Květiny tu mají tisíce barev a vůní a jsou živoucí továrnou na lidské zdraví a...

Květiny tu mají tisíce barev a vůní a jsou živoucí továrnou na lidské zdraví a krásu. | foto: Veronika Raffajová pro Krásný venkov

Zahrady, kde funguje přirozený koloběh a nepoužívá se žádná chemie

  • 3
Úžasný prostor, kde rostliny dostávají nejlepší péči a lásku, aby vloženou energii mohly mnohonásobně vracet v podobě přírodní kosmetiky a homeopatik. To jsou zahrady Wala nedaleko německého Stuttgartu. Stojí za návštěvu, alespoň s námi na fotografiích.

Ačkoliv se v zahradách Wala cítíte jako v botanické zahradě, všechny rostliny tu mají své praktické využití. Až nastane ta správná chvíle, budou sklizeny a jejich vnitřní síla vstřebána do medicínských a kosmetických preparátů.

Podle Dr. Rudolfa Hauschky, který tu působí, to je přirozený rytmus vycházející z polarity přírody. Přirozenost se stala Hauschkovi motivem při hledání postupů výroby léčebných přípravků na bázi přírodních surovin.

Historie jeho značky se začala psát v roce 1935, kdy začal vyrábět homeopatické přípravky pod značkou Wala. Jejich podstata spočívá v antroposofické medicíně, vznikají z léčivých rostlin i přírodních substancí, extraktů a rostlinných olejů, které jsou zpracovány podle takzvané rytmické metody, kterou Hauschka sestavil. Rytmický proces zpracování rostlin využívá sílu přírodních polarit, jako je střídání světla a tmy, tepla a chladu, pohybu a klidu během procesu získávání blahodárných výtažků z rostlin.

Srdcem společnosti Wala je zahrada ve švábském Eckwäldenu nedaleko Stuttgartu, kde se pěstují květiny potřebné pro výrobu substancí, z nichž se dále vyrábí homeopatika a přírodní kosmetické přípravky. Zahrada byla založena v roce 1953 a zpočátku se jednalo o úhor. Místní sedláci jen nevěřícně kroutili hlavou při představě, že by se v tomto bažinatém terénu dalo něco pěstovat.

Ekologicky vs. biodynamicky

Biodynamická metoda Dr. Rudolfa Steinera formulovaná už v roce 1924 považuje zahradu za samonosný soběstačný cyklus. Biodynamické zemědělství jde oproti známějšímu ekologickému ještě o krok dále.

Sice se také vyznačuje nepoužíváním synteticky vyrobených pesticidů a hnojiv, ale navíc vnímá zemi jako živý organismus. Osení, zemina, kompost nebo voda na zálivku by měly z velké části pocházet z vlastní produkce dané zahrady. Podstatou je přírodní koloběh.

Nosným tématem biodynamického zemědělství jsou i kompostové preparáty. Jedná se o bylinné přípravky zušlechťující kompost. Ten pak výrazněji stimuluje fázi klíčení a zásadně posiluje rostliny proti chorobám a škůdcům. Třeba speciální směs z dubové kůry a heřmánku přidaná do kompostu pomáhá u rostlin zabránit vzniku houbových chorob.

Zahradu se však podařilo doslova vypiplat. Dnes se o ni stará sedm zahradníků, k nimž během sezony přibývají brigádníci. Na 4,5 hektarech musí opečovávat více než sto padesát různých léčivých rostlin určených pro výrobu homeopatických přípravků a kosmetických produktů. Vše je důsledně podřízeno principům biodynamického zemědělství.

Například se dodržuje pravidelný proces výměny ploch záhonků za trávu. V praxi to znamená, že tam, kde je jeden rok záhon, se následující rok ponechá volně růst tráva. Země tak stačí přirozeně regenerovat. Vše má svůj systém a řád plně podřízený jednotlivým fázím růstu květin.

Zahrady jsou členěny do menších ploch, kde se pěstuje pospolu více druhů rostlin, aby se tak vzájemně podporovaly a získávaly vyšší odolnost vůči škůdcům. Třeba k růžím se zde sází česnek. Podobně to funguje i při pěstování květin na 90 ha polí, které má Wala v okolí zahrad k dispozici. Hranici mezi poli s pšenicí či ječmenem místních zemědělců a polem s květinami tvoří vždy pás lučního kvítí, které vstřebá agresivní hnojiva.

Když nastane čas sklizně, tak se květiny, z nichž se budou získávat extrakty, trhají v den výroby časně ráno těsně před východem slunce. Poté okamžitě putují ke zpracování do laboratoří, které jsou přímou součástí zahrad. Cesta rostliny od utržení ke zpracování je velmi krátká.

Vládne tu systém a řád, prostě dokonalé uspořádání.
Zahradnice vysazuje do záhonu sazeničky hořce žlutého.
Ideální mikroklima pomáhá udržovat i místní jezírko.

A o to jde. Udržovat rostliny po celou dobu v nejlepší kondici za pomoci jen přírodních postupů. To je podporováno už ve fázi setí a přihnojování. K dispozici je zde mnoho druhů vlastního kompostu. Do toho jsou navíc přidávány biodynamické kompostové preparáty udržující rovnováhu životních procesů v půdě a rostlinách, zvyšující jejich vitalitu a odolnost proti chorobám a škůdcům. Jedná se o ryze přírodní složky, které jsou vyrobeny z léčivek jako kozlík, kopřiva, heřmánek, pampeliška či řebříček. A i ty pocházejí z místní bylinkové zahrady.

Bez včel a hmyzu by to vůbec nešlo

Dalším článkem nutným pro harmonické fungování celého biotopu a opylovávání květů je přítomnost včel. Z toho důvodu jsou dva ze zahradníků včelaři, kteří se o zdejších dvanáct včelstev starají. I ty jsou chovány v biodynamickém souladu.

Hmyz v zahradě významně napomáhá opylování a v boji se škůdci rostlin. Na bydlení tu mají brouci a mušky tzv. hmyzí domečky.

Nechává se jim část medu, který se běžným včelám - určeným jen na produkci medu - odebírá. Ty místní jsou tak méně náchylné na nemoci.

Více či méně pozapomenuté taje přírodní moudrosti tady lze potkat na každém kroku. Hmyzu dokonce i některé rostliny poskytují ochranu. Třeba Echinacea, než plně rozkvete do krásy a poputuje do laboratoře, slouží jako oblíbené shromaždiště brouků.

Pokora k zákonitostem přírody

V zahradách se vše řídí právě probíhajícím ročním obdobím. Od předjaří do podzimu jde o každodenní péči o rostliny, počínaje únorovou skleníkovou výsadbou až po letní sběr semen, na který se klade velký důraz. Od října se soustředí energie k přípravám na zimu, jejíž průběh je zásadní pro další vegetační sezonu.

Čas zpomalení a dovolených pak nastává v zimě, kdy i sama příroda má pomyslnou dovolenou a odpočívá. Právě teď je ale zahrada v plném rozpuku, všechno krásně kvete a úžasně omamně voní.

Tyto zahrady a další inspirativní materiály najdete v červnovém čísle časopisu Krásný venkov.