Dian Fosseyová zasvětila největším žijícím lidoopům 20 let života a založila mezinárodní fond na pomoc gorilám. Proslavila ji životopisná kniha a film Gorily v mlze. V pondělí uplynulo 80 let od jejího narození, o minulých Vánocích 26 let od její tragické smrti.
Žila s gorilami v tlupě a ony ji přijaly
"Zvířata se zpočátku divila, co je to za tvora, který se chová jako gorila. Pak ale moje počínání přijala, i když mně samotné nepřipadalo příliš důstojné. Například když jsem si rytmicky poklepávala na hlavu či okusovala divoce rostoucí celer," popsala Fosseyová své sbližování s gorilami v africkém horském lese.
Základna ve Rwandě |
Zooložka napodobovala jejich zvuky i posunkovou řeč a skláněla hlavu, aby nebyla vyšší než vůdce skupiny. Přitom každý dospělý gorilí samec by byl schopen ji bez problémů zabít. Nejstarší z goril si ale na ni zvykly a pak její přítomnost akceptovala celá skupina.
Fosseyová se tedy doslova stala členkou gorilí tlupy a mohla tak vyvrátit do té doby všeobecně přijímané přesvědčení o jejich bestialitě. Její výzkum přinesl důkazy, že gorily jsou inteligentní, ostýchaví a společenští tvorové.
Z výletu do Afriky se stalo celoživotní poslání
Dian Fosseyová se narodila v San Francisku, vystudovala ergoterapii na Státní univerzitě v San José a poté pracovala v několika nemocnicích. V roce 1963 vyrazila za vypůjčené peníze na vlastní pěst do Afriky. Seznámila se tam mimo jiné s renomovaným britským archeologem Louisem Leakeym, který jí vyprávěl o práci Jane Goodallové. Tato anglická přírodovědkyně studovala od roku 1960 ve volné přírodě v Národním parku Gombe v Tanzanii šimpanze.
V roce 1966 získala Fosseyová peníze od společnosti National Geographic a Nadace bratrů Wilkieových na výzkumný program v Kongu. Kvůli politické situaci ale byla nucena přesídlit do sousední Rwandy, kde v září 1967 založila v nadmořské výšce 3 000 metrů výzkumnou stanici Karisoke, v sedle mezi vulkány Karisimbi a Visoke. Ze základny, kterou nejprve tvořily jen dva malé stany, pak vyrážela mezi gorily.
Gorily horské v pohoří Virunga ve Rwandě studované týmem americké zooložky Dian Fosseyové
Fosseyová musela ale bojovat nejen s nepříznivými podmínkami deštného pralesa, ale i s úřady a pytláky. Nesouhlasila totiž mimo jiné s odchytem goril do zoologických zahrad, protože často vedl k vyvraždění téměř celé gorilí rodiny. Kromě toho, že Fosseyová považovala držení zvířat v zoo za neetické, je faktem, že gorily horské v umělém prostředí dlouho nepřežijí.
Fosseyová také v národním parku odmítala turisty, protože gorily se snadno nakazí lidskými chorobami a umírají i na chřipku. (Fatální pro ně může být i rýma, proto také byla na podzim v pražském pavilonu goril vyhlášena karanténa, viz Moja zůstane v Praze až do jara, kvůli rýmě do Španělska neodletí.)
Pytlákům vyhlásila válku, stalo se jí to osudným
Válku pytlákům se zbraní v ruce vyhlásila poté, co bylo po Novém roce 1978 nalezeno tělo jejího oblíbeného gorilího samce Digita bez hlavy a rukou, jež byly tehdy žádaným artiklem jako popelník. Týž rok také založila mezinárodní fond, původně jako Digitův fond, jenž měl zpočátku zejména získávat peníze na hlídky chránící gorily před pytláky.
Ochraně GORIL NÍŽINNÝCH můžete pomoci i vyV rubrice Pomáháme gorilám najdete veškeré informace o skupině goril nížinných (blízkých příbuzných goril horských), které žijí v pavilonu goril pražské zoologické zahrady. Ty už řadu let - právě prostřednictvím projektu Pomáháme gorilám - pomáhají ochraně goril nížinných žijících v jejich přirozeném prostředí v Africe. Zoo Praha díky získaným prostředkům materiálně i finančně pomáhá strážcům rezervací v boji s pytláky (více ZDE), vydává pohádkové knížky o gorilách s naučnými texty (více v článku ZDE), nově má v Africe základnu, plánuje i Toulavý autobus. |
A zřejmě právě boj s pytláky se Fosseyové stal osudným. O Vánocích roku 1985, 26. prosince, byla nalezena ve svém horském příbytku ubitá mačetou.
Okolnosti její smrti nebyly objasněny a totožnost vrahů zůstává neznámá. V prosinci 1986 odsoudil soud ve Rwandě v nepřítomnosti za vraždu Fosseyové jejího někdejšího asistenta Wayna Richarda McGuira, který ale vinu popřel.
Dian Fosseyová byla pohřbena nedaleko své někdejší výzkumné stanice vedle hrobů svých milovaných goril v pohoří Virunga. To se rozkládá na hranicích Konga, Rwandy a Ugandy a je jediným domovem goril horských, jejichž počet se dnes odhaduje asi na 400 jedinců.
Někteří primatologové k nim řadí také asi 300 goril bwindských, které žijí v ugandském národním parku Bwindi a od goril horských se příliš neliší.
