kultivary jedle korejské (Abies koreana). Dobrou volbou je i jedlovec kanadský (Tsuga canadensis) a jeho zakrslejší odrůdy. Asi nejznámější je kultivar Jeddeloh, který vytváří kompaktní, asi metr vysoké keříky.

I mezi listnatými keři najdete stínomilné

Ani některé keře nevyžadují plné slunce. Jde většinou o rostliny, které nejsou atraktivní květy, ale mají zajímavé listy nebo barevnou kůru. Působivá je například svída výběžkatá (Cornus stolonifera Flavirames) se žlutozelenými větvemi, které vyniknou i v zimním období, nebo kultivary svídy bílé (Cornus alba) s nápadnými větvemi červené barvy. Obstojně ve stínu rostou i některé skalníky (Cotoneaster), dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii), ptačí zob (Ligustrum vulgare) a líska obecná (Corylus avellana).

Z kvetoucích keřů udělají největší parádu hortenzie velkolisté (Hydrangea macrophylla) nebo voňavý pustoryl (Philadelphus coronarius). Mezi stálezelenými rostlinami drží prim pěnišníky (Rhododendron, více zde) a japonské azalky (Azalea japonica), dobře tvarovatelný zimostráz (Buxus sempervirens) nebo žlutě kvetoucí mahónie (Mahonia aquifolium).

Jaké jehličnany na vaši zahradu?

Všechny informace k jejich pěstování najdete v e-knížce Jehličnany pro zahrady a skalky.

Poměrně velký výběr je mezi popínavými dřevinami (více o popínavkách zde). Velkými světlezelenými listy rozjasní stinné zákoutí podražec dřevnatý (Aristolochia macrophylla) a dojem udělá i přísavník pětilistý, známý jako psí víno (Parthenocissus quinquefolia). Bez problémů pak ve stínu roste břečťan (Hedera helix) nebo plazivý barvínek (Vinca minor). Oba jsou stálezelené, takže s nimi můžete počítat i v zimě.

Místo trávníku vsaďte na trvalky a cibuloviny

Častým problémem zastíněných míst bývá absence trávníku, ale místo něj můžete zasadit drobné rostliny, které nevzhledné plochy rychle porostou. Kromě barvínku je to například zběhovec plazivý (Ajuga reptans), mochnička trojčetná (Waldsteinia trifolia), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) nebo oblíbená konvalinka (Convallaria majalis).

Použít lze i drobné jarní cibuloviny: ladoňky, sněženky, bledule, modřence a další. Počítejte však s tím, že se po odkvětu zatáhnou a místo zůstane prázdné. Z vyšších trvalek se nejvíce osvědčily různé druhy kapradí, bohyšek (Hosta), z jara kvetoucí čemeřice (Helleborus) nebo bohatě kvetoucí čechravy (Astilbe). Z letniček je ve stínu dobře fuchsiím, begóniím a balzamínkám.

Podívejte se, jak si se stinnými kouty své zahrady poradila naše čtenářka Dana Hanušová z Kralovic na Plzeňsku (fotografie její zahrady z roku 2010 zde).

Autoři:




Nejčtenější

Ovocné stromy je potřeba vysadit, než začne vegetační sezona. Kořeny stromků...
Poslední šance k výsadbě ovocných stromů, ale jen s vydatnou zálivkou

Jaro se plnou silou hlásí o slovo, takže máte posledních pár týdnů na výsadbu ovocných dřevin, které musí být v půdě co nejdříve před vegetačním obdobím. Jak...  celý článek

Ptačí budka ve stylu Slow TV od ateliéru Harddecore a serveru Technet.cz.
Postavte si vlastní Slow TV ptačí budku. Stačí vám šukalka a vrtačka

V zimě je potřeba ptáčky přikrmovat a v létě je dobré alespoň těm nejmenším postavit hnízdiště. Budka, kterou si podle našeho návodu vyrobíte, poslouží...  celý článek

Jidášovo ucho (houby úplně vpravo), šnytlík, medvědí česnek, mladé kopřivy,...
Když vyrazíte do lesa, nasbírejte si i medvědí česnek a další bylinky

I jako houbař můžete vyrazit do lesa také za bylinkami, a nejen za oblíbeným medvědím česnekem. Není totiž zdaleka jedinou bylinkou, která vám na jaře udělá...  celý článek

Řez obytným modulem usazeným do zahrady
Bunkr do každé rodiny. Češi vyrábějí kryty pro případ krize

Nepokoje, energetická krize, přírodní katastrofa, válka. Stále více Čechů se připravuje na krizové situace, které dosud odbývali jen mávnutím ruky. Nouzové...  celý článek

Nuru jako nadšený lezec s ukořistěnou větvičkou. (25.3.2017)
VIDEO: Pražské gorily si venku užívají první jarní trávy, mláďata řádí

Jakmile minulou sobotu gorily zaslechly, že se mimo obvyklý čas něco děje s hydraulikou a hýbou se dveře u východu do venkovního výběhu, hned se k němu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.