Živý plot vás schová. Poradíme vám, jak ho vypěstovat

  • 2
Živé ploty jsou ozdobou každého domu i zahrady. Vyžadují však velkou péči. "Pokud chcete, aby se vám investice do sazenic a práce, kterou mu budete věnovat, vyplatila, pečlivě vybírejte rostliny už při nákupu", radí zahradnice HOBBY.cz Květa Sunarto.

Živý plot má kromě dekorativního významu i další funkce. Izoluje zahradu od hlučného a prašného provozu, je clonou proti nežádoucím pohledům třeba vašich sousedů, chrání před větrem. Navíc zahradu opticky vymezuje a při správné péči je i okrasou. Pokud sázíte rostlinky právě teď, doporučujeme vám na několik let umístit na drátěný plot např. rákos. Uvědomte si, sphže i za rok bude na vaší zahradu přes živý plot vidět! Trvá totiž hodně dlouho, než se z třiceticentimetrových sazeniček stanou vysoké husté stromy. Proto se při výběru neukvapujte. I druh, který vyroste o půl metru za rok, je potřeba sestřihávat a krátit. Tím bude houstnout a nevytvoří jen řídkou změť větví. Společně s naší zahradnicí Květou Sunarto jsme pro vás vybrali nejčastěji používané rostliny na živé ploty a připravili jednoduchý návod, jak vypěstovat krásný živý plot. Podívejte se také na fotografie a video.

. vhodné rostliny

Volně rostoucí
Hlohyně (Paracantha), dřišťál Thunbergův (Barberis Thunbergii), tamaryšek (Tamarix), zlatice (Forsythia intermedia), tavolník van Houtteův (Spiraea van Houtteii), kdoulovec (Chaenomeles - hybridy), ibišek syrský (Hibiscus syriacus), levandule (Lavandula angustifolia), wajgelie (Weigela), cesmína (Ilex aquifolium).
Stříhané
 - vysoké živé ploty:
Zerav západní (Thuja occidentalis), zerav řasnatý (Thuja plicata), tis (Tauxus), smrk pichlavý (Picea pungens), buk (Fagus sylvatica), habr (Carpinus betulus).
- nízké živé ploty:
Zimostráz (Buxus sempervirens), borovice kleč (Pinus mugo var. Pumilio), zimolez (Lonicera nitida), cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana), tavolník Bumaldův (Spiraea bumalda).


Co musíte vědět na začátek
Předem se rozhodněte, jak vysoký plot chcete a kolik času mu chcete věnovat a vyberte buď stále zelený, nebo opadavý. Pokud chcete svou zahradu oddělit od ulice nebo sousedů, měli byste při výběru dřevin brát ohled na prostorové možnosti pozemku. Tam, kde je prostor úzký, je správnou volbou stříhaný živý plot, zatímco na větších plochách víceřadý, volně rostoucí.

Aby zelená bariéra splnila svůj účel, musí být dřeviny vysoké přes 1,5 metru. Příliš vysoký plot na hranici pozemku ale zase může zastínit zahradu. Rozdělení zahrady nejlépe zajistí malé skupinky keřů s výškou do jednoho metru. Nízké plůtky sloužící jako obruba záhonů udržujte ve výšce do 50 centimetrů. Do plůtků držících pevné rovné linie je nejvhodnější zakrslý zimostráz či neopadavý dřišťál. Naopak rozvolněné linie snadno vytvoříte z levandule.

Jednou z nejoblíbenějších rostlin je túje (Thuja) Smaragd neboli zerav. Neroste příliš rychle, takže ji nemusíte často upravovat. Za jeden rok povyroste o dvacet centimetrů. Sázejte 2 kusy do jednoho metru.  Rychleji roste jiný druh túje – Brabant. Vyžaduje ale větší péči. Aby dobře košatila, musíte tuto túji zastřihávat častěji. Orientační cena je za rostlinku ve výšce 40–60 cm cca 90 korun.

