Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Předpěstování sazenic v bytě je omyl. Máme tam příliš teplo a sucho

aktualizováno 
Je nejvyšší čas zakládat letošní zeleninovou a bylinkovou zahrádku. Nejdůležitější je vysetým semínkům připravit správnou teplotu, odpovídající vlhkost a dost světla.

Některé druhy zeleniny se vysévají do volné půdy. | foto: Profimedia.cz

„Například na begonie či petúnie už je pozdě, protože ty se vysévají na začátku ledna, anebo ještě lépe už v době mezi Vánocemi a Novým rokem. Tyto rostliny mají poměrně dlouhou dobu vývoje. Stejně tak to platí pro papriky, těm to také trvá dlouho,“ vypočítává Jaroslav Čuba ze Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze na Jarově.

Rajčata, salát i brukve

Během března je naopak vhodná doba k předpěstování některých raných zelenin jako jsou třeba saláty. A už koncem března je můžeme vysazovat do pařeniště.

Proti mrazíkům

Pokud vysazujete ještě před „třemi zmrzlými“, můžete rajčata ochránit tak, že kolem záhonku postavíte čtyři tyče a záhon ohradíte fólií. Fólie chrání rajčata před povětrnostními podmínkami a přestože, že nemá „střechu“, s mrazíky si poradí.

Výsevy v bytě nejsou právě ideální, protože v nich obecně nejsou dobré podmínky. „Jednak je v bytech málo vlhkosti, což jde vylepšit zálivkou, ale hlavně jde o teplotu. Například pro ten zmíněný salát je ideálních 15-20 °C, v bytě je zhruba o pět stupňů víc,“ varuje Čuba.

Řešením by bylo najít nějaký chladnější kout, ale zároveň takový, aby tam bylo dost světla. „Je to logické. V tomto období je ještě relativně méně světla a tomu by měla být úměrná teplota. Když nasadíme vysokou teplotu a vývoj rostliny je rychlý při nedostatku světla, rostlina se nám vytahuje a vyrostou slabé rostlinky. Ty potom venku po přesazení do pařeniště dělají problémy, protože nejsou dostatečně otužilé,“ vysvětluje Čuba.

Někdo má ve zvyku přikrývat bedničku se semínky sklem nebo plastovou fólií, aby se tam držela vlhkost, to však učitel nemá za příliš dobrý nápad. „Vysoká vlhkost může být potřebná při výsevu některých tropických rostlin, které to potřebují, ale obecně tím vytvoříte ideální podmínky pro rozvoj bakteriálních a houbových chorob a zvýšíte riziko napadení těmi chorobami. Takže když už zakrýváte, nezapomínejte na větrání,“ upozorňuje Čuba.

Keříčková potřebují míň péče

Koupit už můžete i semena rajčat, i když mají na rozvoj ještě dost času, protože do zahrádek se vysazují až po Zmrzlých, tedy v polovině května. Něco jiného by bylo, kdybyste rajčata chtěli přesazovat do skleníku, tedy v dřívějším termínu, tam je nutné si pospíšit.

Do volné půdy je ideální zvolit si odrůdu keříčkových rajčat, která byla vyšlechtěna k tomu, aby byla pěstována na polích ve velkých výměrách bez individuální péče a nutné opory. To je dobrý tip pro všechny, kdo chtějí zahradničit, ale nemají tolik volného času. Do skleníku jsou ideální „tyčková“ rajčata, které se musí vyvazovat. Vyštipují se zálistkové výhony, aby rostlina nasazovala větší množství plodů a dostatečně velkých.

V této době se můžeme pustit i do předpěstování některých brukvovitých rostlin, třeba kedluben, zelí nebo raného květáku. Vyvíjejí se poměrně rychle, takže je na vývoj semínek ještě čas.

Bylinky nesmí chybět

Všichni chceme mít během sezony čerstvé kuchyňské bylinky jako pažitku, bazalku či oregano. Postup u nich je úplně stejný jako u ostatních předpěstovaných rostlinek. Při výsevu je hustota poměrně velká. Pak se čeká, až vzejdou dva až čtyři pravé lístky a pak se přepichují do větších truhlíků nebo sadbovačů, které se umístí na světlo a pak je možné je přesazovat třeba na zahradu.

V tomto období bez výčitek svědomí můžete sít už i kořenovou zeleninu. Ta má totiž tu báječnou vlastnost, že v půdě čeká, až se oteplí. Když se půda patřičně zahřeje, semínka vyklíčí.

Při vysévá je ideální řídit se pokyny napsanými na sáčku se semeny. Obecně se malá semínka přikrývají jen neparnou vrstvou zeminy, větší mohou hlouběji, ale půl centimetru bývá maximum. Aby to nebylo tak jednoduché, některá semena klíčí ve tmě a některé se naopak nepřihrnují vůbec, protože potřebují světlo.

Podívejte se, jak si předpěstovat semínka letniček (rady čtěte zde):

 

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.