Vědci pomocí podvodních mikrofonů analyzovali hlavně komunikaci mezi matkami a mláďaty. Podle nich je to skutečný důkaz péče želvích matek o potomky. Považují to také varování, že by jihoamerické želvy tereky v přírodě mohly být s postupem civilizace ohroženy zvýšenou hlukovou zátěží.
Výsledky výzkumu byly nedávno zveřejněny v magazínu Herpetologica a výzkumníci se pochlubili i nahrávkami. „Pro lepší pochopení jednotlivých zvuků jsme je třikrát opakovali. Tak mohou posluchači lépe postřehnout rozdíly mezi jednotlivými druhy komunikace,“ vysvětluje John Delaney z Wildlife Conservation Society (WCS). Ve volné přírodě to funguje tak, že mezi jednotlivými zvuky následují dlouhé chvíle ticha.
Camila Ferraraová z WCS pro server BBC tvrdila, že přesné významy natočených zvuků nejsou ještě zcela jasné. „Myslíme si, že pomáhají zvířatům synchronizovat jejich činnost v období hnízdění,“ vysvětlovala.
Mládě jihoamerická želvy se vynoří ze své ulity.
Migrující želví mláďata v brazilské Amazonii
Podle vědců se vzhledem k délce života želvy učí od starších jedinců. A začínají už v době, kdy následují rodiče a zvykají si na migrování přes řeku. Zvuky se lišily i podle činnosti, kterou právě želvy prováděly. Například při migraci dospělých přes řeku byly jiné, než v hnízdišti. A ještě jiné, když želvy očekávaly vylíhnutí mláďat.
