Pro orbu je výhodné vybrat variantu se silnějším motorem.

Pro orbu je výhodné vybrat variantu se silnějším motorem. | foto: Mountfield

Vše pro kyprý záhon. Od motorové motyčky až po malotraktůrek

  • 44
Kdo na zahradě pěstuje zeleninu na větší ploše než malém záhonku, určitě ví, jak je příprava půdy fyzicky náročná. Podle toho, co na svém pozemku využije, může pro usnadnění zvolit malý jednoúčelový rotavátor. Pro větší pozemky a hospodářství se vyplatí univerzální stavebnice malotraktoru.

Malotraktůrky mají výhodu v tom, že se skládají z pohonné jednotky, ke které podle potřeby můžete připojit vozík, ale i rotavátorový systém, pluh, radlici nebo dokonce i sněžnou frézu a mnoho dalšího příslušenství. Systém tak nebude sloužit jen v létě ke kultivaci zeminy, ale po celý rok.

Ne každému se ale vyplatí, nebude potřebovat všechny funkce. Na malou zahrádku mu postačí jednoúčelový a daleko levnější benzinový rotavátor, někomu dokonce jen malá motorová motyčka. Většinou se prodávají v elektrické verzi, na trhu ale najdete i benzinové. Mívají podstatně menší šířku záběru než rotavátor. Zatímco u klasického rotavátoru to bývá kolem šedesáti centimetrů, motyčky mívají polovic.

Jaký výkon má mít

Jednoúčelové benzinové kultivátory (rotavátory) mívají výkon necelé 4 kW. To na prokypření zryté půdy stačí. Nezkušení uživatelé mívají někdy naivní představu, že jeho pomocí zvládnou i přeměnit travní plochu na záhon. Na to ale tato mašina nestačí. Budete muset trávu zrýt ručně a rotavátorem teprve půdu rozmělnit a připravit tak na setbu. U pravidelně udržovaných záhonů mu ale ani po zimě slehlá půda nedělá problém.

Některé kultivátory umožňují měnit šířku záběru přidáním či odebráním plecích radliček. Do těžkého terénu tak můžete nastavit užší záběr a využít tak sílu motoru. Nevýhodou jednoúčelových strojů je nemožnost připojit další příslušenství, například pluh. Ceny značkových strojů se podle výkonu pohybují kolem 10 tisíc korun.

Motorová motyčka je vhodná pro menší záhonky.

Pro malozahrádkáře se prodávají motorové motyčky, většinou elektrické, šířku záběru mívají kolem 30 centimetrů. Jejich nevýhodou je malá váha, musíte jim pomáhat zabořit se do půdy. Výkony motorů se pohybují od 0,7 do 1,4 kW.

Na malém záhonku ale nějakou tu práci udělají, koupíte je za ceny kolem 2 000 korun. Výjimku tvoří benzinové motyčky od Hondy, ty ční mimo kategorie. Benzinový motor je přece jen těžší než elektromotor, takže se motyčka lépe dostane do záhonu, navíc nejste odkázáni na přívodní šňůru. Za tyto rolls-royce mezi motorovými motykami ale zaplatíte skoro 20 tisíc korun.

Připojit cokoliv znamená koupit malotraktůrek

Rozhodnete-li se, že potřebujete víc než jen občas prokypřit půdu, jste zralí na koupi malotraktůrku. Je to větší investice, zato se vám otvírají netušené obzory v množství využití.

Na trhu máte v podstatě dvě možnosti: buď zvolíte systém od Vari, anebo od Mountfieldu. Množství příslušenství je téměř totožné. S oběma můžete zametat chodníky, orat, vozit sklopný vozík, vláčet, obracet seno, připojit sněžnou frézu, štěpkovat, sekat louku...

Pro sečení větších ploch si pořiďte vozík se sedátkem, některé příslušenství lze pověsit i přímo na něj.

Pro chalupáře nebo malého hospodáře je kombinace se sklápěcím vozíkem nepostradatelná.

Oba malotraktůrky jsou české výroby: Vari z Libice nad Cidlinou zná asi každý malozemědělec, pro Mountfield vyrábí pohonnou jednotku firma Kulti z Berouna, příslušenství Garden Arsenal z Lysé nad Labem.

Velmi se ale u jednotlivých značek liší filozofie užití traktůrku. Mountfield má pro pasivní stroje (vozík, pluh, radlice...) i aktivní příslušenství (štěpkovač, bubnová sekačka, sněžná fréza...) jednu univerzální pohonnou jednotku. Aktivní příslušenství se pak pohání řemenem.

Vari zase nabízí motor a dva systémy pojezdu s převodovkou. Těžkou s velkými koly pro tažené příslušenství a lehkou s malým průměrem kol pro aktivní příslušenství.

Obě značky nabízejí motory ve dvou variantách – 5,5  a 6,5 koně. Vari motory Honda, Mountfield zase Briggs & Stratton, což jsou obě osvědčené značky. Podle zkušeností z praxe není mezi oběma výkonovými variantami (u jednotlivých značek) tak velký cenový rozdíl, aby se vyplatilo šetřit. To platí zvláště pro ty, kdo budou vykonávat těžší práce jako je například orba.

Převodovka systému Vari

U traktůrků Mountfield se řadí přehozením řemenu na jiné řemenice.

Vzhledem k jiné koncepci se obě značky liší ovládáním. Vari nabízí pohodlnější řazení rychlostí pomocí páky na převodovce, Moutfield klasickou variantu řazení pomocí přehození řemene z řemenice na řemenici, což není tak pohodlné.

Jednodušší koncepce ale pro zájemce znamená podstatně nižší cenu v základu než u systému Vari. Můžete mít jediné motorové "centrum", na které připojíte vše, znamená to podstatně menší investici pro lidi, kteří malotraktůrek použijí nejen k orbě, ale třeba i jako pohon sněžné frézy. U Vari se to prodraží koupí druhé převodovky. Ceny jednotlivých dílů příslušenství (vozík, pluh, rotavátor...) jsou velmi podobné.

Nastavení volnoběžky u kol pohonné jednotky

Podobný je i způsob řízení obou pohonných jednotek. V kolech mají zabudované volnoběžky, které umožňují snadné zatáčení při pojezdu – při sekání trávy nebo práci s vozíkem, zároveň ale můžete zapnout závěrku při orání. Tento systém Mountfield v minulosti neměl, nyní se už do traktůrků standardně dodává.

Je tedy na každém, aby si promyslel, které činnosti bude s malotraktůrkem vykonávat a podle toho se rozhodl, která koncepce je pro něj výhodnější, případně která ho vyjde finančně lépe.

Máte zkušenosti s kutivátory a malotraktůrky? Podělte se s ostatními v diskusi.