Reklama

Živý plot z jehličnanů: túje nejsou jediné, nebojte se smrku ani jedle

  • 6
Pokud chcete mít neprůhledný plot po celý rok, jehličnany jsou ideálním řešením a hodí se všude. Podle dendrologa navíc vytvářejí i chráněnou zástěnu na zahradě pro choulostivější druhy a tmavé pozadí působí esteticky pro předsazené kvetoucí keře. Přitom potřebují jen trochu pravidelné péče.

Pravidelně stříhaná stěna ze smrků ztepilých. Vybudujete ji zhruba za šest let, nutný je pravidelný střih v srpnu a kónický tvar, aby stromky ve spodní části nevylysaly. | foto: Tomáš Vencálek

Efektu plotu dosáhnete třeba u obyčejného smrku ztepilého, který se do české krajiny skvěle hodí, už po šesti letech pravidelného srpnového řezu. Podobné je to s jedlovcem, tisem nebo jedlí. Přestože nejčastěji používané túje někdy vyvolávají pocit, že neexistuje jiný jehličnan vhodný na živý plot.

Fotogalerie

I túje ale chtějí své, aby vypadaly pěkně, neprosychaly a byly odolné vůči škůdcům (o možných příčinách, když se tújím nedaří, čtěte zde).

„K tújím bývá velká averze, ale pokud se použijí rozumně a v malé míře, tak například ke kultivaru Smaragd nic nemám. Rychle roste a snadno se udržuje. Ale opravdu omezeně na pár metrech,“ přimlouvá se i Tomáš Vencálek, kurátor dřevin mírného pásma z Botanické zahrady hl. m. Prahy, za rozumnou míru využití tújí.

Reklama

Není ovšem nad citlivou kombinaci s dalšími dřevinami. „Nebojte se kombinovat pár metrů jehličnanů a pár metrů listnáčů, třeba habr nebo buk, aby vaše zahrada nevypadala jako tenisový kurt,“ radí odborník.

Smrky, jedle, tisy. Všechno jde, jen na smrk pichlavý zapomeňte

„Ve vyšších polohách bych se přikláněl ke stylově pěknému smrku ztepilému (Picea abies). Pokud ho jako běžný jehličnatý plot pravidelně v srpnu tvarujete, zhruba po šesti letech už se dostaví efekt plotu,“ vybírá Tomáš Vencálek jehličnany vhodné na živý plot. Ani jedle kavkazská (Abies normaniana) podle jeho zkušeností vůbec nevypadá špatně.

Na smrk pichlavý zapomeňte

Smrk pichlavý (Picea pungens) také býval pěkný v živých plotech, ovšem jen do doby, než se v ČR objevily choroby, které ho ohrožují (více v článku zde). „Teď ho rozhodně nesázejte,“ radí Tomáš Vencálek z Botanické zahrady hl. m. Prahy.

V nižších polohách lze podle něj vybírat téměř z čehokoliv: „Vyzdvihl bych jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), nebo tis (Taxus baccata), který vypadá moc pěkně a dobře regeneruje. “Tedy pokud doma nemáte malé děti a pozor i na domácí zvířata, protože tis je jedovatý (více o jedovatých dřevinách v zahradách a parcích čtěte zde).

„Pokud vybíráte podle stanoviště, tak do stínu je právě tis asi nejvhodnější; i když zvládne i jižní stanoviště, dokonce i úpal, pokud má pravidelnou zálivku. Do lehkého přístinu, ale i na plné slunce pak volte klidně jedlovec (Tsuga), smrk ztepilý, případně i túje, pokud na nich trváte,“ radí dendrolog.

A co zkusit plot z habrů?

Miroslav Krča s láskou buduje zahrádku u rodinného domu ve Žďáru nad Sázavou.
Vchod do užitkové části zahrady a na louku je vybudovaný v živém habrovém plotu.

Habrový plot lemující zahradu našeho čtenáře ze Žďáru je krásný i po pětadvaceti letech.

