Přijíždíte-li osobním vlakem na trati Česká Lípa - Jablonné v Podještědí do stanice Brniště, první co vás upoutá, je stará nádražní budova z roku 1901. To, co uvidíte v její blízkosti, není smetiště, ale možná zárodek budoucího železničního muzea.
Domek od dráhy totiž získal bývalý topič na lokomotivě Zdeněk Pavlas, který sbírá vše co nějakým způsobem se železnicí souvisí. Lampy, štítky, cedulky, telefony a další unikátní předměty shromažďuje už 35 let a pro své malé muzeum využil přístavek hned vedle domu. Dřevěná kolna je ověšena vším, co Pavlas na starých nádražích našel nebo mu lidé přinesli. "Konečně to můžu lidem ukázat, dřív jsem měl všechno v garáži, ale teď na to kouká zvědavě každý, kdo jedem kolem," libuje si.
Impulzem, kvůli kterému začal se svým koníčkem, byla doba, kdy začaly z kolejí mizet parní lokomotivy, a hlavně láska ke všemu, co se na kolejích a okolo nich pohybuje.
Nejvíce si cení očíslované cedule, pod níž přikládal pod kotel, má ji vystavenou za oknem. Zajímavou historku má ale ke každému vystavenému předmětu. "Tak tohle jsou například olovníky," vysvětluje a hrdě ukazuje, že toto jednoduché bezpečnostní zařízení ukazovalo, jak je topič zručný. Když totiž ve staré parní lokomotivě došla voda, oheň olovníky propálil a topeniště se uhasilo. To byla pro každého největší potupa.
Historické lampy, které má pověšené pod střechou, sloužily každá k něčemu jinému. Jednou z nich se svítilo při pochůzkách, druhá se zase věšela na vagóny. Pokud se tedy zastavíte v Brništi a dáte se s bývalým topičem do řeči, určitě se dozvíte, odkud ta či ona lampa pochází nebo kdo mu přinesl unikátní drážní razítko.
Snem Zdeňka Pavlase je mít funkční drážní muzeum. "Sem ke vchodu přijde závora a všechny lampy a návěstí budou blikat," říká železničář. A zároveň dodává: "Jen nevím, kde na to vzít čas." A ukazuje přitom pytel plný ještě neprocvaknutých kartonových jízdenek. V zahrádce kolem domu sice zatím běhá německý ovčák, do budoucna by měla celé venkovní muzeum hlídat figurína nádražáka v historické uniformě.
