Po pár týdnech by nikdo nepoznal, že je tráva vysetá na písku.

Po pár týdnech by nikdo nepoznal, že je tráva vysetá na písku. | foto: Tomáš Šena Swardman

Při zakládání nového trávníku použijte místo ornice písek, radí odborník

  • 43
Když místo ornice použijete písek, vytvoří se vám daleko hustší a odolnější trávník. Je to tím, že jak je písek vzdušnější, vznikne daleko mohutnější a odolnější kořenový systém, který snadno prorůstá až do hloubky, kde čerpá vodu a živiny.

Většinou se při zakládání zahrady využije toho, co zbylo při stavbě domu. Terén je hodně utužený a zhutněný. To se běžným rotavátorem neprokypří, musel by přijet těžký traktor nebo bagr a celou budoucí zahradu překopat.

Takže se na stávající terén naveze ornice. Ta sice zpočátku funguje, ale postupem času si sedá, takže se postupně terén zhutní.

„Výsledkem je, že tráva pak není schopná kořeny dostat do větší hloubky. Kořeny většiny trávníků pak sahají jen do tří nebo pěti centimetrů hloubky. Kdežto když se vyseje trávník do písku, mají kořeny během tří týdnů dlouhé 15 centimetrů,“ popisuje expert na zakládání a údržbu trávníků Tomáš Šena.

Písek má taky tu výhodu, že na rozdíl od ornice, která pořád pracuje, se ani nehne. Ne nadarmo se používá i při zakládání golfových greenů. Tam se sype až dvaceticentimetrová vrstva písčitého substrátu.

V písku sice tráva vyklíčí, ale je potřeba jí dodat látky, které trávník vyživí, až povyroste. „Lze využít rašeliny, které se přidává kolem dvaceti procent. Problém je v tom, že v rašelině jsou různé plísně a houby, které jsou potenciálním zdrojem nemocí trávy. Většina rašeliny se dováží z Pobaltí a ví se, že nemoci obsahuje. Proto už ji vůbec nepoužívám,“ upozorňuje.

Krok za krokem

1. Odtěžit 20 cm zeminy

2. Navézt písek, rozhrnout a promíchat s 5 % Biovinu

3. Postupně po vrstvách válcovat

4. Osít

5. „Zacukrovat“ Biovinem

6. Hodně zavlažovat tak, aby byl povrch pořád vlhký

7. Přihnojovat hnojivem s velkým obsahem draslíku (jako podzimní a zimní), aby se posílil kořenový systém

Jako nejlepší řešení se podle něj ukazuje rakouský substrát Biovin, což je kompost ze zbytků při zpracování vína. Tohoto „vylepšovače“ (20 kg stojí asi 1000 Kč) pak do písku stačí přimíchat jen pět procent. Tento kompost je absolutně bez plevelů a nemocí a naopak veškeré zbytky odumřelých trav dokáže rozložit na humus, který se stává pro trávu hnojivem. „Vznikne tak jakési perpetum mobile, rovnovážný ideální stav, kdy tráva potřebuje jen minimum péče a zůstane minimální prostor k tomu, abychom při péči něco pokazili,“ říká Šena.

Z písčitého podkladu se tak postupem času stává organická směs, která odpovídá tomu, co ten trávník ke zdravému životu potřebuje. Takže je nakonec daleko jednodušší připravit jí dobré podmínky a ona už si poradí sama.

Metoda zakládání do písku není o nic dražší než s použitím ornice. Tuna písku stojí tři až čtyři stovky, což je podobné jako u zeminy. Jen sousedi si budou zpočátku myslet, že hodláte zahradu zabetonovat.

Pro anglický trávník volte směsi, které obsahují více než 70% podíl travních druhů jako kostřavy červené výběžkaté, kostřavy červené krátce výběžkaté, kostřavy červené trsnaté a kostřavy ovčí. Tyto druhy mají výbornou schopnost vytvořit jemný a hustý koberec. Pak už stačí jen párkrát za rok pohnojit a pravidelně sekat sekačkou s ostrými noži, nejlépe vřetenovou, která má nejdokonalejší střih.