Každý předmět či tvar, včetně kamenů, keřů, stromů, a také jejich kompozice v této zahradě mají svůj zvláštní název v jazyce země vycházejícího slunce. Přitom veškeré poučky o zakládání zahrad v japonském stylu vytvořili Evropané, či spíše Američané, aby učinili tento fenomén ještě zajímavějším.
Téměř celkový pohled na uzavřenou zahradu
"Pravda je taková, že v Japonsku každý tvůrce vždy měl a má svůj osobitý styl a řídí se vlastní invencí. Velké zahrady téměř vždy bývaly součástí chrámů. Dokonce ani zde neexistuje škola, která by se tímto fenoménem zabývala," vysvětluje průvodce a majitel možná nejjaponštější zahrady mimo hranice této ostrovní země, který si přál zůstat v anonymitě.
Utajený, ničím nerušený ráj
Při procházce zahradou důsledně používá výraz "japonské aranžmá" a má to logické opodstatnění. "Japonskou zahradu je třeba hledat v Japonsku, u nás jsou to spíše jen pokusy o její napodobení. Tedy aranžmá. Samozřejmě různě zdařilá," říká, aniž by chtěl kohokoli hodnotit. Včetně sebe. Nutno ale uznat, že jeho zahrada je opravdový skvost, který obdivují i Japonci.
Dřevěná vstupní brána pochází z Japonska. Před branou jsou po obou stranách nezbytné očistné studánky
O živou vodu v křtitelnicích se starají živé rybky z Japonska, které jsou pro stísněný prostor jezírek speciálně vyšlechtěné
Když sem zavítá jakákoli delegace z východu, užasne nad rozlohou zahrady, která na naše poměry nijak výjimečná není. "Což ovšem Japonec nepochopí, protože má doma k dispozici maximálně stísněný dvorek, a i to už je velké štěstí," vysvětluje hostitel. "Také proto jsou v Japonsku k vidění spíše jen malá zelená zákoutí než ucelené zahrady. A i proto je výraz aranžmá na místě."
Typickou stupňovitou střechu domu zaregistrujete už při pohledu z ulice. Za vstupními vrátky se vám však odkryje technické zázemí domu s příjezdem do garáže, plocha vydlážděná cementovými kostkami, kousek trávníku, dřevěné loubí porostlé vistárií a česká skalka paní domu. Japonsky vyhlížejí snad jen kamenné želvy ve skalce.
Když se ale zmateni ohlédnete zpět, konečně spatříte typickou japonskou bránu a u ní nezbytnou nádobu s očistnou vodou, ve které se prohánějí drobné rybky. Stačí odšoupnout lehké dveře a ocitnete se v japonském ráji, kde rušivý výhled na domy "západního" střihu cloní vysoká zeď.
Export až z východu
Zvlněného chodníčku z kamenných šlapáků v moři drobných oblázků si majitel moc nevšímá. "Choďte si tu, jak se vám zlíbí," doporučuje. A dodává, že údržba této téměř bezúdržbové zahrady je vskutku minimální: "Jednoduše plochu občas umetu koštětem, případně z ní posbírám listí. Víc není třeba, kromě květnového zaštípnutí jehličnanů, což vlastně považuji za relax."
Zeleň je zastoupena vzrostlými, umně tvarovanými borovicemi a javory usazenými do tří ostrovů a v obvodových partiích uzavřeného dvora. Podrost tvoří bochanovité tisy, zimostrázy, azalky a zvonkovce (rod Enkianthus), které na podzim vybarvují listy do krásných rudých tónů.
Největší z balvanů v zahradě nese stopy dávného opracování. Jde totiž o keltský obětní kámen ze sedlčanské žuly
Objemná bronzová vana na terase je vyhřívaná. Také pochází přímo z Japonska
Použité kameny pocházejí většinou ze Sedlčanska. Na tom největším jsou zřejmé stopy dávného opracování a majitel přiznává, že je to kámen obětní, vyzdvižený z původního místa se souhlasem veškerých úřadů.
Kameny vystupující od cest na vyvýšené terasy a krásně modelované, zelenavě zbarvené kusy u jezírka v atriu domu, které po dešti mění barvu, už jsou z Japonska. Stejně jako malé i velké keře, desítky a stovky let staré tvarované stromy, lampy či všemožné další artefakty v proskleném japonském pokoji, který má výhled takřka na všechny strany. Dokonce i velkolepá vyhřívaná bronzová vana na zadní terase absolvovala tisíce kilometrů dlouhou cestu.
Na vyvýšenou terasu se vstupuje po opracovaných zelených kamenech, taktéž dopravených až z Japonska
Když budete tipovat, jak je zahrada stará, trefíte se jen těžko. Pravděpodobně vás překvapí, že vznikla před dvěma lety. Stavební práce ale začaly o něco dříve, protože řadu kamenů bylo třeba usadit společně se základy pro dům; jsou totiž jeho součástí.
Vždycky nejdřív hledejte to krásné
Tvarované stromy se sázely nakonec, a to v balech s původní jílovitou zemí, která je pro jejich vývoj nezbytná. Namítnete-li před majitelem, že keříky v zahradě mají s růstem zjevné potíže a na místě se jim příliš nedaří, případně je poškodila zima, majitel vám nečekaně odpoví: "Nejšťastnější je ten, kdo vidí krásné věci jako první a teprve pak objevuje nedostatky."
