Šipky na mapě České republiky přibývají raketovým tempem.

Šipky na mapě České republiky přibývají raketovým tempem. | foto: Pecempecen.cz

Vzniká nová sociální síť. Místo fotek si lidé vyměňují chlebový kvásek

  • 137
Nízká kvalita pečiva prodávaného v obchodech žene stále víc lidí k pečení vlastního chleba. Ale vyrobit vlastní kvásek není jednoduché a s hotovým se každý pekař jen tak nepodělí. Proto vznikla iniciativa, ve které si lidé snaží pomoci navzájem sami.

Nápad "vystavět" síť domácích pekařů, kteří jsou ochotni svůj kvásek sdílet, vznikl vlastně náhodou.

Blogerka s nickem Maškrtnica zveřejnila postup, jak zjednodušit práci s žitným kváskem tak, aby se vynechalo jeho pracné třístupňové krmení. Autor kulinářského blogu pan Cuketka její návod doplnil o recept na klasickou českou šumavu a přidal diagramy naznačující, jak v praxi vypadá "koloběh" kvásku od skladování až po konečný produkt.

Jak na kváskový chleba

1. Vezměte večer z lednice kvásek, odeberte 1-2 lžičky do velké mísy.
2. Dosypte do mísy 150 g žitné mouky a 150 g vody, všechno promíchejte. Přikryjte fólií nebo igelitkou a nechte přes noc při pokojové teplotě.
3. Ráno, pokud je kvásek čilý, vás přivítá načechraná hmota plná bublin, která, když do ní hrábnete lžičkou, vypadá uvnitř jako houba. Odeberte 1-2 lžičky omlazeného kvásku, dejte do čisté sklenice a šupněte do lednice, zas klidně na týden až 10 dní (je důležité, abyste měli kvásek napříště)
4. Ke zbytku kvásku přidejte 300 g pšeničné mouky, 140 g vody, 10 g soli, případně i 5 g kmínu a máte těsto na klasickou šumavu.

A pak už postupujete, jak jste zvyklí: zamícháte těsto, hnětete ho, necháte hodinku odpočinout. Pak ho vytvarujete do ošatky a necháte kynout, trvá to 3-5 hodin, kvásek je pomalejší. A pak šup s ním do trouby rozpálené na 250 °C.

Vyplatí se na začátek stříknout na dno trouby vodu, po čtvrthodině klidně snížit teplotu a pokračovat zhruba půl hodiny. Každá trouba peče trochu jinak. Když je chleba upečený, měl by na poklep znít dutě.

Jde o to, že v lednici můžete mít schovaný kousek kvásku, který tam vydrží "hibernaci" týden až deset dní. Kdykoliv se chystáte péct, jen ho namícháte s moukou a vodou a necháte přes noc oživit. Pak si kousek zase schováte a ze zbytku pečete tak, jak jste zvyklí. Tak si pohodlně uchováte kulturu zase až do dalšího pečení.

"Ale rozhodně to není můj vynález. Jen jsem si tento systém vyladila pro domácí pečení, tedy nastudovala literaturu, abych pochopila, jak se kvasinky chovají. A zkoušela i metody ostatních domácích pekařů," říká Maškrtnica.

Pod článkem se rozpoutal diskusní hurikán, kde si lidé začali vyměňovat kontakty, aby se dostali k pravému kvásku. Metoda Maškrtnice má totiž jedinou nevýhodu: potřebujete startovací dávku, ze které už si kvásek množíte podle svých potřeb.

Ne každý je totiž schopný vypěstovat si kvásek od úplného začátku. Jak to dopadlo, když jsem se o to pokoušel, si můžete přečíst ZDE.

A zjistilo se například, že ne v každém pekařství jsou ochotni vám trochu kvásku věnovat nebo prodat. I když kváskový chléb pečou, nechtějí se připravovat o potenciální zákazníky.

To vybudilo Martina Kuciela (alias pana Cuketku) k založení domény Pečempecen.cz, kde si můžete podle svého bydliště najít nejbližšího nadšence, který je ochoten se o svůj kvásek podělit. A o tom, že kvásek je skvost opečovávaný s láskou, svědčí, že jim domácí pekaři něžně říkají křestními jmény, například Josefínka nebo Karel.

Až si osvojíte práci s kváskem a vypěstujete pořádného chlapíka, můžete své znalosti poslat dál a přidat si i svoji šipečku do mapy. Připojte se ke komunitě milovníků pravého chleba. Tentokrát to nebude virtuální internetové přátelství, setkávejte se doopravdy a povídejte si o svých kváscích a tajemství pečení chleba.


Témata: blog, práce, Šumava, Vaření