Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zahradu klidně zazimujte teď. Nevadí, že jste vše neostříhali, naopak

  9:49aktualizováno  9:49
Podzim byl letos tak pěkný, že mnohé zahrádkáře první mrazivé dny a sněhový poprašek překvapily. To vůbec nevadí, protože i na zahradě někdy méně bývá více. To, co je pro ni před zimou podstatné, aby ji ve zdraví přečkala, stihnete udělat i teď.

Například s odstraňováním odumřelých nadzemních části rostlin není před zimou potřeba nijak spěchat a je možné jej naopak odložit až na konec zimy.

„Do značné míry totiž tyto odumřelé části chrání přezimující listové růžice před poškozením mrazy, zejména delšími holomrazy. Poskytují i úkryt pro mnohé živočichy, především ptáky, kterým současně přinášejí i potravu v podobě semen, které na těchto rostlinách naleznou,“ vysvětluje Eduard Chvosta, hlavní zahradník Botanické zahrady Praha..

Přitom se lidé od časného podzimu většinou snaží zahradu zbavit všeho odkvetlého a často to vezmou tak důkladně, že rostliny zbaví i listů. Prostě je ostříhají u země. „To je ale špatně, odkvetlé květy i listy, které opadají na zem, mají svou funkci: chrání rostliny právě před zimou. Spíše je potřeba jim ještě pomoci a kořeny choulostivějších rostlin, jako jsou například růže, zahrnout mulčem, rašelinou, kůrou, senem nebo hnojem. To jsou ideální „pokrývky“, které zabrání promrznutí rostliny,“ radí zkušený zahradník.

Jak na zazimování zahrady

Také u keřů platí stejné pravidlo, takže je v podstatě ideální, pokud jste listí jen nechali spadat pod keře, protože je bude chránit před zimou. „Pokud byste během podzimu nebo dokonce ještě teď keře ořezali, způsobíte jim čerstvé rány, které lze přirovnat k otevřeným ranám na lidském těle. Keře totiž od podzimu spí a nejsou už schopné ránu zahojit,“ vysvětluje Chvosta.

Proto platí, že keře se mají stříhat zásadně na jaře. „Přes zimu načerpají dostatek sil, probudí se opět k životu a rány se samy a bez větších problémů zahojí. V opačném případě keře mohou i uhynout,“ konstatuje zahradník.

Menší či choulostivější keře se pak vyplatí nejen přihrnout, ale můžete je zakrýt i chvojím, stejně jako růže, případně i venkovní masožravky. Samostatnou kapitolou jsou i čím dál oblíbenější traviny. „Lidé často dělají tu chybu, že je na podzim ostříhají a do jejich báze se pak snadno dostane sníh i mráz. Naopak se mají svázat, aby byly chráněné, a stříhají se až na jaře, stejně jako keře,“ předvádí pro čtenáře iDNES.cz trojský zahradník.

A co před zimou s dřevinami? Je bílení stromů přežitek?

Naši předci dobře věděli, proč kmeny bílí. A přestože už to dnes dělá málokdo, pořád platí, že smysl to má. „Kmeny ovocných stromků a stromů s hladkou kůrou opatřete bílým nátěrem, zabrání vzniku mrazových desek,“ radí Eduard Chvosta.

A co stálezelené rostliny?

Stálezelené, vytrvalé zahradní květiny jako jsou například dlužichy (Heuchera), mitrovničky (Tiarella), čemeřice (Helleborus) a vytrvalé juky (Yucca filamentosa).

Těmto rostlinám hrozí poškození zejména při déle trvajících holomrazech. Vhodnou ochranou je zakrytí rostlin listím nebo vrstvou chvojí, které rostliny přistíní. Na jaře pak stačí listí kolem rostlin rozhrnout, není nutné jej ze záhonů odstraňovat. Při déletrvajícím období bez deště či sněhu prospěje i stálezeleným trvalkám občasná zimní zálivka (v bezmrazých dnech).

„Pokud se kmen zabílí vápnem, dostane se do stromu méně škůdců a na jaře je pak méně starostí. Co se ale zimy týká, tak je podstatné, že bílá barva nejlépe odráží sluneční paprsky, takže se kmen při prudkém zimním slunci nepřehřívá,“ vysvětluje praktické důvody . Pokud se vám nechce do bílení, nebo na to není počasí, můžete stromy obalit prodyšnou bílou geotextilií.

