Jen letos jsem z kompostu vykátroval 5-6m3 zeminy. Když jsme před pár lety začínali, měl jsem záhon jednu velkou hroudu jílu. Po pár letech a několika technických plodinách, je zemina již v celku dobrá. Vše výsledkem vlastní kompostace listí, trávy a kuchyňského odpadu, trochy práce a trpělivosti.

Měl jsem problém, že zemina na záhonech byla "mrtvá" moc života tam nebylo. Naštěstí hned za bukem mám koňáky... trochu koňského hnoje na podzim a hle na jaře se to tam všechno hejbe, žížaly a různé jiné breberky.

Když je teď sucho, tak rýpnu tak 2-3cm hluboko a tam je krásně vlhká půda.

Vlhkost a i elementární živiny (N) v půdě se dá lépe udržet pokud povrch udržujeme nakypřený, omezuje se tím kapilarita, vytvoří se jaká si "izolace" a to pomáhá udržet vodu pod povrchem, sníží se difúze N do ovzduší a zlepší schopnost zasakování při dešti.

Dnes by všichni chtěli vše hned a tak vozí pytle zeminy za šílený peníze a zároveň posekanou trávu hází do popelnic na bio. Jednou jsem dostal radu, které se držím. "Dobrý zahradník nevyveze z pozemku ani stéblo trávy"

Podmínkou dotace pro obecní kompostárny bylo (nevím zda ještě je), že kompost obec nebude prodávat, ale použije ho ve veřejné zeleni.

To byla jen teorie - veřejná zeleň - tedy půda ve veřejné zeleni je v horším stavu než mnohé zemědělské ploch.

Zahrady o novostaveb mají u nás skoro shodné prvky. Zemina ze základů se přehrne na vyrovnání terénu přes původní ornici. A při zakládání zahrady si majitelé koupí kompost. Je drahý, tak vrstva místo původních cca 30 cm je okolo 5 - 7 cm.

To je tak na stepní trávník.

S těmi novostavbami je to částečně pravda. Ale já se snažím na stavbách uhlídat, aby si právě shrábli původní ornici na stranu, po hrubých terénních úpravách jí natahali zpět a nakonec právě těch 5cm nové tříděné ornice.