"V zimě dokrmujeme zvířata žijící v divočině a napadlo nás nainstalovat u krmelců kameru a předvést lidem, jaká zvěř žije v polských lesích," vysvětlil lesník Jerzy Lugowoj z lesnictví na východě Polska, které umožnilo návštěvníkům internetové stránky (zde) naživo sledovat scénky ze života stáda zubrů.
Jak je to se zubryZubr, největší suchozemský obratlovec Evropy (samci váží 920 kg, samice polovinu) patří k ohroženým druhům: v současnosti žijí zhruba čtyři tisíce zvířat, z toho polovina v přírodě. Po první světové válce byly vyhubeny volně žijící populace zubrů na Kavkaze i v polské Beloveži, druh přežil jen díky chovu v zajetí. Nyní se vrací do Polska, Ruska, Litvy, Španělska, Běloruska, Německa, Slovenska a na Ukrajinu, návrat zubrů připravují v Nizozemsku, Srbsku a Rumunsku. |
Diváci se však musí obrnit trpělivostí: pokud se zubři pasou jinde, kamera vysílá záběry z krmení ptactva. Ale i ty jsou moc pěkné, například ve čtvrtek kolem poledne si diváci mohli z bezprostřední blízkosti prohlížet sojku.
V Polsku žije okolo 1 250 zubrů, z nichž největší stádo, čítající skoro 500 kusů, žije v Bělověžském pralese na polsko-běloruském pomezí. Právě odtud přenáší webová kamera živé obrázky stáda zubrů.
Kdo je na zubry opravdu zvědavý a rád by je před kamerou zastihl, musí si pospíšit. Ke krmelcům stádo chodí jen do doby, než se oteplí. Pak už budou mít pozorovatelé zubrů smůlu.
Lesníci však slibují, že přenosy z pralesa zařídí i příští rok. A navíc, pod dojmem současného úspěchu s pozorováním zubrů, polské státní lesy slibují časem i přímé přenosy ze života čápů a mořských orlů.
Podle vědců je návrat zubrů do volné přírody v Česku možný
Podle vědců je možný návrat zubrů do volné přírody i v Česku, kde zubři vyhynuli ve 14. století a jsou tu pro jejich návrat do volné přírody podmínky. Vhodnou oblastí by mohly být například Boletice, Doupovské hory či Libavá, loni byli zubři vypuštěni do obory Židlov v bývalém vojenském prostoru Ralsko.
Zubři v ČeskuZubři u nás vyhynuli ve 14. století, přesto o jejich tehdejším rozšíření svědčí místopisné názvy obcí jako jsou Zubří (v okresech Vsetín, Chrudim a Žďár nad Sázavou) nebo Zubrnice (okres Ústí nad Labem) a vodních toků Zubřina a Zubřinka. Zubr je také ve znaku pánů z Pernštejna (černá hlava zubra se zlatým provazcem protaženým chřípím) či Auerspergů (vzpínající se zubr). |
Uvádějí to odborníci z Akademie věd, kteří představili studii Návrat zubra evropského do České republiky (najdete ji zde). Mimo jiné v ní vědci vyvrací mýty bránící návratu těchto zvířat na naše území, například přesvědčení, že zubři ke svému životu potřebují rozsáhlé oblasti hlubokých a listnatých lesů.
Například podle spoluautora studie Miloslava Jirků z Biologického centra Akademie věd žije v Litvě jejich stabilní populace v mozaikovité kulturní krajině s fragmenty lesů, loukami a zemědělskými kulturami. V Bělorusku prosperují v jehličnatých lesích, které tvoří převažující podíl dřevin i v tuzemsku.
Také nejnovější zahraniční výzkumy ukazují, že střední Evropa je pro rozšíření zubrů vhodnějším regionem, než se donedávna předpokládalo. Zatím není jasné, kdy by se to mohlo stát, i když se Česká republika přijetím závazné směrnice oficiálně zavázala podporovat navracení původních vyhynulých druhů do volné přírody. Upravit by se ještě musela i česká legislativa.
Právě Česko se po desetiletí významně podílelo na záchraně tohoto druhu. V rámci někdejšího Československa bylo po Polsku dokonce druhou zemí na světě v počtu v zoo odchovaných zvířat. A podle vědců by byl návrat tohoto druhu jedním ze způsobů, jak Česko zařadit do první ligy v ochraně životního prostředí.
