U jabloní, hrušní, rybízu či angreštu je ideální řez v předjaří, pokud nemrzne.

U jabloní, hrušní, rybízu či angreštu je ideální řez v předjaří, pokud nemrzne. | foto: Profimedia.cz

Jak na řez jabloní, hrušní, angreštu či rybízu, aby byla bohatá úroda

  • 19
Kvůli dobré úrodě musíte ovocné dřeviny nejen hnojit, zalévat či chránit před zimou a okusem zvěří, ale také tvarovat řezem. Nejčastěji v předjaří, v době vegetačního klidu, za předpokladu, že nemrzne. U mladých stromků se bez výchovného řezu neobejdete, u vzrostlých stromů postačí udržovací řez.

Z hlediska pěstování a tvarování koruny lze život jádrovin rozdělit do tří etap. Po výsadbě je potřeba pomocí výchovného neboli tvarovacího řezu korunku se silnou, vyváženou kostrou. To trvá u jabloní zhruba dva až šest let, u hrušní tři až sedm let.

Vlastní jablíčka

Knihu Ovocné stromy koupíte za akčních 84 Kč na Knihy.iDNES.cz

Návody pro každého, kdo si chce pochutnat na vlastních jablkách, hruškách nebo...

V období plodnosti pak strom potřebuje pravidelný udržovací řez, kterým se jeho koruna prosvětlí, případně ho zbavíte nemocných větví, výhonů či obrostů. Tvar koruny je stálý, úroda bohatá. Když strom zestárne a přestává plodit, ale pořád je zdravý, můžeme jeho kondici obnovit zmlazujícím řezem. V každém případě platí, že jádroviny, tedy jabloně a hrušně, se mají tvarovat řezem až v předjaří (jak radí odborník zde).

1. Jak na výchovný řez

V prvních letech po výsadbě je nejprve potřeba zajistit rovnováhu mezi kořeny a korunkou, tedy úměrně zkrátit ty správné větvičky. Při podzimním sázení před vyrašením, při jarním sázení současně s výsadbou.

Jak na řez ovocných dřevin

U stromků s dobře vyvinutými kořeny, které jsou vysazeny na podzim, zkraťte nejdříve nejvýše posazenou postranní větev o dvě třetiny délky, spodní o polovinu délky. Konečný pupen směřuje zásadně ven z korunky a konce zkrácených ramen jsou v přibližně stejné rovině. Nakonec zkrátíme střední výhon tak, aby vyčníval o deset až dvacet centimetrů nad úroveň seříznutých větví.

U stromku s nedostatečně vyvinutou korunkou seřízneme střední výhon co nejhlouběji. Pokud spolu s ním roste ostře nahoru další, tzv. konkurenční výhon, odstraňte jej. I u stromků vysazených na jaře, nebo se špatně vyvinutými kořeny, zkraťte korunku hluboko: postranní výhony na jeden až tři pupeny, střední výhon na tři až čtyři pupeny. Tím přispějeme k dobrému zakořenění a položíme základ k silné korunce. Příští rok už ji při zimním řezu budete tvarovat normálně.

2. Jak na udržovací řez

Vzrostlé stromy si před řezem pozorně prohlédněte a v první řadě odstraňte všechny nemocné a poškozené větve, teprve potom dokončete udržovací řez tím, že odstraníte všechny letorosty, které směřují dovnitř koruny, kříží se, nebo rostou vedle sebe stejným směrem. Jde hlavně o to, aby strom byl zdravý.

Z čeho se skládá koruna stromu a jaké části má větev

Větev střední neboli terminální roste svisle vzhůru v prodloužení kmene. Ramena jsou hlavní větve vyrůstající z terminálu - je jich tři až pět. Prodlužující výhon je na konci ramen a větví. Výhon konkurenční roste vedle prodlužujícího. Obvykle se odstraní, někdy slouží jako náhrada. Obrost plodonosný (nese květní pupeny) a obrost dřevní (nese jen listové pupeny) vyrůstají po stranách větve.

