Vydala se do oblasti u ostrova Gaudalupe kousek západně od Mexika, aby sledovala zvyklosti velkých bílých žraloků. „Strávila jsem asi šest hodin denně v žraločích klecích po tři dny, aby se mi podařilo je zachytit,“ popisovala pak mexická filmařka Elke Speckerová.
„Jídlo je jediný způsob, jak se dostat nepozorovaně do dostatečné blízkosti, abych mohla natáčet,“ říká. Musela se se svými kolegy domluvit, aby hodili kusy tuňáka směrem k její kleci, aby pak mohla nerušeně natáčet.
Filmařka není ovšem žádná začátečnice, potápí se se žraloky už od roku 2010. Ale „Velký bílý“ je přirozeně cílem každého kameramana. Své by o tom mohl vyprávět například český kameraman Steve Lichtag, jehož 3D film o potápění se žraloky šel v listopadu 2015 do kin.
Žralok bílý(Carcharodon carcharias) je velký žralok čeledi lamnovitých vyskytující se v pobřežních vodách. Je považován za člověku nejnebezpečnějšího žraloka a jako takový byl dlouhodobě systematicky huben námořníky a rybáři. V současné době čelí bezprostřední hrozbě vyhubení. Zdroj: Wikipedia |
Použil podobnou metodu. Kvůli natočení krásných záběrů nechal do vody házet kusy masa a to mu poskytlo příležitost točit jako o život. Jen na rozdíl od Elke Speckerové nezabíral velké bílé žraloky, ale žraloky černocípé. S bílými žraloky má ale také své zkušenosti.
Na videu vidíte bílého žraloka, který normálně loví pod hladinou a využívá své rychlosti. Když však dostane jako návnadu kus mrtvého tuňáka, dokáže vyvinout takovou rychlost, že se vymrští až nad hladinu.
