Označení bio potvrzuje, že jde o produkt ekologického zemědělství, jehož pěstitelé či chovatelé myslí na přírodu i na člověka a snaží se je co nejméně zatěžovat.
Co vlastně znamená bio?
Pěstitelé se vyhýbají chemii, proto při pěstování plodin nepoužívají herbicidy, pesticidy, umělá hnojiva ani geneticky modifikované organismy. Bio přitom může být jakákoli potravina nebo potravinářský výrobek, nejen ovoce a zelenina. Značkou se může pyšnit i maso, mléko, uzeniny, vejce či třeba víno.
Zvířata mívají možnost výběhu nebo pastvy a co nejpřirozenější krmení. Farmáři se také snaží, aby zbytečně netrpěla a nestresovala se při transportu a porážce, na mase to prý jde poznat.
Obecně by biopotraviny a produkty v biokvalitě neměly obsahovat umělá barviva, aromatické a konzervační látky, dochucovadla a další cizorodé přídavné látky.
Je bio zdravější?
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Nespornou výhodou biopotravin je nezatíženost chemií a umělými látkami. Ovšem ani v běžných potravinách a produktech, nesplňujících přísná kritéria bio, by nemělo být éček a dalších přídatných látek tolik, aby mohly poškodit zdraví; kontroly jsou poměrně přísné.
Vědecké studie porovnávaly běžné potraviny a jejich bioprotějšky. Výsledek? Některé biopotraviny obsahují více vitaminů a antioxidantů, což jsou látky podílející se údajně na prevenci rakoviny. Naměřená množství však nebyla natolik významná, aby měla výrazný vliv na lidské zdraví.
Je bio vhodné při hubnutí?
Člověk většinou hubne, když omezí příjem potravin a zvýší výdej energie, tedy začne se více hýbat. Jak do toho zapadá bio?
Tak třeba uherák nebo bůček by do redukční diety zřejmě zařadil málokdo a přece se i tyto výrobky mohou pyšnit nálepkou bio. Ta zjednodušeně řečeno říká, že zvířata, z nichž použité maso pochází, byla chována bez nadměrného stresu a spásala chemií nezamořenou trávu či dostávala kvalitní "neumělé" krmivo.
Bionálepka nezaručuje menší procento tuku, které je pro lidi snažící se zhubnout jednou z cest k cíli: biouherák obsahuje 50 % tuků a vysoký obsah kuchyňské soli stejně jako běžný uherský salám. Ano, lidé preferující biopotraviny jsou obvykle štíhlí a plní energie. To však mívá na svědomí jejich celkový životní styl bez přemíry alkoholu a cigaret, naopak s dostatkem pohybu.
Biopotraviny mohou jídelníček jedinců snažících se zhubnout vhodně doplňovat, díky lepší chuti se na talířích možná lépe zabydlí zelenina a ovoce. Ovšem poskládat jej jen z biovýrobků je tak trochu utopie, ne všechny potraviny seženete v biokvalitě. A také by se taková dieta podepsala na peněžence. Přece jen stále platí, že biopotraviny a výrobky z nich jsou dražší, a to z logického důvodu: jejich výroba je pro zemědělce a další producenty náročnější.
Jaké jsou nevýhody biopotravin?
První handicap je jasný už na první pohled. Na rozdíl od dokonale vyhlížejících jablek z dovozu vypadají ta bio hodně skromně, tak trochu jako adepti na vyhození do koše. Zkušení gurmáni rozdíl ve vzhledu neřeší a rovnou se zakousnou, protože chvíle pravdy přichází po ochutnání. Výhodou biopotravin je jejich plná chuť. Obsahují více vlákniny, což je většinou dáno menším obsahem vody v plodinách. Viz předchozí článek o krásných, ale nechutných rajčatech.
Nereprezentativní vzhled se dá odpustit lehce, horší je to s vyšší kazivostí, na kterou je potřeba dát pozor. Způsobuje ji právě absence používání chemie, která jinak rostliny chrání před škůdci. Biopotraviny jsou proto ohroženější a rychleji se u nich objevuje například hniloba.
Největším rizikem je kontaminace produktů plísněmi, které produkují zdraví škodlivé mykotoxiny. Biovýrobky mohou napadnout i bakterie, na které už populace není zvyklá. K biopotravinám je proto třeba chovat se jinak než k těm běžným, důležité je dodržovat podmínky skladování a spotřebovat je podle návodu výrobce, zpravidla brzy po nákupu.
