Chleba s hovězím masem a se zeleninou si dát můžete. Ale už ho nezapijete mlékem, ani si ho pod maso nenamažete máslem. | foto: Profimedia.cz

Židovská pravidla se v kuchyni mohou hodit každému. Usnadňují trávení

  • 246
Čtete etikety, snažíte se jíst zdravě. Dáte si třeba vaječnou omeletu se šunkou a sýrem, navrch jen maličko smetany. Jinak bez příloh, jen s trochou zeleniny. Přesto je vám těžko a plni energie se necítíte ani náhodou? Není divu.

"Čím víc typů bílkovin v jednom jídle zkombinujete, tím složitěji ho tělo tráví. A tím víc energie tedy tělo potřebuje na jejich zpracování," vysvětluje výživová poradkyně Iva Veselá. 

A pokračuje: "Čím složitější pokrm, v tomto případě kombinace vajíček, sýra a smetany, tím je mimo jiné zapotřebí k trávení více krve, která se nahrne do trávicího traktu. Následkem toho často dochází k poklesu krevního tlaku a člověk se cítí unavený a bez energie." Místo abyste tak jídlem načerpali energii, efekt je přesně opačný.

Zbytečně nemíchejte, nabízí poučení židovská kuchyně

"Židovi, který se stravuje košer, se něco podobného nikdy nemůže stát. Dodržuje totiž kašrut, tedy pravidla zabývající se mimo jiné i správnou úpravou a kombinací potravin," usmívá se studentka Zuzana Schreiberová, aktivní autorka foodblogu Kosher style. Židovské recepty zkouší na vlastní kůži. 

Zuzana pochází z asimilované židovské rodiny a cestu k poznání židovských pravidel si našla a stále hledá až v dospělosti. A je přesvědčena, že jejich dodržování může mít řadu pozitivních důsledků – ať už na zdraví nebo změnu životního stylu – pro kohokoliv a v mnoha ohledech. Nejen pro zbožné židy.

"Přestože náboženské autority odmítají už od doby slavného židovského filozofa a lékaře Maimonida žijícího v 11. století  vysvětlovat pravidla kašrutu pouze zdravotními důvody, jedná se o postupy prověřené staletími," vysvětluje Zuzana. Židé ovšem vnímají především náboženskou stránku zachovávání zásad kašrutu, která mají svůj původ v Tóře a pozdější rabínská tradice je ještě rozvinula.

Základní pravidla kašrutu

Všechny přísné předpisy týkající se košer jídla vycházejí z Tóry (Starého zákona) a pozdější rabínské tradice. Tóra rozděluje zvířata na čistá a nečistá, ke konzumaci je určeno jen maso čistých zvířat. Ze savců se například smí jíst hovězí, jehněčí či kůzlečí. Košer ale v žádném případě není maso vepřové, koňské a králičí. Z ptáků jsou zakázáni především dravci, povoleny jsou naopak všechny běžně chované domestikované druhy, tedy kuře, kachna, husa, krocan či krůta. Ryby vhodné ke konzumaci musí mít ploutve a šupiny zároveň, to znamená že sumec, žralok, úhoř, pangasius či mořské plody košer (tedy vhodní) nejsou. Všechno maso také musí projít rituální porážkou a musí být zbaveno tkáňové krve, nasolením a propláchnutím pod tekoucí vodou.

Zakázáno je míchání masa a mléka. Po mase nesmí bezprostředně následovat mléčný chod, proto jsou mezi těmito jídly několikahodinové prodlevy. Na mléčné a masité musí být odděleno i veškeré kuchyňské nádobí a zařízení, které přichází do kontaktu s teplem.

Ovoce, zelenina či jiné plodiny jsou z hlediska kašrutu neproblematické a dají se kombinovat s masem i mlékem. Jen je nutné řádně prohlédnout, aby v nich nebyli žádní broučci či jiný hmyz (ten není košer).

Opravdu zbožní židé jedí jen potraviny, které jsou opatřeny 'hechšerem', tedy razítkem potvrzujícím rabínský dohled. Zaručuje, že potravina neobsahuje žádné problematické látky. Když razítko nenajdete, nezbývá než prostudovat složení, tedy číst etikety na všech potravinách, které kupujete.

