Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


K divokým koním přibyli zubři. Prohánět se budou tam, kde dříve Rusové

  17:40aktualizováno  17:40
Zpětně vyšlechtění zubři přicestovali do unikátní rezervace, která vzniká v bývalém vojenském výcvikovém prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou ve středních Čechách. Je to první lokalita, kde v Česku najdete na jednom místě divoké koně, zubry a pratury.

K sedmi zubřím samicím, které dnes byly přivezeny a vypuštěny do aklimatizační ohrady u Benátek nad Jizerou, brzy přicestuje i býk. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Bývalý vojenský výcvikový prostor mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou se dnes díky příjezdu sedmi zubřích samic z Polska stal prvním místem, kde se vyskytují všechny tři klíčové druhy původních velkých kopytníků Evropy: tedy divocí koně, zubři a pratuři.

Koně se do Česka vrátili letos v lednu a u Milovic jim daří (o prvním hříběti zde), pratuři se k nim připojili v říjnu, zpětně vyšlechtění zubři dnes odpoledne.

Koně, pratuři a zubři

Nedělní příjezd sedmi samic do lokality Trhaviny mírně pozdržel rozmáčený terén na posledním úseku dlouhé cesty, takže k aklimatizační ohradě kamion se zvířaty dorazil až za asistence bagru po druhé hodině odpolední. Zhruba o hodinu později byla zvířata vypuštěna.

„Podobný pohled se lidem nenaskytl možná několik posledních tisíc let,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která za tímto projektem stojí.

Zubři byli v přírodě vyhubeni až počátkem dvacátého století, poslední pratur uhynul v roce 1627 v královské honitbě u polského městečka Jaktorow a koně přinejmenším před mnoha sty lety. Jejich populace však přežívaly na různých místech, takže opravdu neměly tisíce let možnost potkat se v jedné lokalitě.

Zubři měli původně na pastviny u Milovic přicestovat jako první, ale organizace jejich transportu byla nejsložitější. Protože jsou zubři velmi plachá zvířata, přepravují se ve speciálních bednách, přesto bývá jejich přeprava riziková.

Zubři a pratuři jsou příbuzní, takže musí být odděleni

„V bývalém vojenském prostoru Milovice se teď velcí kopytníci vyskytují na dvou pastvinách vzdálených přes čtyři kilometry. Zubři a pratuři jsou totiž příbuzné druhy a jejich soužití zatím není vyzkoušeno, ani jedna z pastvin navíc není pro dvě stáda velkých turů dostatečně velká,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Zubři v České republice

Patří k původním živočišným druhům u nás, na území současného Středočeského kraje se dochovaly jedny z posledních archeologických dokladů o jejich výskytu.

Nálezy z Libice nad Cidlinou na Nymbursku dokládají jejich výskyt ještě v 10. století, na území dnešní ČR ale zřejmě žili až do 14. století. V 16. století se je arcikníže Ferdinand Tyrolský pokusil vrátit do lesů na Brandýsku a později i na Křivoklátsku.

Momentálně zubři v Česku žijí v několika oborách, například v Ralsku (více zde).

Zatímco divocí koně a zpětně šlechtění pratuři se pasou na čtyřicetihektarové pastvině v sousedství Milovic, zubři dnes začali zabydlovat aklimatizační ohradu v lokalitě Traviny nedaleko Benátek nad Jizerou. Po karanténě na ně čeká pastvina o rozloze zhruba sto dvaceti hektarů. Podle Dostála probíhají další jednání, mimo jiné se Středočeským krajem, která by měla umožnit další rozšíření.

Skupina sedmi samic dorazila ze tří polských rezervací: Pszczyna, Niepołomice a Kiermusy, náklady na jejich pořízení přesáhly včetně ceny transportu půl milionu korun. Nejstaršímu zvířeti je sedm let, nejmladšímu dva.

Býk za samicemi přijede o pár dní později, protože původně vybraný samec neprošel přísnými veterinárními testy. „Předpokládáme, že v průběhu příštího roku by mohla být na světě první mláďata,“ doufá Dalibor Dostál. Přikrmování zubři nepotřebují, vystačí si s tím, co jim nabízejí pastviny.

Projekt chrání další ohrožené druhy rostlin i živočichů

Projekt Česká krajina, který za návratem velkých divokých zvířat do Česka stojí, oceňuje nejen veřejnost, pro niž se ohrada s divokými koňmi stala oblíbeným místem vycházek. „Sleduji i velmi pozitivní vliv velkých savců na proměnu stepní krajiny Milovicka, kde se opět šíří vzácné druhy rostlin,“ ocenil přínos hejtman Středočeského kraje Miloš Petera.

Projekt podporuje i město Benátky nad Jizerou. „Město Benátky nad Jizerou vítá iniciativu společnosti Česká krajina v nasazení velkých kopytníků v oblasti Traviny u Benátek nad Jizerou. Doufáme, že zubři a divocí koně budou postupně napravovat to, co člověk zanedbal. Šetrným cíleným spásáním se vytváří podmínky pro obnovu původní skladby ohrožených stepních biotopů v této oblasti,“ konstatoval Jaroslav Král, starosta města Benátky nad Jizerou.