Nejrychleji roste cypřišek Leylandův (Chamaecyparis), lidově leylanďák. Za jeden rok vyroste o 1 metr. To má ale své nevýhody. Pokud ho necháte bez zastřižení a zkrácení, sousedé na vás budou koukat "dírou v plotě“. Strom sice rychle roste, ale jeho řídký vzhled nevypadá hezky. A z jednoho metru toho příliš nezbude. Malé sazeničky pořídíte od 40 Kč.

Hledáte-li honosně vypadající keř, který ozdobí vaši zahradu, zvolte buxus neboli zimostráz (Buxus sempervirens). sphVypadá velmi elegantně. Roste pomaleji, to však znamená menší péči o něj. S ohledem na mrazuvzdornost mají pro naše podmínky význam zimostráz obecný (Buxus sempervirens) a zimostráz malolistý (Buxus microphylla). Optimálním místem pro jeho růst je polostín s dostatkem vláhy. Přímé a silné slunce zesvětluje listy, které mohou i zhnědnout (je to vidět na obrázku). Buxus v květnu a červnu chemicky ošetřujte proti škůdcům, kteří způsobují kroucení listů. Napadené části sestřihněte a spalte. Keře také napadají mšice a puklice. Rostlinka vysoká 20 – 30 cm stojí kolem 60 korun.

sphHlohyně (Pyracantha) se mohou pochlubit svými barevnými bobulkami - např. červené bobulky rostou na hlohyni šarlatové (Pyracantha mohave). Trnitost těchto keřů se nezamlouvá ani kočkám, které jinak rády prolézají cizí ploty. Dorůstá do výšky až 3 metry.  Malou rostlinku pořídíte za 95 korun.

Oblíbený je také ptačí zob (Lingustum vulgare Atrovirens).  Tento neopadavý keř si můžete vybrat ve třech podobách – se zlatými, zelenými nebo panašovanými listy. sphPěkně vypadá i jejich kombinace. Ale pozor, pokud nebude mít zlatá odrůda sluníčko, listy zůstanou zelené. Živé ploty mohou dosahovat až do výšky 3 metrů. Sázejí se 3 – 4 kusy do jednoho metru. Kvůli pěknému vzhledu rostlinku stříhejte 2x ročně – poprvé na přelomu března a dubna a podruhé v srpnu. Kdybyste ostříhali lingustum později než v srpnu, vyrašené výhonky by přes zimu zmrzly. 40cm rostlinka stojí asi 40 korun.

Svým neotřelým vzhledem vás potěší dřišťál (Berberis). sphJedná se o trnitý, tedy téměř neprostupný opadavý keř s rudými listy. Kvete v květnu a keře můžete tvarovat do výšky nad 2 metry. V zimě vás však před zraky kolemjdoucích neochrání. Opadavé dřišťály jsou naprosto nenáročné rostliny. Sazenici 40 cm vysokou pořídíte za 60 korun.

Informujte se včas, jestli jste si vybrali opadavý, nebo neopadavý druh. Jestliže se chcete skrýt před zraky okolí i v zimě, překvapil by vás již na podzim holý stromek.

Výsadba

Optimálním místem pro všechny rostliny ve vašem plotě je slunné stanoviště až polostín s dostatkem vláhy. Tím zajistíte, že rostliny budou košaté a zdravé. Jako u jehličnanů, i u stálezelených rostlin dochází také v zimě ke ztrátě vody výparem z listů. Hodně zalévejte před zimou a při nedostatečných zimních srážkách doplňujte vodu i v zimě.

