České vánoční tradice nabízejí štěstí, někdy ale i hrozí smůlou

Podívejte se, co všechno byste měli stihnout na Štědrý den podle českých tradic. A pokud jste pověrčiví, na které činnosti nezapomenout a čeho se naopak vyvarovat.

Co přináší štěstí a co smůlu

Před půlnocí by se nemělo:
• Šít a plést – myši by pak výtvor zničily
• Prát – přináší to smůlu a neštěstí
• Čistit chlívy a stáje – dobytek by pak kulhal
• Psát milostný dopis – znamenalo by to rozchod

Co naopak přináší štěstí:
• Chléb upečený 25. prosince a vejce snesená téhož dne jsou prý kouzelná
• Na Boží hod vystřelit z pušky směrem k Měsíci (nedoporučujeme!)

Nechte domů dýchnout Vánoce

K Vánocům patří neodmyslitelně bohatě nazdobený stromeček. Podle tradic by měl být jehličnan na Štědrý den vztyčen a ozdoben vánočními ozdobami. Pod strom se umisťují dárky, popřípadě Betlém, jehož historie spadá už do 13. století, kdy František z Assisi přeměnil jeskyni na betlém a nechal zde sloužit mši. První pražský betlém byl postaven kolem roku 1560 v dominikánském kostele sv. Klimenta.

Součástí dekorativních příprav jsou neodmyslitelně i koledy. Ty se zpívaly v době velkých křesťanských svátků, jako jsou Vánoce, Velikonoce nebo Tři králové. Postupem času se ale koledou začaly označovat všechny písně s vánoční tematikou.

Dalším tradičním doplňkem českých vánoc je jmelí, které je zahaleno do několika legend. Jedna například tvrdí, že jmelí bylo kdysi strom, ze kterého byl poté vyroben kříž, na kterém byl ukřižován Kristus. Všeobecně známé je ale to, že jmelí nosí štěstí pouze tomu, kdo je jím obdarován, nikoli tomu, kdo si jej koupí sám. Políbení pod jmelím na Štědrý den prý zase zajistí lásku na celý rok.

Historie štědrovečerní kuchyně

Znáte ten pocit, když se 24. prosince ráno probudíte, váš žaludek už na vás v koupelně volá hlady, ale z kuchyně se ozve jen nepříjemné "Nejez, neuvidíš zlaté prasátko“! Celodenní půst sice vašemu žaludku nijak výrazně neuškodí, následná večeře o několika chodech by ale mohla. Rozhodněte se tedy, zda jste ochotni obětovat vidinu zlatého prasátka nebo dezert a talíř cukroví.

Samotná večeře pak podléhá etiketě, ke které se zároveň váže několik rodinných zvyků. K večeři by se mělo usedat tehdy, když vyjde první hvězda. Během ní by nikdo neměl odcházet od stolu. Podle tradice totiž ten, kdo večeři opustí, do roka zemře. Nikde už ale není psáno, jak by se mělo jídlo přemístit z pánve na stůl, proto se pravděpodobně nic nestane, když se zvedne hospodyně vypnout plotnu nebo dovřít ledničku.

Na tabuli by měl být přichystán jeden talíř navíc, kdyby se objevil náhodný host. Pod jeden talíř pak ukryjte zlatý penízek, který přinese nálezci v nadcházejícím roce bohatství. A aby nás peníze jen tak neopustily, připravte na stůl také několik šupin z kapra, které přinášejí štěstí. Hostina by se pak měla skládat z tradiční rybí polévky a kapra podávaným společně s bramborovým salátem.

Svobodu kaprům!

Hlavní roli hraje o Vánocích především kapr. Mnozí nemohou kapra ani cítit, jiní si bez něj Vánoce nedokáží představit. A jak vlastně kapr k Vánocům přišel? Jíst na Štědrý večer rybu je v Evropě spíše rarita než tradice. Ani v Čechách ale nemá kapr dlouhou historii. Například naše prababičky se musely spokojit s mnohem chudší stravou, rybu měli jen v rybníkářských krajích a opravdovou tradicí se pojídání kapra stalo až v 19. století.

Dnes je ale kaprů dost a aby jich po Vánocích nějak výrazně neubylo, oblíbili si lidé jejich vypouštění zpět do řeky. Mnozí odborníci nad tím kroutí hlavou a varují, že kapr nepřežije. Buď prý zemře hlady, nebo nepřežije tepelný šok. Tak či onak, kapři stále před Vánocemi plavou doma ve vaně a spousta lidí je radši pustí zpět do vody, než aby je vlastnoručně zabila.

České vánoční tradice pro děvčata

• Házení střevíce – na Štědrý den házela děvčata střevíce přes hlavu. Jestliže dopadne špička směrem ke dveřím, dívka se do roka vdá. Pokud ale dopadne opačně, zůstane ještě rok doma.

• Lití olova – rozžhavené olovo se vylije do nádoby s vodou nebo kovového lavoru a podle vzniklého tvaru by měla dívka rozpoznat, jak vypadá ten, jehož si vezme.

• Pouštění lodiček – Do půlky skořápky vlašského ořechu se připevní vánoční svíčka a celá se položí na vodu. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Majitel lodičky, která popluje ke středu brzy odejde do světa, naopak ten, kterého lodička se drží při kraji, zůstane ještě rok doma.

• Patky od vánoček – pokud sebere dívka o Vánocích devět patek, do roka se vdá.

• Krájení jablka – po večeři se nožem napříč přepůlí jablko. Pokud má vnitřní část tvar pěti nebo vícecípé hvězdy, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má ale jen čtyři cípy, někdo z přítomných podle tradice onemocní nebo zemře.

• Zápalky - do jablka se zapíchnou tři sirky. Každá symbolizuje jednoho nápadníka. Ta, která bude hořet nejdéle, zastupuje mládence, kterého si dívka do roka vezme.

• Cizí věci v domě – do konce roku by se měly vrátit všechny půjčené a cizí věci.