Nemíchejte maso a mléko, nejezte vepřové, radí kašrut

Zákaz požívání vepřového masa lze vysvětlit tak, že se v horkém blízkovýchodním klimatu rychleji kazí a nevyhýbají se mu ani parazité. I bez tohoto pohledu je ale vepřové maso oproti hovězímu a kuřecímu zcela objektivně tučnější, tedy i hůře stravitelné.

Tělu tedy určitě prospěje, když nahradíte vepřové zdravějšími druhy masa. Třeba můžete častěji do jídelníčku zařadit krůtu, která má oba druhy masa, bílé i červené. A například slanina se dá v pokrmech nahradit třeba uzeným tofu.

Na míchání masa a mléka dejte pozor například při výběru jogurtů. "Stačí vzít do ruky obyčejný levný ovocný jogurt. Kromě toho, že neviděl ovoce ani z rychlíku, neobsahuje ani moc jogurtové kultury, proto je zahuštěn želatinou vyráběnou z vepřových kostí. Nejenže tedy obsahuje zakázané vepřové, ale ještě problematicky míchá maso a mléko v jednom jídle," konstatuje Zuzana.

Navíc bývají tyto jogurty obarvené košenilou-karmínem, tedy barvivem E120, nevhodným pro děti (kvůli spojování s dětskou hyperaktivitou), alergiky a astmatiky. Vyrábí se z broučků podobných mšicím, ti nejsou košer," říká Zuzana, kterou snaha o dodržování kašrutu donutila vybírat si autentické potraviny složené ze základních surovin. To koneckonců doporučují i experti na výživu.

Zapomeňte na alergie na mléčné bílkoviny či lepek

Židovský zákaz smíchání masa a mléka se sice může zdát v zemi hutných smetanových omáček nepochopitelný, ale stačí si uvědomit, že na trávení masa a mléka se podílejí odlišné trávicí enzymy.

"I v košer domácnostech je svíčková oblíbeným jídlem, ale většinou se připravuje bez smetany a s větším množstvím zeleniny. A když je nutné ji zjemnit, použije se sójová nebo mandlová smetana, která je k dostání v obchodech se zdravou výživou," uvádí praktický příklad Schreiberová.

Vařit košer kromě toho znamená vymýšlet neustále i varianty dezertů bez mléka a másla. "Kdo si ale tato pravidla jednou osvojí, nemá pak problém vymyslet občerstvení pro ty, kdo například nesnášejí laktózu," bere to pozitivně Zuzana.

A například v době jarních oslav Pesachu se židé pro změnu zříkají nejen všeho pečiva, ale i mouky, těstovin, luštěnin i ostatních obilovin. Bezlepkový týden, kdy se přílohy nahrazují zeleninou a navíc se nepije alkohol z kvašeného obilí (pivo, whisky apod.), tak výborně pročistí organismus i těm, kdo netrpí celiakií.

"Pravidla kašrutu vás sice na první pohled omezují, ale současně vás nutí rozvíjet kreativitu, zamýšlet se nad tím, co jíte, a nejíst neuváženě a neomezeně. Společné jídlo je neodmyslitelnou součástí rodinného života a šábesová večeře, která je nádherou a bohatostí chodů srovnatelná s večeří štědrovečerní, se nekoná jednou za rok, ale každý týden," odhaluje půvab židovské kuchyně Schreiberová.

A protože všechno souvisí se vším, má kašrut i další etické aspekty. "Zásada úcty k živému vede k upřednostňování volného chovu zvířat a ekologického zemědělství. Pravidlo zákazu plýtvání se vztahuje na omezení používání pesticidů, fosfátových hnojiv či podporu konzumace lokálních potravin," říká Zuzana.

Ruku v ruce jde doporučení vyhýbat se zbytečně zabalenému zboží a při nákupech používat vlastní tašky, což je blízké například nakupujícím na farmářských trzích. Pravidlo budeš usilovat o spravedlnost zase vybízí k podpoře fair trade výrobků, umožňujících důstojný život zemědělcům z rozvojových zemí.

K židovské kuchyni se se Zuzanou brzy vrátíme konkrétními recepty.