Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zahradní domek může růst s dětmi a radost jim dělat roky

  0:03aktualizováno  0:03
Ke stavbě prvního dětského zahradního domečku bylo pro šťastného otce impulsem narození dcery. Dnes je Aničce pět let a do svého domečku si chodí hrát i v zimě.

Vlastní zahradní domek bývá pro děti místem, kde zažívají úžasná dobrodružství a učí se samostatnosti. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

„Stále ještě ji domeček neomrzel a myslím, že to ještě pár let potrvá. Nejvíce ho samozřejmě využívá na jaře a v létě,“ popisuje Martin Pergl domeček dcerky, který za pár let užívání získal - i díky opakovaným nátěrům - pěknou patinu.

Na co dát pozor, pokud byste také chtěli stavět

Martin Pergl je přesvědčený, že zahradní domek může částečně „růst s dětmi“ a vydržet jim minimálně do puberty.

Zahradní domečky pro děti

„Jen musíte udělat vstupní dveře dostatečné vysoké, aby se osmileté děti nemusely ohýbat ve dveřích. Štít dělám vysoký 170 centimetrů, pak si v domku může stoupnout i dospělý,“ radí truhlář, který dělá nejmenší dětské domky na půdorysu 150 x 125 centimetrů ze zcela pragmatického důvodu. Když domek děti omrzí, nebo z něj vyrostou, může sloužit jako kůlna na nářadí.

Jako každý domek, ani ten zahradní pro děti se neobejde bez řádné údržby. Pokud použijete napouštěcí krycí olejové barvy, stačí natřít jednou za pět let.

Vhodný materiál a nářadí?

  • Zkušený stavitel radí použít jako materiál sušené smrkové KVH latě 6x4 cm a oboustranné palubky 19 mm. Z těch si děti nezadřou žádnou třísku.
  • Při práci se určitě neobejdete bez pokosové pily, se kterou lze zvládnout vše potřebné, včetně úhlových řezů.
  • Do oken radí Martin Perl použít nerozbitný polykarbonát. Je to bezpečnější než sklo.

„Při nátěru lazurou je údržba nutná zhruba každé dva roky. Ale zase brzy získá pěknou patinu,“ konstatuje otec, kterému se takto domek dcerky proměňuje před očima na vlastní zahradě.

Co je ale podle něj nejdůležitější? „Ať si v domečku vymyslíte cokoliv, vždy přitom musíte myslet na děti. Aby všechno bylo pevné a nic se jim nestalo. Z tohoto pohledu vybírejte i vhodné místo na zahradě - aby na něj bylo dobře vidět,“ radí.

Což platí hlavně pro ty nejmenší: ať mají pocit svého prostoru a soukromí, ale máte je neustále na dohled. Nikdy nevíte, co je napadne. (Další rady zde.)

Zahradní domečky ještě jinak: na stromě či z proutí

Jako otec Martin Pergl dobře ví, proč zdůrazňuje především bezpečnost dětí. Na tu na zahradě myslete i v jiných směrech, pozor například na jedovaté rostliny.

Letitá inspirace

Ze zahradního domku na bidýlku už vyrostly jak děti, tak vnoučata Kuchtových. Teď půvabná chaloupka, kolem níž zatím pěkně vyrostl les, čeká na další přírůstky.

Zahradní domeček pro děti, dokonce na bidýlku, najdete v tomto článku. Má nádhernou patinu, přežil generace a těší se na další drobotinu v rodině.

Ty jste mohli nevědomky vysadit už dříve, nebo na zahradě prostě už byly, a třeba ani netušíte, že mohou být pro děti jedovaté. (Více zde, například o jedovatém zlatém dešti, tedy štědřenci odvislém.)

Živé rostliny se naopak dají pro vybudování domečku pro děti i využít, ideálním stavebním materiálem je například vrbové proutí. Dá se z něj postavit třeba iglú i s tunelem (více zde). Na jedné zahradě s jeho pomocí rodiče dětem vybudovali doslova zahradu pro víly a dokonce ve svahu (najdete v článku zde).

Samostatnou kapitolou pak jsou domečky na stromě, ty mají asi největší kouzlo, ale jejich stavba je také nejnáročnější. I z hlediska ohlídání bezpečnosti ve všech směrech (rady a tipy čtěte zde).

Jak může zahradní domek pro děti změnit život rodičům

Zahradní domeček pro dcerku Aničku se stal v životě výše zmíněného Martina Pergla od Mladé Boleslavi zásadním zlomem. Přestože je původní profesí strojař, práci se dřevem rozumí. Oslovila i jeho autistického syna.

Podobný domeček pro děti chtěli i další lidé z okolí, proto se pan Pergl po několika zakázkách rozhodl zkusit zřídit truhlárnu, kde by zaměstnal sebe i syna, který by kvůli svým specifickým potřebám jinak u nikoho práci nenašel. Díky projektu Rozjezdy (další příběhy konkrétních lidí například zde) se zorientoval v sociálním podnikání (jak lze podnikat a přitom pomáhat čtěte zde) a povedlo se.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.