K výrobě takzvaných živých staveb se nejčastěji používá vrba košíkářská (Salix viminalis). Má keřový charakter a její přirozená životnost je ve volné přírodě kolem deseti let.
Kdo chce, aby jeho „živá“ stavba měla životnost delší, měl by provádět během roku tři střihy. Vrbové stavby se vysazují od opadu listí do konce dubna. „V červnu je čas na první střih. Pruty na stavbách jsou již značně obrostlé a rostlina si tak začíná sama sobě stínit, což nepřispívá její životnosti. V místech, kde padá stín, zasychá,“ vysvětluje Martin Tušer ze společnosti Na plot, která se realizací živých vrbových staveb zabývá.
Musí se stříhat kvůli světlu
To je potřeba udělat i proto, aby začaly obrůstat i spodní části staveb, jinak vrba přirozeně obrůstá více nahoře. „Na každém prutu jsou tisíce oček, která se probudí, mají-li dobré podmínky,“ vysvětluje Tušer.
První řez je potřeba provést během června, protože z počátku vegetačního období je vrba schopná růst i půl metru za týden. První střih se provádí na deset až patnáct centimetrů, další střih v červenci se udělá stejným způsobem.
Třetí střih by měl proběhnout až někdy v prosinci nebo lednu, kdy se sestřihne téměř až na kostru, na jedno očko. Tím je stavba připravená na novou sezonu, kdy se koloběh opakuje. V principu jde jen o to, aby se živé stavbě připravovaly stále ideální podmínky pro růst a prodloužení životnosti.
Hlavní zásady: stanoviště, vláha a střih
Stavět by se mělo začít ideálně během listopadu a později. „Výsadba ve správný čas je zásadní pro úspěch celé stavby. Vrbový tunel vysazený v dubnu bude v květnu zelený a v červnu budou jeho výhony dvoumetrové,“ popisuje specialista.
Při budování podobné živé stavby je potřeba dát pozor na volbu stanoviště. „Výživu a vláhu můžete ovlivnit, ale osvětlení ne. A vrba potřebuje hodně světla, takže nepatří nikam do stínu,“ radí Tušer. Určitě ne do stínu velkých stromů, které nejenže vrhají stín, ale i odsávají vodu z půdy.
Z živé vrby lze postavit i monumentální altány.
Vrba je perfektní i na stavbu plotů.
Živou stavbu nemůžete nechat svému osudu, musí se zalévat stejně jako zelenina na zahrádce, vůbec nevadí i hnojit klasickým hnojivem NPK. Jsou i případy, kdy lidé rozšířili svůj systém zavlažování, aby dali stavbě ty nejlepší podmínky.
Vrba je pro podobné zahradní aplikace ideálním materiálem, jelikož je schopna zakořenit i po výsadbě několikametrového prutu. Pokud byste se rozhodli zaměnit ji s lískou, zelené stavby byste se nedočkali. Líska se množí pouze z vysazených oříšků nebo 15 centimetrových řízků. Pokud zasadíte celý lískový prut, zcela určitě se vám nezazelená a nakonec uschne.
Po ostříhání vrbové stavby nemusíte pruty vyhodit nebo je dát na táborák. Klidně si můžete v koutě zahrady vybudovat malou „plantáž“. Jen počkejte do druhého roku, kdy jsou ustřižené pruty pro výsadbu vhodnější a můžete pak klidně budovat další stavby.
