Mít na vlastním stavebním pozemku - kde chci stavět pohodlný nový příbytek a budovat zahradu - zatopený kamenolom, kde se voda udrží i v době největšího sucha, to je v dnešní době terno. A přitom nechybělo mnoho a Danuta a Gustav Kotajní z Koňákova na Těšínsku by se o obdobný poklad zděděný po předcích sami připravili. Naštěstí potkali architekta, který jim otevřel oči.
Pozemek obklopený přírodou, to chce přírodní materiály
Manželé od počátku chtěli a chtějí ctít okolní přírodu i místo samotné. A respektují skutečnost, že mají k dispozici pozemek ve zvlněné krajině podhorského charakteru v nadmořské výšce 430 metrů.
"Tipovali jsme od samého začátku, že bychom tu uspěli s dřevěnicí, přesněji se srubem, ale masivní kulatina mi byla proti mysli. Jako technik mám přece jen raději čisté, nekomplikované tvary," prozradil Gustav Kotajný.
Navštívili tedy řadu podobných staveb v okolí, rozhodili sítě na internetu a nakonec se ve spolupráci s architektem Markem Danišem rozhodli pro finský systém, který se u nás začínal teprve prosazovat. Jejich dům byl tehdy teprve osmý postavený v Česku.
Také se shodli, že dům by měl kombinovat pouze přírodní kámen a dřevo, a dali na návrh architekta, který hmotu budovy rozdělil do dvou na pohled samostatných, ale přece organicky propojených částí. Výsledkem je jakési dvojdomí, které přírodní kámen a dřevo efektně střídá. Citlivě je vyladěná i kombinace s šedými cementovými taškami na střeše.
Většinou prosklených ploch, tedy oken a dveří, se dům otevírá do nitra parcely, tedy směrem k zatopenému kamenolomu s navazujícími travnatými plochami a výsadbami zeleně po obvodu. Vlastně se k této opravdu privátní zelené zóně doslova přiklání, protože je v polovině délky jakoby mírně zalomený. Zmíněný zlom opticky vyrovnává terasa podpíraná pilíři z kamene.
V bývalém kamenolomu dnes majitel chová ryby
Dnes si tedy rodina užívá dům usazený na hřebeni ladné terénní vlny, který disponuje suterénem otevřeným směrem k terase přiléhající ke břehu bývalého kamenolomu. Zásluhou architekta jsou dávno pryč úvahy o tom, že ho nechají zavézt. Kamenitý kráter se naopak podařilo citlivě zakomponovat do konceptu blízkého i vzdáleného okolí domu a dokonce je nově doplněný o vodopád na protější stráni.
Jeho historie souvisí s osudy rodiny, protože se v něm za časů dědečka dnešního majitele těžil materiál, kterým se zpevňovaly cesty v blízkém Těšíně. Lom tehdy představoval zdroj důležitých, byť skromných příjmů. Posléze jámu zaplavila spodní voda a vzniklé jezero dnes dosahuje hloubky dvou metrů.
"Navrch jeho hladina téměř nekolísá a dokonce i v dobách největšího sucha klesne jen o 40 centimetrů," přibližuje majitel. "Vysadil jsem do něj tedy kapry, amury a pár štik. Ke koupání nám slouží krytý bazén na terase za domem."
Střídmá zahrada budovaná v souladu s přírodou
Domácí se s architektem shodli i na vzhledu okolí svého domu. "Opět jsme chtěli, aby zahrada navazovala na přírodu za plotem," říkají. I proto nejsou ve výsadbách situovaných především po obvodu pozemku k vidění výrazně dekorativní dřeviny.
Kostru zeleně tvoří původní stromy a v podrostech se střídají spíše nenápadné keře, jež neruší ani v čase plného květu. Jedinou výjimku v tomto přírodním konceptu tvoří stromořadí sakur, tedy okrasných třešní, které vede kroky návštěvníků od vstupní branky téměř až k domu. A je pravda, že právě u nich domácí litují, že ve zdejším poněkud drsném prostředí vydrží naplno kvést jen pouhé dva týdny.
Tuto a další inspirativní zahrady najdete v aktuálním čísle měsíčníku Knihovnička Zahrada.
