Kloboučky žampionů nebyly bílé, ale hnědé nebo krémové. Teprve před 70 lety se začaly pěstovat také bílé kmeny žampionu. Uměle se pěstovaly klony žampionů vybrané z přírody, protože v té době se šlechtilo tzv. výběrem.
A výběrem byl také zaveden do kultury r. 1927 bílý kmen žampionu. Tak se postupně začaly pěstovat kmeny s různě zbarveným kloboukem od bílé či krémové až po tmavohnědou.
V Evropě měly jednotlivé národy tradičně v oblibě žampiony s různou barvou klobouku. Maďaři, Italové a Francouzi dávali přednost převážně hnědým kmenům. Angličané a Němci bílým.
Časem se ale rozšířila do všech zemí Evropy konzumace bílých kmenů. Měly prvotřídní vzhled, dosahovaly vysokých výnosů a jejich cena byla velmi nízká, čehož nešlo dosáhnout u hnědých kmenů.
V současnosti se ve většině evropských zemích - až na výjimky - pěstují bílé kmeny žampionu.
Sortiment výrobků z hnědých žampionů je velmi široký. Drobné uzavřené plodnice hnědých kmenů nazývají Cremini a velké otevřené klobouky bez třeňů se nazývají Portabella.
V západní Evropě jsou pěstitelé bio, kteří se zaměřují zejména na pěstování hnědých žampionů. Jejich cena je však poměrně vysoká.
Vlastní pěstování
Hnědé kmeny se od pěstování těch bílých mnoho neliší. Sklizňové vlny bývají delší než u bílých, u kterých vlny následují v týdenním odstupu. Kmeny se liší intenzitou hnědého zbarvení.
Hnědá barva bývá ovlivněna také vlhkostí vzduchu v pěstírně. Při vyšší vlhkosti vzduchu je barva klobouků tmavší.
A výběrem byl také zaveden do kultury r. 1927 bílý kmen žampionu. Tak se postupně začaly pěstovat kmeny s různě zbarveným kloboukem od bílé či krémové až po tmavohnědou.
. Víte, že...Výhoda pěstování hnědých kmenů je ta, že vydrží déle než kmeny bílé. Hnědé žampiony bývají chuťově mnohem výraznější. Pěstování obou kmenů se od sebe nijak neliší. Hnědé žampiony jsou více odolné proti napadení zelenou plísní. |
V Evropě měly jednotlivé národy tradičně v oblibě žampiony s různou barvou klobouku. Maďaři, Italové a Francouzi dávali přednost převážně hnědým kmenům. Angličané a Němci bílým.
Časem se ale rozšířila do všech zemí Evropy konzumace bílých kmenů. Měly prvotřídní vzhled, dosahovaly vysokých výnosů a jejich cena byla velmi nízká, čehož nešlo dosáhnout u hnědých kmenů.
V současnosti se ve většině evropských zemích - až na výjimky - pěstují bílé kmeny žampionu.
Ukazuje se také, že hnědé kmeny nejsou tak vnímavé vůči největšímu škůdci žampionových kultur současnosti - zelené plísni. Kmeny jsou také rezistentní vůči bakterióze. V případě infekce se objevují na zárodcích fialové skvrny.
USA
Sortiment výrobků z hnědých žampionů je velmi široký. Drobné uzavřené plodnice hnědých kmenů nazývají Cremini a velké otevřené klobouky bez třeňů se nazývají Portabella.
Západní Evropa
V západní Evropě jsou pěstitelé bio, kteří se zaměřují zejména na pěstování hnědých žampionů. Jejich cena je však poměrně vysoká.
Vlastní pěstování
Hnědé kmeny se od pěstování těch bílých mnoho neliší. Sklizňové vlny bývají delší než u bílých, u kterých vlny následují v týdenním odstupu. Kmeny se liší intenzitou hnědého zbarvení.
Hnědá barva bývá ovlivněna také vlhkostí vzduchu v pěstírně. Při vyšší vlhkosti vzduchu je barva klobouků tmavší.
