Živý velikonoční věnec vám vydrží klidně měsíc. A pak ještě můžete odkvetlé hrnkové květiny vysadit na zahrádku. Za rok vás potěší znovu. | foto: desina.cz

Jaro oslavte živým věncem, vydrží měsíc, zapomeňte na řezané květiny

  • 1
Živý velikonoční věnec není žádná věda, přitom vám domů spolehlivě vnese jarní atmosféru a radost může dělat i po svátcích. Řezané květiny by tak dlouho nevydržely, ty hrnkové naopak můžete po odkvětu ještě vysadit třeba na zahrádku.

Jednoduché tipy designérky Denisy Bartošové, jak si zpříjemnit Velikonoce vtipnými nápady, které téměř nic nestojí, jsme už přinesli zde. Tentokrát jsme sáhli po novince z jejího blogu, která vtipně využívá jarní hrnkové květiny.

„Jarní kytky na stole jsou fajn, jen mě vždy mrzí, že řezané vydrží jen pár dní. Mnohem raději si kupuji ty v květináčích a sleduji, jak se postupně klubou a rozkvétají,“ vysvětluje Denisa. Proto se rozhodla zkombinovat je na stole spolu s velikonočními kraslicemi do jednoduchého, ale působivého celku.

Stačí pár „ingrediencí“ a můžete se pustit do sázení

Na živý věnec podle Denisy potřebujete dvě mísy, velkou a menší. Pak ještě kamínky na drenáž, mech, jarní kytičky v květináčích, větvičky, peříčka apod.

V jednoduchosti je krása

Menší mísu vložte na střed velké a do prostoru mezi ně vsypte kamínky, které poslouží jako drenáž. Ideální je drobný štěrk, protože vodu velmi dobře nasaje a udrží ji v sobě. „Zajistí, že květinkám neuhnijí kořínky a bude se jim dobře dařit,“ vysvětluje designérka. Místo štěrku lze použít i keramzit, který pořídíte v květinářství či hobbymarketu, ostatně podobně jako kamínky.

Prostor nad kamínky ještě vyplňte mechem, který podrží vlhkost pro květiny a navíc zamaskuje zeminu. Na pohled mech přece jen vypadá lépe.

Květinky poté vytahejte z plastových květináčů, zeminu prsty uvolněte a rozmístěte po obvodu vyloženém kamínky a mechem. „Skladba květin je samozřejmě na vás, jen není dobré sázet suchomilky mezi kytky, co mají rády vláhu – důležité jsou prostě stejné podmínky pro zálivku. Já sázela petrklíče, macešky, krokusy, hyacinty, narcisky a modřence,“ radí Denisa.

Na co pozor při sázení!

U petrklíčů a macešek, tedy květin bez cibulky, část zeminy odstraňte, tu zbylou ale pěkně přimáčkněte ke kořínkům, ať mají z čeho čerpat živiny.

Cibuloviny - například narcisy, tulipány, hyacint - mají životní zásobárnu právě v cibulkách, takže je klidně můžete od zeminy očistit úplně, jen jim nepoškoďte kořínky. Právě těmi budou nasávat vlhkost a vláhu z mechu a spodní drenáže.

Při osazování přitom střídejte druhy a různé fáze nakvetení. „Myslete na to, že jak vám budou postupně dokvétat, měl by věnec být neustále vyvážený,“ radí Denisa pečlivě si rozmístění květin po obvodu „věnečku“ rozmyslet.

Jakmile máte jasno a dosázeno, cibulky i zeminu částečně překryjte mechem a nakonec dozdobte větvičkami. Denisa použila borůvčí, ale pěkně vypadá i bříza nebo kočičky. Celou tu krásu můžete podtrhnout peříčky a přírodními vajíčky či kraslicemi. Zalévejte jednou za tři dny a věnec vám vydrží klidně i měsíc. A po odkvětu je můžete klidně vysadit na zahrádku. Když se zadaří, opět se ujmou (jak na to, čtěte zde).

Připraveno ve spolupráci s interiérovou designérkou Denisou Bartošovou, která píše a fotí svůj Blog pro nenechavé ruce.