Genetické testy, které měly objasnit původ mláďat, provedl tým z Univerzity Karlovy vedený docentem Danielem Fryntou. "Hned po vylíhnutí jsme odebrali části pupečních šňůr – odběr byl zcela neinvazivní a mláďata nezatěžoval," uvedl Frynta.
PartenogenezePartenogeneze (také samobřezost nebo pannobřezost) znamená rozmnožování bez oplodnění vajíčka spermií. U obratlovců není partenogeneze příliš častá. Byla však popsána například u dvou druhů žraloků. Jeden z mála partenogenetických hadů je slepák květinový, partenogeneze byla prokázána i u hroznýše královského.Varan komodský se rovněž může rozmnožovat partenogeneticky. |
Výsledky testů prokázaly, že s vysokou pravděpodobností nebyl otcem mláďat vylíhnutých ze čtvrté snůšky ani původní samec Draco, který uhynul v loňském roce, ani nový partner Aranky Leonardo (viz článek o slepém nadrženém samci).
Mláďata vznikla partenogeneticky, tedy nepohlavním způsobem rozmnožování, a Aranka se stala matkou i otcem svých vlastních mláďat," shrnul výsledky bádání Frynta.
Nepohlavní rozmnožování bylo u varanů komodských prokázáno až v roce 2006 a způsob, jakým k němu dochází, zatím není zcela objasněn. "Dá se předpokládat, že v ostrovním rozdrobeném areálu může sloužit samicím, které se ocitnou bez samce. Mláďata zplozená partenogeneticky jsou vždy samčího pohlaví – samice si tak samy zplodí partnera, se kterým se mohou dál rozmnožovat. Ve zkoumání tohoto jevu jsme ale na začátku a budeme se ho snažit ještě osvětlit," uvedl Petr Velenský, kurátor plazů Zoo Praha.
Líhnoucí se varan ze čtvrté snůšky
Otázkou nyní zůstává, zda stejným způsobem vznikla i mláďata z páté Arančiny snůšky, která se vylíhla v první polovině srpna (viz článek, ve kterém jste mohli sledovat líhnutí on-line). Pravděpodobnost je vysoká, ale potvrzení tohoto faktu si však vyžádá nové genetické testy.
Zoo Praha je v chovu varanů komodských světovou špičkou, nyní však může přispět i světu vědy získáním mnoha dalších poznatků o biologii tohoto druhu.