V zahradnictví koupíte stromky se zabalenými kořeny, nebo rovnou zasazené v květináči. U obou případů zkontrolujte, zda nekupujete "zajíce v pytli“. sphObal na kořenech by měl být malý a pevný. Všimněte si, zda kořeny nejsou přesušené. Takto zabalené stromky je vhodné sázet na jaře, nebo právě nyní na podzim. Stromek v květináči je sice dražší než ten se zabalenými kořeny, zato ho ale můžete zasadit kdykoliv během roku (kromě zimy, kdy je půda promrzlá). Neostýchejte se a při výběru a nákupu vyndejte dřevinu z květináče a prohlédněte si kořeny a bal.

Jak na to

sph1. Nejprve zbavte půdu, do které budete sázet, veškerého plevele a travin. Přesně vyměřte terén, abyste měli plot rovný. Pak vykopejte rovný příkop přibližně 20 cm hluboký nebo jámy o průměru 40 cm a důkladně vše prolijte vodou.



sph2. Většina půd není příliš kvalitní, proto je potřeba zpočátku dodat stromkům živiny. Dno příkopu pokryjte zahradnickým substrátem, přimíchat můžete i kompost. Dobrou službu vám prokáže i tzv. rohozka. To je organická směs z paznehtů zvířat, která se v půdě pomalu rozkládá. Vyvarujte se použití čerstvého hnoje, ten by kořeny spálil.

3. Pomocí nataženého provázku pak vyměříte přesná místa a vzdálenosti mezi stromky. Také zajistíte rovný směr sadby. Provázek průběžně přivazujte na kolíky zaražené v zemi.

sph4. Kořeny přihrabte zeminou tak, aby byla dřevina přiměřeně ponořena – ne hluboko, ani mělko. Pokud jsou kořeny zabaleny v jutě, nerozbalujte je a vysaďte je i s ní. Juta se v pak půdě rozloží.

5. Po výsadbě zajistěte pravidelnou zálivku.

. pozor

Stejně jako okrasný trávník, také rostliny v živém plotu nesnášejí psí moč. Takže své mazlíčky ohlídejte.

Stříhání dřevin
Potřebujete k němu dvousečné a pákové nůžky a v případě, že je zahrada lemovaná střihaným živým plotem, i nůžky elektrické. Stříhání živého plotu není nijak složité, ale bohužel ho lidé často opomíjejí. Bez něj sice dřevina vyroste do výšky, ale nezhoustne. Správný živý plot má být košatý, čehož docílíte jedině pravidelným střihem.

sphU samostatně stojících stromků a keřů chytněte větve, které vyčnívají, a ustřihněte je zahradnickými nůžkami. V místě řezu pak vyraší další větve. Protože při práci snadno ztratíte přehled o tvaru a výšce plotu, je lepší si pro orientaci předem natáhnout provázek nebo postavit konstrukci z latí.

Kvetoucí dřeviny zastřihujte po odkvětu, opadavé keře v období vegetačního klidu - od listopadu do března - a vždy zelené keře upravujte od září až do prvních mrazů. Ideální tvar živého plotu má dole širší základnu a nahoru se zužuje. Zajišťuje tak rychlý odtok vody z vrcholové části plotu a dolní větve mají navíc zajištěný dostatečný přísun světla.

. Všeobecně platí

Živý plot, pokud to jde, vysazujte na slunné místo nebo do polostínu. Díky sluníčku bude o mnoho hustší a kvalitnější.

Nejpracnější jsou pravidelně střihané živé ploty. Volně rostoucí živé ploty zase rychle dorostou do krásy s malými nároky na práci, ale pokud opomenete na jejich pravidelný roční průklest, brzy ztrácejí krásu.

A ještě poslední upozornění! Nemá význam nasázet malé rostliny blízko sebe. Je chybou si myslet, že tím rychleji dosáhnete hustého porostu. Po výsadbě živý plot pravidelně zalévejte. Teprve po dvou až třech letech lze říct, zda se dřeviny ujaly. Pak začněte s tzv. výchovnými řezy, abyste dosáhli požadovaného hustého vzhledu.

Pro bližší představu o živém plotu nahlédněte do fotogalerie zde.