Letorost je nový přírůstek v době vegetace. Výhon je letorost v době vegetačního klidu. Pupeny jsou patrné v době vegetačního klidu na výhonech. Spící pupeny jsou „čárky“ na spodní části výhonu. Začnou růst, když výhon seřízneme až k nim. Očka jsou pupeny, které se v době vegetace rozvíjejí. Kulaté jsou květní, štíhlejší listové. Bdící očko je pupen, ke kterému zkracujeme jednoleté výhony při zimním řezu.

Ze stejného důvodu dbejte na techniku řezu (další praktické rady odborníka k jarnímu řezu dřevin najdete zde). Pokud odstraňujete celé větve, řežte co nejblíže ke kmeni, takzvaně  na kroužek, protože tam je dřevina schopna zahojit ránu.

Větve řežte nejprve zespodu, ale dořezávejte je svrchu, a to proto, abyste větev nevylomili, nestrhli nebo neroztřepili kůru. Drsné okraje začistěte ostrým nožem; je to důležité, protože neošetřenými ranami vnikají do stromu choroboplodné zárodky, ponechané pahýly schnou a odumírají. (Více info o vhodných pomůckách k řezu najdete zde).

Pěstitelé se neshodují na tom, zda rány potírat nějakým specializovaným balzámem, nebo jestli je postačí zatřít například fermeží, nebo zda je nejlépe ponechat strom, aby si sám pomohl. Můžete vyzkoušet všechny způsoby, ani jeden z nich by neměl být škodlivý.

Některé větve řezat můžete, ale nemusíte. Ví se, že jabloně plodí nejvíce na vodorovných nebo skloněných ramenech. Proto najdete-li dostatečně pružnou větev, která sice roste vzhůru, ale při ohnutí má prostoru dost a koruna se prosvětlí, ohněte ji. Můžete ji zafixovat tak, že ji přivážete na kolík zaražený do země nebo ji v koruně rozepřete o druhou větev. Úvazek nebo rozporku samozřejmě musíte podložit měkkým materiálem, abyste nepoškodili kůru.

3. Jak na zmlazující řez

Starší stromy se dají mírně zmladit tím, že odříznete skloněné a zastíněné oblouky větví, nebo odstraníte první nebo i druhé rozvětvení od konce. Hlubší zmlazovací řez do starého dřeva přichází na řadu rovněž v předjaří. Nemusíte jej dělat najednou, můžete si jej rozvrhnout na dva až tři roky za sebou (rady, jak tímto způsobem zmladit starý rododendron, najdete zde). Nejprve uděláme průklest koruny, pak postupně zkracujeme hlavní korunní větve.

Dbejte přitom, aby koruna odpovídala daným charakteristikám stromu. Koruna hrušně má mít pyramidální tvar se s klonem 70°, u jabloní a hrušní s kulovitou korunou je to 90° a u odrůd s plochou korunou 110°. Hlubší zmlazení dobře snášejí jabloně staré 30 až 40 let a hrušně od 40 do 50 let.

Jak na řez u drobného ovoce, rybízu či angreštu

Korunky stromkových angreštů a rybízů ošetřujte podobně jako jabloně či hrušně. Při zimním řezu odstraňte výhony, které korunku zahušťují, a zkraťte větvičky. Odstřižení konců větviček u angreštu mimo jiné pomáhá předcházet houbové chorobě zvané padlí. Musíte však zbytky spálit nebo posypat vápnem a zkompostovat.

U červeného rybízu čtyři až osm hlavních výhonů. Záleží na odrůdě, u některých...
Červený rybíz po řezu. Během let nezapomínejte včas dopěstovávat mladé výhony -...

Při řezu keřového rybízu udržovacím průklestem odstraňte v době vegetačního klidu přestárlé větve celé. Jsou nápadné zpravidla tím, že jsou poléhavé, tmavé a jejich plodonosný obrost je ochablý. Zdravý vzrostlý keř má mít průměrně osm až dvanáct výhonů v dobré kondici, při průklestu se odstraňují průměrně tři. Náhradní jednoleté výhony, které lehce rozeznáme podle světlé barvy a hladkého povrchu, se nezkracují, protože na rozhraní jednoletého a dvouletého dřeva se vytváří nejvíc květních pupenů. Slabé jednoleté výhony raději odstraňte.