5. listopadu
Richard se dnes nějak necítí a nechce se nechat oddělit od ostatních. Nasadili jsme mu mírnou dietu, ale on sám si ve vnitřním výběhu sbírá rozhozenou zeleninu a na jídlo chodí.
Zavřeli jsme už chápany do domečku, abychom mohli shrabat listí a aby v noci nenastydli, kdyby zůstali venku.
Guerézy zatím necháváme otevřené. Jsou přeci jen otužilejší, a tak hlavním podnětem bude až mráz. Jakmile začnou zamrzat příkopy, budou muset jít také domů. Katanga je stejně pecivál a je radši v teplíčku, ale Lomela a Lucie i s mláďaty dávají přednost korunám stromů.
8. listopadu
Richard už je na tom zřejmě lépe, ale s krmením jsme radši opatrnější.
Kiburi si už krásně chodí pro jídlo. Dostává ho stejně jako ostatní vždy dvakrát denně, své milované banány nebo přesnídávku. Rozhozenou zeleninu a větve spíš jen tak zkoumá, strčí do pusy, chvilku cumlá a pak zas vyplivne. Prostě mléko od mámy nebo sladkosti jsou lepší a normální gorilí strava mu zatím nic neříká.
Dnes jsme si všimli, že pásovci – máma a syn – už nespí spolu v boudičce. Proces osamostatňování mláděte tedy úspěšně pokračuje.
11. listopadu
Pustili jsme do výběhu dva magoty "útěkáře", kteří byli přes léto oddělení. Jednalo se o kastrovaného samečka Kerina a o starší samici Kebuši. Nadšeně se přivítali s ostatními, k žádným třenicím nedošlo. Dokonce mladší samička Tereza, která mezitím zaujala po Kebuši ve skupině dominantní postavení, ochotně ustoupila zpět na druhé místo a Kebuše znovu vládne.
