VIDEO: Tuleň ví, jak uniknout obřímu žralokovi. Zvládne i protiútok

  • 3
Velkého bílého žraloka honícího se za tuleněm se podařilo natočit u pobřeží v Monomoy, tedy v oblasti Massachusetts. Právě ploutvonožce, jako jsou tuleni, mroži a lachtani, žraloci loví kvůli tuku, jehož jsou tito savci vydatnou zásobárnou. Podle Steva Lichtaga je to typická ukázka lovu „velkého bílého“.

Dramatickou honičku zachytili místní výzkumníci z Massachusetts Division of Marine Fisheries, mapující mořská loviště, a jejich kolegové z Atlantic White Shark Conservancy, kteří se věnují výzkumu velkých bílých žraloků. A to přesně ve chvíli, kdy útok žraloka donutil pronásledovaného tuleně vyskočit nad hladinu. A žralok ho do vzduchu následoval. 

Tuleni jsou totiž pro tuto obří parybu víceméně jen jednohubkou, ovšem velice vydatnou, plnou tukových zásob a tedy drahocenného zdroje energie. 

„Tohle je opravdu dokonalá ukázka, jak velcí bílí žraloci loví ve vodách s  velkým výskytem tuleňů,“ konstatuje bývalý podmořský lovec a posléze filmař Steve Lichtag, autor fascinujícího dokumentu Velký Bílý (2001).  

„Takový lov se odehrává většinou v pozdních odpoledních a večerních hodinách. Nicméně je dobře vidět, že ani “Velký vládce” to nemá s ulovením tuleně vůbec jednoduché, protože jeho vertikální útoky z hlubiny nejsou vždy dostatečně přesné. Není tak mrštný, aby byl schopen velmi rychlého tuleně či lachtana pokaždé chytit. Moment překvapení je pro něj zásadní a pokud se mu ploutvonožce nepodaří překvapit, nemusí být jeho útok úspěšný,“ konstatuje Lichtag.

Ve většině případů však podle něj žralokova taktika vítězí. „Potom záleží na tom, jak tuleně chňapne. Pokud do čelistí dostane celé jeho tělo, nemá oběť šanci. Pokud však zachytí jen jeho část nebo ocas, tuleň bleskurychle sáhne po svých zbraních, tedy ostrých zubech a drápech. A velmi dobře ví, kam kousnout, jeho volba je jasná: oko nebo žábry! To jsou místa, která si žraloci velmi chrání a pokud je do nich tuleň kousne, většinou svou oběť pustí,“ vysvětluje filmař, jak to žraloci a tuleni či lachtani mezi sebou mají. 

A žralok si je těchto úskalí lovu dobře vědom. „Funkční žábry potřebuje pro okysličování krve a se zraněným okem je jeho schopnost úspěšně lovit velmi omezena, což pro něj znamená postupné vyhladovění a tedy pomalou smrt. Proto si své oči tolik chrání a při útoku je otáčí dovnitř očního důlku,“ popisuje Lichtag.

Jinak jsou podle něj žraloci běžně schopni přežít i brutálně vyhlížející zranění, která si přivodí sami navzájem, hlavně při páření. „Jsou prostě dokonalí a jsou krásní,“ uzavírá jejich celoživotní obdivovatel Steve Lichtag.