Město se chystá v místě vybudovat naučnou cyklostezku s pozorovatelnou a šetrnou turistikou tak zvýšit osvětu a propagaci celého území. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.

Na péči o zubry lze přispět

Kromě větších sponzorů, což jsou většinou soukromé společnosti, může na návrat těchto zvířat do české krajiny přispět i veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777.
(Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.)

Dnešní vypouštění zubrů do aklimatizační ohrady u Benátek nad Jizerou.
Samicím je od svou do sedmi let a ředitel projektu Česká krajina Dalibor Dostál...

Záchranu biodiverzity bývalého vojenského prostoru, který je dnes evropsky významnou lokalitou, podporuje i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která spravuje část tamních pozemků. „Zachování specifických stanovišť pomocí velkých spásačů vegetace vidím jako smysluplnou a efektivní cestu péče o připravovanou národní přírodní památku. Navíc se jedná o projekt významný z vědeckého hlediska, a to nejen pro přírodovědce,“ říká Ladislav Pořízek, ředitel příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR, kterým je Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.

Projekt chce naší přírodě pomoci nejen tím, že do ní navrátí velké kopytníky. Cílem je především ochrana a obnovení ohrožených stepních biotopů s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů, které se spolu svelkými kopytníky vyvíjely po tisíce let.

Zubři teď budou pobývat v dvouhektarové aklimatizační ohradě, po karanténě budou vypuštěni na hlavní pastvinu. Krátce na to je doplní druhá skupina divokých koní, kteří přijedou z anglického Exmooru. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.

„Pro vznik přirozené mozaiky je totiž klíčová právě kombinace zubrů a divokých koní, protože každé z těchto zvířat se zaměřuje na jiný typ potravy. Zatímco koně spásají především traviny, zubři spásají jiné spektrum bylin a budou více odstraňovat náletové dřeviny. Díky tomu vznikne přirozená mozaika, kterou pro svůj život potřebuje řada ohrožených druhů rostlin a živočichů,“ vysvětluje důvody tohoto spojení Dalibor Dostál, jehož ochranářská organizace spolupracuje na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalšími odbornými institucemi.

Na videu z března se můžete podívat, jak to u Milovic sluší divokým koním

Autor:




Nejčtenější

Roztomilost malým mopsům zůstane a nudní rozhodně nejsou. Když ho dobře...
VIDEO: Jakého psa vybrat do města? Nabízíme pět tipů, navrhněte další

Ideální pes do městského bytu neexistuje. Respektive je to každý pes, který je správně socializovaný a vychovaný tak, aby nepůsobil problémy svému majiteli ani...  celý článek

(Ilustrační foto)
Proti komárům, klíšťatům i ovádům pomohou bylinky, skořice i levandule

Zatím není zcela jasné, proč někdo komáry, ovády a klíšťata láká víc a někdo méně. A tak o prvně jmenovaných říkáme prostě, že obtížnému hmyzu „voní“. Jenže co...  celý článek

Obsluhující makak vás v civilizované zemi překvapí.
Z opičí obsluhy jsou hosté nadšeni, pro zoologa to má úroveň cirkusu

Obsluhující makak, oblečený jako číšník, přijde většině hostů nesmírně roztomilý. A tak si jich majitel restaurace Kajabukija v Ucunomiji, hlavním městě...  celý článek

25 ks předvařených krevet. na marinádu: 3 stroužky česneku, lžíce šafránu, hrst...
Známe vítěze letní fotosoutěže o pět grilů. Nejúspěšnější byly krevety

Od začátku srpna jste hlasovali, které recepty se vám líbily z příspěvků posílaných do redakce v rámci fotosoutěže o pět grilů a dalšího příslušenství. Z...  celý článek

Další z rubriky

Když našli toulavou kočku Sandy, vážila přes 7 kilogramů.
Tak tlustá kočka se jen tak nevidí. Nedokáže se ani poškrábat

Kočka Sandy byla vlastně jen obyčejná toulavá kočka, kterou záchranáři nalezli v parku v Bromsgrove ve Velké Británii. Zaujala je však tím, jak byla velká a...  celý článek

Mládě pásovce kulovitého krátce po narození. Je světlejší než rodiče, ale...
Jediné kojené mládě s krunýřem. Od narození je dokonalou kopií rodičů

Když se zhruba před dvěma měsíci narodilo, umělo se sbalit do kuličky o průměru nějakých 5 centimetrů. Teď už se mládě pásovce kulovitého velikostí pomalu...  celý článek

Většinu času tráví mládě tamarínů bělovousých u matky na zádech nebo na břiše.
Malý tamarín má krásné bílé vousy a začíná slézat rodičům ze zad

Narození prvního mláděte tamarínů bělovousých v rámci českých a slovenských zoologických zahrad se v pražské Troji dočkali 16. června. Trvalo 9 let, než se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.