Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zahrady Clauda Moneta jako živá inspirace pro romantické zahradníky

aktualizováno 
Věhlasný impresionista sám stvořil zahrady kolem svého domu a s nezměrnou vášní je i zveleboval, aby se mu nakonec staly celoživotní inspirací. Už se nemusel jako jiní umělci vydávat na cesty, maloval svůj domov a zahrady a jejich atmosféru dokázal přenést na plátno. Vy se můžete pokusit vytvořit si ji naživo.

Zahrady Clauda Moneta jsou věčnou inspirací | foto: Profimedia.cz

Od roku 1980, kdy byly dům i zahrady Clauda Moneta v Giverny otevřeny pro veřejnost, je ročně navštíví na půl milionu návštěvníků. Víc informací najdete v článku Claude Monet předělávat svůj dům 40 let. Jak vypadá dnes. Není divu. Stále jsou okouzlující a vyvolávají pocit, že vstupujete do mistrových obrazů, do  impresionistického světa plného barev a hry světla a stínů.

Zahrada jako paleta pestrých barev

Dům měl Monet zpočátku pouze v pronájmu. Až když nabyl díky prodejům svých obrazů značného jmění, dům i s pozemky roku 1892 koupil a pustil se do jejich úprav. Proměna zahrady si vyžádala spoustu času, úsilí i prostředků, ale Monet se jí oddal s nezměrnou vášní.

K domu původně patřil sad s centrální alejí tvořenou jehličnany, ale stále uznávanější malíř toužil po zahradě květinové. Stromy nechal vykácet a místo se v jeho vizi nenašlo ani pro zmiňované stromořadí; ze vzrostlých tisů zde přetrvaly jen dva na přímluvu jeho ženy.

Dům Clauda Moneta obklopený zahradami, které impresionista sám stvořil.
Dům Clauda Moneta obklopený zahradami, které impresionista sám stvořil.

Symetrická zahrada tvořená záhony přetékajícími od jara do podzimu zářivými barvami letniček.

Před domem se pak zrodila symetrická zahrada tvořená záhony přetékajícími od jara do podzimu vytrvalými květinami i zářivě zbarvenými letničkami, nízkými i vysokými. Monet chtěl, aby hýřily pestrými tóny a barevně se proměňovaly v každou roční i denní dobu, každou hodinu a za jakéhokoli počasí. Věděl, jaký zdroj inspirace mu zahrada nabídne.

Stromy pak nahradila početná loubí, po kterých se pnou vzhůru růže či plaménky a vytvářejí v patrech další kaskády barev. Jednotlivé kompozice pečlivě promýšlel, aby byly co nejpůsobivější, ať už ve slunečním svitu za plného dne či v mlžném ranním oparu.

Pohled do zahrad, které Claude Monet sám stvořil, aby mu sloužily jako inspirace pro jeho obrazy.
Rozkvetlá zahrada Clauda Moneta

Pohled do zahrad, které Claude Monet sám stvořil, aby mu sloužily jako inspirace pro jeho obrazy.

Tradičnímu řešení zahrad nejen francouzských se tento styl ve své době zcela vymykal, stejně jako Monetova provokující a zároveň čarokrásná plátna. Tak velkolepý projekt samozřejmě vyžadoval značné náklady i další údržbu, kterou mělo ještě za umělcova života na starosti šest zahradníků. Naštěstí byl již majetný, ale i tak si občas posteskl, že všechny peníze utratí pouze za svoji zahradu.

Pro lekníny cokoli

Na květinovou partii blíže k domu, protkanou spletitou sítí štěrkem sypaných cestiček, navazuje část přírodní. Její lehce orientální nádech podtrhuje dvojice dřevěných mostů v japonském stylu, porostlých vistáriemi. Spojují břehy slavného jezírka s lekníny, kvůli kterému Monet neváhal odklonit rameno říčky Epte, aby v něm nádrž uměle vyhloubil.

Slavný japonský můstek z obrazů Clauda Moneta s vistárií v době květu
Pohled z japonského můstku na jezírko s lekníny

Slavný japonský můstek z obrazů Clauda Moneta s vistárií v době květu a pohled z něj na jezírko.

