I stinné kouty se mohou zelenat a kvést. Zde hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata 'Limelight') a floxy kvetoucí na pozadí zdi porostlé břečťanem (Hedera felix). | foto: Dana Hanušová

I zahrada ve stínu může nádherně kvést. Jen vědět, jak ji osázet

  • 0
Máte pozemek, kde brání přístupu slunce sousedův dům nebo vzrostlé stromy, takže vám neroste ve stínu trávník a nevíte si rady při výběru rostlin? Poradíme vám, které druhy se bez přímého světla obejdou. Najdou se mezi nimi i některé s atraktivními květy.

Stinná zahrada nemusí nutně znamenat negativum. Naopak, když se správně osází, poskytne příjemný chladivý odpočinek i nevšední romantickou podívanou pro oko. Navíc se i na osluněných zahradách pokaždé najde nějaký zastíněný kout, který je potřeba vyřešit.

Zkuste třeba vhodné jehličnany

Z jehličnanů dobře prosperujících ve stínu je asi nejznámější tis červený (Taxus baccata). Lze ho nechat růst přirozeně, ale také se dá velmi dobře tvarovat a použít třeba jako součást živých plotů. Komu přijdou jeho tmavozelené jehlice příliš fádní, může sáhnout po některém z barevnějších kultivarů (Summergold se žlutozelenými jehlicemi, David s žlutými jehlicemi) nebo nějakém kultivaru s převislými větvemi. Vyšlechtěny jsou i zajímavé kultivary sloupovité či poléhavé.

Dalším jehličnanem libujícím si ve stínu je jedle, efektivní jsou především různé kultivary jedle korejské (Abies koreana). Dobrou volbou je i jedlovec kanadský (Tsuga canadensis) a jeho zakrslejší odrůdy. Asi nejznámější je kultivar Jeddeloh, který vytváří kompaktní, asi metr vysoké keříky.

I mezi listnatými keři najdete stínomilné

Ani některé keře nevyžadují plné slunce. Jde většinou o rostliny, které nejsou atraktivní květy, ale mají zajímavé listy nebo barevnou kůru. Působivá je například svída výběžkatá (Cornus stolonifera Flavirames) se žlutozelenými větvemi, které vyniknou i v zimním období, nebo kultivary svídy bílé (Cornus alba) s nápadnými větvemi červené barvy. Obstojně ve stínu rostou i některé skalníky (Cotoneaster), dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii), ptačí zob (Ligustrum vulgare) a líska obecná (Corylus avellana).

Z kvetoucích keřů udělají největší parádu hortenzie velkolisté (Hydrangea macrophylla) nebo voňavý pustoryl (Philadelphus coronarius). Mezi stálezelenými rostlinami drží prim pěnišníky (Rhododendron, více zde) a japonské azalky (Azalea japonica), dobře tvarovatelný zimostráz (Buxus sempervirens) nebo žlutě kvetoucí mahónie (Mahonia aquifolium).

Jaké jehličnany na vaši zahradu?

Všechny informace k jejich pěstování najdete v e-knížce Jehličnany pro zahrady a skalky.

Poměrně velký výběr je mezi popínavými dřevinami (více o popínavkách zde). Velkými světlezelenými listy rozjasní stinné zákoutí podražec dřevnatý (Aristolochia macrophylla) a dojem udělá i přísavník pětilistý, známý jako psí víno (Parthenocissus quinquefolia). Bez problémů pak ve stínu roste břečťan (Hedera helix) nebo plazivý barvínek (Vinca minor). Oba jsou stálezelené, takže s nimi můžete počítat i v zimě.

Místo trávníku vsaďte na trvalky a cibuloviny

Častým problémem zastíněných míst bývá absence trávníku, ale místo něj můžete zasadit drobné rostliny, které nevzhledné plochy rychle porostou. Kromě barvínku je to například zběhovec plazivý (Ajuga reptans), mochnička trojčetná (Waldsteinia trifolia), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) nebo oblíbená konvalinka (Convallaria majalis).

Použít lze i drobné jarní cibuloviny: ladoňky, sněženky, bledule, modřence a další. Počítejte však s tím, že se po odkvětu zatáhnou a místo zůstane prázdné. Z vyšších trvalek se nejvíce osvědčily různé druhy kapradí, bohyšek (Hosta), z jara kvetoucí čemeřice (Helleborus) nebo bohatě kvetoucí čechravy (Astilbe). Z letniček je ve stínu dobře fuchsiím, begóniím a balzamínkám.

Podívejte se, jak si se stinnými kouty své zahrady poradila naše čtenářka Dana Hanušová z Kralovic na Plzeňsku (fotografie její zahrady z roku 2010 zde).