Zapomeňte na túje, radí zahradníci. Živý plot může i kvést nebo plodit

Přestože túje nejvíc sluší hřbitovům, rostou na každé druhé zahradě u rodinných domů. Přitom existuje mnoho stálezelených keřů, které vás před nechtěnými pohledy kolemjdoucích ochrání přinejmenším stejně a navíc vkusněji.

Právě v říjnu je ideální čas na sázení keřů, tedy i živého plotu. Předem si ale ujasněte, co přesně od něj čekáte. Hledáte-li stálezelený keř, vsaďte na střemchu, zimostráz či hlohyni. Pokud má plot jen opticky oddělit zahradu a zpestřit ji, vysaďte nižší keře jako mahonii nebo kalinu.

Další jehličnany

Túje nejsou jediné jehličnany, které mohou tvořit živý plot. Použít lze různé druhy tisu, jedlovce, modřínu, smrku či cypřišku. Hledáte-li rychlerostoucí a statný keř, zkuste cypřišovec leylandský (Cupressocyparis leylandii).

Rady k výsadbě v článku Živý plot vás schová, poradíme jak ho vypěstovat.

Stálezelené keře vás zakryjí jako túje

Fotogalerie živých plotů

Zobrazit fotogalerii.

Nejpoužívanější rostlinou ke tvorbě živého plotu jsou jednoznačně túje (Thuja neboli zerav). Tolik používané keře si získaly oblibu zejména díky rychlému růstu a jednoduché péči. Pokud už je na zahradě máte, dodejte jim proměnlivé detaily a váš živý plot bude zajímavější. "Aby nepůsobily tak jednotvárně, ozvláštněte je podsadbou," radí zahradní architektka Eva Nováková.

Účinně vás ale skryjí i stálezelené listnaté keře. Do dvou metrů doroste zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), dřišťál Juiin (Berberis julianae) nebo hlohyně (Pyracantha). Zimostráz je navíc ideální na tvarování, což využijete nejen zastřihování živého plotu, využít to lze i při soliterní výsadbě. Viz článek Buxus je na tvarování ideální, vystříhejte si třeba králíčka.

Pěnišník (Rhododendron) dosáhne někdy až tří metrů. Naopak nižší, metrové plůtky vytvoříte z mahonie cesminolisté. "Ráda při práci používám střemchu (Prunus laurocerasus). Roste sice pomaleji než túje, ale je také stálezelená a navíc kvete," doporučuje Eva Nováková.

Proč zahradníci a architekti nemají rádi túje

Na každé druhé zahradě najdete živý plot z tújí, které ale mají mnoho odpůrců. "Túje jsou trnem v oku zahradníků. Sice rychle vyrostou, ale v průběhu roku se nijak nemění," říká zahradní architektka Eva Nováková.

S tím souhlasí i příznivci přirozených zahrad a permakultury. "Je to statická, neměnná dřevina, která dnešní zahrady unifikuje a spolu s anglickým trávníkem vytváří takřka mrtvý prostor okolo domů," míní Iveta Karhánková a Martina Tichaiová ze společnosti Zahrady hojnosti.

Kombinujte barevné keře

Projektantky přírodních zahrad preferují živé ploty z listnatých keřů, které se v průběhu roku mění. "Nejčastěji doporučujeme muchovníky (Amelanchier), aronie neboli temnoplodce (Aronia), rakytníky (Hippophae), hlošiny (Elaeagnus), dříny neboli svídy (Cornus), dřišťály (Berberis), růže velkoplodé (Karpatia), kdoulovce (Chaenomeles), kaliny (Viburnum) či komule (Buddleia)," uvádějí Kahánková s  Tichaiovou, které navrhují a obnovují zahrádky s ohledem na přírodní zákonitosti.

Komule Davidova se chlubí svými květy, které k vám přivábí na zahradu spoustu motýlů.

Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) oživí zahradu barvou svých listů.

Konkrétně komule Davidova (Buddleia davidii) vám díky svým barevným květům přivábí na zahradu spoustu motýlů (viz článek Chcete-li mít zahradu plnou motýlů, vsaďte na ty správné květiny a keře).

Nebojte se kreativnější práce s keři a kombinujte víc druhů dohromady. Živý plot je pak mnohem zajímavější od jara do raného podzimu, nejen jedno období v roce. Na podzim se totiž budete kochat pohledem na pestrobarevné listy. Protože jsou tyto keře opadavé, poslouží ideálně k oddělení dvou částí zahrady nebo vytvořit stěnu u pergoly – funkci předělu plní spolehlivě po celý rok.

Zlatý ptačí zob může narůst i do čtyř nebo pěti metrů.

Ruj vlasatá (Cotinus coggygria) s tmavě fialovými listy také zajímavě kvete.

Zahrada ale může zářit barvami i celou sezonu. Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) nebo červenolistý (B. Otawensis) se zajímavými červenofialovými listy vám vytvoří metrový plot. Dvoumetrový získáte vysazením například ruje vlasaté (Cotinus coggygria) s tmavě fialovými lístky. Zlatý ptačí zob (Ligustrum ovalifolium Aurea) zdobený zlatě žlutými listy vyrůstá i do pěti metrů. Atraktivně vypadá i svída bílá (Cornus alba) s výrazně rudou kůrou.

Skryjte se hned

Než živé ploty vyrostou do požadovaných rozměrů, chránit se můžete například drátěným plůtkem s připevněnými rohožemi. Nebo zkuste uplést vlastní přírodní vrbový plot proutí – viz článek Z čerstvého vrbového proutí postavíte kompost, tunel, iglú i plot.

Opticky oddělí a zároveň plodí ovoce

I ovocné keře se dají využít jako živé ploty, pohledům do zahrady ovšem nezabrání. Hodí se k optickému rozdělení zahrady, zakrytí kompostu nebo k vytvoření nižšího plotu dělícího váš a sousedův pozemek – máte-li s ním dobré vztahy.

Ovocné keře oceníte zejména na malých zahradách, kde je potřeba využít každý metr. "Doporučujeme rybízy, angrešty, josty, zimolezy kamčatské, maliny nebo ostružiny. Počítejte s velikostí keřů v dospělosti, vždy se ale najde alternativa i pro nejmenší zahrádky," říká Iveta Kahánková. Proto vždy při plánování berte v potaz, jak rychle keř poroste a kolik prostoru bude potřebovat.