Vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles porovnávali zebry ze 16 oblastí Afriky a popisovali jejich podmínky k životu. Se svými poznatky se pochlubili v časopise USA Today. Přišli na to, že čím teplejší podnebí, tím jsou pruhy výraznější.
„Myslíme si, že je to proto, že se snaží pomocí jediného řešení vyřešit všechny své problémy,“ vysvětluje spoluautorka studie Brenda Larisonová. Zebry podle ní musejí strávit více času hledáním potravy než jiná vegetariánská zvířata. Podstupují nebezpečí, že dojde k nebezpečí přehřátí organismu, což je oslabuje při úprku před lvy a přitahuje mouchy.
Výsledkem fotografování a porovnání zvířat v jednotlivých oblastech Afriky zjistili, že zebry, které se vyskytovaly v hodně horkých oblastech, ve kterých teploty nikdy neklesají, bývají výrazněji probarvené než tam, kde občas bývají i chladnější dny.
Vědci při tomto zkoumání vymysleli teorii, že tmavé pruhy více absorbují teplo, a vzduch nad nimi se tedy více ohřívá než nad bílými. Tím vzniká jakási mikroventilace, která pro vedrem zatěžovaná zvířata znamená úlevu.
Tato teorie by mohla doplnit předchozí teorii, která říká, že pruhy (a tím i teplotní výkyvy) odpuzují infikovaný hmyz a slouží tak k ozdravění zebří populace. Tato teorie je jen kamínek do mozaiky problému, který trápí zoology už sto let a dosud nikdo nenašel hodnověrné řešení.
Neplatí ani například dlouho zastávaná teorie, že pruhy nedělají dobře lvím očím. Podle úspěšnosti lvích predátorů se nezdá, že by lvy zebří zbarvení nějak odpuzoval.
Výzkum financovala nezávislá nezisková vzdělávací instituce National Geographic Society. Byla založena 27. ledna 1888 a vydává časopis National Geographic.