Proč je to důležité? „Kmen obsahuje vodu, která během zimy zamrzá. Pokud není zabílený, slunce ho v jasných dnech ohřeje i na 15 stupňů Celsia, ale jakmile na něj přestane svítit, voda v okamžiku opět zmrzne. To způsobuje roztrhání rostlinných pletiv, vzniknou mrazové desky, kmen popraská a odumře,“ popisuje zkušený odborník.

Navíc se kmeny mladých stromů - zvláště v neoplocené zahradě - samozřejmě vyplatí chránit také před okusem. Materiálů, kterými lze stromy „oplotit“, je celá řada, od králičího pletiva po různé přírodní rohože, které do zahrady zapadnou asi nejlépe. Každopádně projděte i oplocení zahrady a případné poškození opravte. Vyplatí se to i kvůli divočákům, kteří dokážou na zahradách napáchat velké škody.

Drobné nebo choulostivější keře se vyplatí chránit před vymrznutím. Můžete je...
Drobné nebo choulostivější keře se vyplatí chránit před vymrznutím. Můžete je...
Choulostivé trvalky můžete na zimu přikrýt geotextilií. Bílá barva zabrání...

Před sněhovou nadílkou pak chraňte především křehké keře, obvykle stačí jednoduché prodyšné zastřešení. Případně je můžete „oplotit“ obyčejným králičím pletivem, které vyplníte spadaným listím. Případná sněhová čepice už pak rostlinu jen lépe ochrání před mrazem.

U vzrostlejších keřů či dřevin se v případě větší sněhové nadílky vyplatí oklepat sníh z větví, ochráníte je před polámáním. Případně je preventivně ještě teď před zimou svažte, abyste je uchránili před rozlámáním.

Autoři:




Nejčtenější

Nádherný úlovek z Náchodska.
Pochlubte se, jak u vás rostou. Nejlepší houbařské fotky odměníme

Čas hřibů je pro drtivou většinu nadšených houbařů tím nejkrásnějším obdobím v roce. Tedy pokud rostou, to je potom radost. Tu ovšem můžete mít i z fotoúlovků...  celý článek

Domek pro včely samotářky z bezových větviček
Postavte domeček pro včely samotářky. Na zahradě se postarají o škůdce

Přilákejte na svou zahradu co nejvíce drobných živočichů. Když jim nabídnete adekvátní ubytování, odvděčí se vám. Díky nim ubude škůdců a zvýší se úroda.   celý článek

Mláďata nandu pampových v plzeňské zoologické zahradě.
V plzeňské zoo se vylíhli nandu pampoví, vajíčka vyseděl samec

Plzeňská zoologická zahrada může po třech letech slavit úspěšný odchov pštrosů nandu pampových. Na konci června se z vajíček vyklubala dvě mláďata.   celý článek

Džungle v Holešovicích Prazelenina od letošního jara funguje přímo u Vltavy v...
Zelenina i sousedské vztahy se pěstují v komunitních zahradách

Komunitní zahrada Prazelenina v Holešovicích byla prvním místem svého druhu v Praze, aktuálně se jen přestěhovala. Dnes se trend propojování zahrádkaření a...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Kachny jsou učenlivé. Naučily se jíst malé ptáky, aby získaly lepší živiny

Divoké kachny se živí semeny, bobulemi, rostlinami a hmyzem, někdy i malými rybami. Britští vědci ale nedávno v Rumunsku poprvé „nachytali“ divoké kachny, jak...  celý článek

Další z rubriky

Vizualizace budoucí podoby výsadby u hřbitovní zdi, tzv. babiččiny zahrádky.
Zahradu klidně budujte postupně, nejdůležitější je koncept

Tato zahrada skýtá útočiště vážně nemocným dětem a jejich rodinám. Místo užívá komunita lidí, z nichž každý jeden může přispět k jeho budování. I když není...  celý článek

V téhle zahradě bude hodně práce.
Sedm kroků od zarostlé houštiny k upravené zahrádce. Jaké stroje to usnadní

Představte se, že jste koupili chalupu. Stavba je v pořádku, ale na zahradu už léta nikdo nesáhl, takže se proměnila v neprostupnou houštinu.  celý článek

Sousedské vztahy bývají velice křehké, proto se vyplatí vycházet si se sousedy...
Hluk, zápach či nedovolený pobyt. Jak řešit prohřešky zvířat u sousedů

Ne každý majitel rodinného domku je nadšený zahrádkář a chovatel. Někomu může vadit zápach z chlívku, jinému létající peří, dalšímu hlasité projevy drůbeže....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.