Parcelu přikoupil dodatečně. Rozkládá se za silnicí a s domem a původní zahradou je propojená podchodem. Zabednění vesničané se ovšem proti jezírku bouřili, protože podivné rostliny, jež v něm rostou, údajně infikují vodu. Monet namítal, že je tvoří především proto, aby je mohl malovat, a pěstovat zde bude pouze lekníny, rákosí a kosatce, což jsou běžné vodní rostliny. Prefekt nakonec jeho přání vyhověl a vlastně tak dal zelenou vzniku nejslavnějším dílům moderního výtvarného umění.

Ovšem řada rostlin u břehů vodní nádrže musela vesničanům ze sousedství připadat i nadále velice podezřelá, hlavně bambusy, japonské kdoulovce či sakury. Kde slavný malíř načerpal tuto východoasijskou inspiraci? Vysledoval ji ve starých japonských grafických listech, jež za nemalé peníze horlivě nakupoval.

Jako v Monetově obraze

Odhalené tajemství

Monetovy obrazy jsou plné zářivých barev, světla i jeho odrazů. Již od samého začátku mistr s oblibou užíval tmavé barvy a různé odstíny šedé, ovšem černou po roce 1860 naopak odmítal. Teprve nedávno odborníci zjistili, že toto neobyčejné vidění ovlivnila oční choroba, která vedla až k jeho úplné slepotě. Zprvu přestal vidět na jedno oko a v roce 1922 oslepl docela. Oční operace mu sice umožnila se k malování vrátit, ale v posledních letech svého života Monet znovu tvořil jako téměř nevidoucí stařec. Ovšem i tak vyhlížejí jeho malířské vize jako velkolepé symfonie čistých barev.

Již za Monetova života se dům se zahradami stal skutečným poutním místem, hlavně pro celé zástupy umělců. Z těch nejslavnějších sem jezdili pro inspiraci Cézanne, Renoir, Pissaro či Matisse. Proto se Giverny a vlastně celá Normandie považují za kolébku impresionismu.

A jak vznikl název tohoto směru? Na jedné z výstav představil Monet obraz Imprese znázorňující východ slunce, jak se odráží na vodní hladině. Jeden z kritiků pak prohlásil, že Monet znázorňuje jen jakési "imprese" a nazval ho impresionistou. On i jeho příznivci a žáci toto označení s radostí přijali.

Zahrada Moneta bezmezně fascinovala; hledal v ní a také nacházel stále novou inspiraci a třeba z pouhého pozorování jezírka vytěžil přes 200 děl. Výstavy, na kterých v letech 1900 až 1909 své "vodní obrazy" ukazoval, měly impozantní úspěch a vynesly mu nejvyšší uznání. Monumentální série panelů s námětem leknínů, kvůli které nechal mistr z Giverny v roce 1916 k domu dokonce přistavět zvláštní ateliér, ho pak zaměstnávala až do jeho smrti v roce 1926. Bylo mu 86 let.

Další inspiraci, rady a tipy pro svou zahradu či balkon najdete v měsíčníku Knihovnička Zahrada.

Autoři:




Nejčtenější

Fiona si pomalu zvyká na vodu, která je pro hrochy tím nejpřirozenějším...
Zoo a lékaři z dětské nemocnice zachránili předčasně narozeného hrocha

Hroší samička se narodila šest týdnů před termínem a odmítala pít. Chovatelům v Zoo Cincinnati v americkém Ohiu v tu chvíli nezbývalo nic jiného, než ji...  celý článek

Nejsložitější je údržba ploch z dýhy a masivu.
Jak správně doma udržovat dřevěný nábytek: přehledný návod

Nábytku se netýkají kampaně připomínající jarní nebo předvánoční úklid. Měl by se udržovat průběžně. Nejvíce práce budete mít s dýhou a masivem.  celý článek

Možná, že časem takovýto obrázek uvidíme běžně.
Vymysleli papírovou lahev, která bude stoprocentně kompostovatelná

Kampaně na Kickstarteru bývají přímočaré. Někdo nabídne výrobek, a když je tak zajímavý, že se podaří sesbírat dost peněz na rozjezd, můžete zainvestovat...  celý článek

Políbit velrybu, to bude pro zúčastněné zážitek, na jaký se nezapomíná.
Velryba se nechala od turistů u mexického pobřeží několikrát políbit

Mořští savci nejsou žádní mazlíci, přesto američtí turisté míří na jih Mexického poloostrova právě s vidinou toho, že je budou mít doslova „na dotek“. Minulý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.