Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Obří želvák Elvi je mazel, který filmaře dostal na kolena

  1:27aktualizováno  1:27
Želví samec Elvi je doma na úchvatném korálovém atolu Aldabra spolu s dalšími desetitisíci ohrožených želv obrovských, které ve většině z nás evokují pravěká zvířata.

Už cesta na atol Aldabra je prý jako cesta do pravěku. Tak to alespoň cítili čeští filmaři, kteří na místě natočili stejnojmenný film. A to nejen pro spoustu povolení, která museli získat, aby na tento atol vůbec mohli vkročit (více o korálovém atolu v Indickém oceánu zde).

Elvi z filmu je reálná divoká suchozemská želva obrovská

Představitelem Elviho je reálný želví samec Biscuit, kterého si ochočili pracovníci malé přírodovědecké výzkumné stanice na nedalekém ostrůvku Picard. Na Aldabru jako takovou nemají lidé přístup. Především díky tomu jde o vzácný, téměř neporušený ekosystém, kde má řada ohrožených zvířat ideální podmínky pro udržení životaschopné populace.

Fotogalerie

Na rozdíl od Buscuita, který se na úvodním videu během natáčení mazlí s režisérem, filmový Elvi ochočený není. Režisér Steve Lichtag prozradil, že casting na roli Elviho proběhl v tomto případě tak trochu naruby: „Ta želva si musela vybrat nás, ne my ji,“ usmívá se. A nepopírá ani motivaci pamlsky.

Želvy obrovské totiž mazlíci být umí, a velcí, nicméně toto chování nelze očekávat u každé želvy a kdykoliv. „Buscuit už je zvyklý na lidi, nicméně chuť se mazlit s lidmi zdaleka není standardem. Ve volné přírodě jsou tyto želvy spíš plaché. I na nás reagovaly různě, protože chtějí hlavně klid. Teprve pokud jsou v lidské péči, tak je přirozené, že se mezi nimi a lidmi vytvoří vztah.“

Což potvrzuje i chovatelka Nataša Velenská ze Zoo Praha (více o želvách obrovských z atolu Aldabra a jejich chovu v pražské zoo se dočtete zde).

Abyste ovšem s divokou obří želvou vůbec měli šanci cokoliv natočit, musí na to mít hlavně náladu. „A dobrou, což je dáno hlavně momentální situací. Nesmí být přehřátá ze slunce, což je pro ně největší peklo. A ani unavená, protože to se jim chce spát a je konec,“ vysvětluje režisér, že bylo jen a jen na želvím samci, zda je zrovna ochoten s filmaři spolupracovat.

Ve filmu je každopádně krásně vidět, jaký je ostrov Aldabra nejen pro tyto želvy ráj. „Zdálky atol vypadá nenápadně, ale když vplujete dovnitř laguny, ocitnete se rázem jakoby na jiné planetě, která se řídí svým časostrojem. Pak ohromeně sledujete, jak se při odlivu z laguny stává poušť, a při přílivu zase to nejbarevnější akvárium, jaké si můžete představit,“ vzpomíná producent filmu Petr Keller.

Právě tím Aldabra vytváří pro želvy obrovské bezpečné zázemí. „Díky mělčinám a odlivu se mohou pást na útesech, je tam i dost vegetace. A hlavně úkrytů před sluncem, protože právě vedro a ostré slunce může být pro tyto želvy fatální. Pokud se nemají kam schovat, umírají. Na Aldabře ale najdou před sluncem úkryt pod stromy i v jeskyních, kam se jich vejdou tisíce,“ popisuje Lichtag.

Když se při pastvě zapomenou na útesech, zaplavou si

S Elvim se podařilo natočit i scény, ve kterých se brodí mělkou vodou Indického oceánu. Překvapí to, protože jde o suchozemskou želvu. „Tyto situace jsou na Aldabře poměrně běžné,“ vysvětluje Lichtag. „Při odlivu se totiž odkryjí skaliska pokrytá trávou a mořskými řasami, což je pro želvy obrovská pochoutka, u které se občas zapomenou. Žádný časovač přílivu a odlivu evidentně nemají, dobrý oběd je důležitější,“ usmívá se.

A příliv tam podle něj opravdu umí překvapit. “Stojíte na suchu a najednou máte kotníky ve vodě, během chviličky i kolena a nestačíte mizet.“ A podobně se to stává i pasoucím se suchozemským želvám, které ale naštěstí umějí plavat. „Sami jsme tyto situace během pobytu několikrát zaregistrovali,“ říká Lichtag.

S filmaři se ale Elvi rozhodl spolupracovat asi nejen díky pamlskům. Od režiséra si užíval drbání pod krkem, až obracel samým blahem oči v sloup:

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.