Působivé jsou habrové ploty, které se dají krásně tvarovat, pěkně obrůstají a na zimu na nich zůstane suché listí. Toho se keře zbaví až s pučením nových svěže zelených lístků na jaře. A při správné údržbě vydrží takový plot krásný řadu let, jako zde.

Ze stromových druhů může být kromě habru další alternativou za jehličnany babyka, ve vyšších polohách případně i buk.

Použít lze i jiné smrky, pokud vám nevadí, že efektu plotu docílíte až za delší dobu. Například Picea orientalis nebo Picea omorika (ten ale není kompaktní). Jen smrk pichlavý ne.

Kombinací mezi jednotlivými jehličnany se raději vyvarujte. „Lepší jsou jednodruhové plochy než střídavé,“ konstatuje dendrolog. Už kvůli údržbě.

A pokud vám v zahradnictví na živý plot nabídnou cypřišovec Leylandův, dobře si jeho volbu rozmyslete. Roste sice velice rychle, ovšem právě proto - i pro svůj mohutný vzrůst - vyžaduje tvarování několikrát do roka. V zahradě i sousedských vztazích umí nadělat víc škody než užitku (více v nedávném článku zde).

Jak plot z jehličnanů sázet. Pravidelná údržba je nutností!

Základním pravidlem je sázet živý plot tak, aby byl ze stran a později z vršku dobře tvarovatelný. A velice důležitá je pravidelná údržba.

Vzdálenost sazenic od sebe je závislá na vybraném druhu, respektive mohutnosti růstu dřeviny. „Obecně lze k jehličnanům říci, že drobnější a pomalu rostoucí 50 cm od sebe, mohutnější a rychle rostoucí pak 70 cm od sebe,“ radí dendrolog z trojské botanické zahrady.

Jehličnany řežte v srpnu!

Pravidelně stříhaný zerav (Thuja occidentalis).
Takhle má vypadat živý plot ze zeravu. Nutná je ovšem pravidelná údržba...

V srpnu pravidelně stříhaný zerav (Thuja occidentalis).

Srpnový řez je ideální. Důležité je brát ohled na to, zda jde o osluněnou či zastíněnou stranu, která regeneruje hůře. A nezapomeňte, že u živé stěny je nutné dodržovat kónický tvar!

Na jaře je na výsadbu ideální duben. Stromky vždy vysazujte s balem a dopřejte jim vydatnou zálivku. Přijdou-li poté suché teplé dny, zalévejte je podle potřeby, ať mají šanci pěkně zakořenit.

Přilepšit lze jehličnanům přihnojováním hořkou solí. Ideálně rovnou při výsadbě, což stromkům pomůže se zmátořit. A poté pravidelně na podzim.

Pokud plot chcete udržovat jako živou stěnu, tedy ve výšce okolo dvou metrů a více, je třeba na profilu dodržet konický tvar. „Jinak ve spodní části kvůli nedostatku oslunění vylysá,“ vysvětluje odborník praktický důvod.

„Pokud to ničemu nevadí, lze nechat prorůst pár centimetrů jehličnatých dřevin plotem a řezat je z venkovní strany. Pokud v tom brání hranice pozemku nebo oplocení, raději si nechte uličku pro pravidelnou údržbu na svém pozemku,“ pokračuje Tomáš Vencálek s tím, že je vhodné domluvit se případně dopředu se sousedy, můžete tak do budoucna předejít možným sporům. (Co například může způsobit živý plot, čtěte zde.)

Nový občanský zákoník už totiž například přesně určuje pravidla, v jaké vzdálenosti od společné hranice pozemků lze dřeviny sázet. „Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m,“ píše se v § 1017.

Navíc může vlastník pozemku požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků. A pokud už je vysadil, nebo je nechal vzrůst, aby je odstranil. Výjimka platí pouze v případě, pokud je na sousedním pozemku les nebo sad, nebo se jedná o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

6 příspěvků v diskusi

Reklama