Chmelaři doplatili na dobrou úrodu. Chmel nejde na odbyt a ceny spadly

Chmelaři na severu Čech doplácejí na mimořádně dobrou úrodu. Letos měli druhou nejlepší sklizeň končícího desetiletí, ale o chmel není zájem. Urodilo se totiž všude. Výkupní ceny tak spadnou až o 20 procent. Pěstitelé kvůli tomu nemusejí mít na obnovu chmelnic.

Chmel obecný - Plodem chmelu je šišticovité plodenství. | foto: Profimedia.cz

"Dostanou za chmel asi o 20 procent nižší ceny než před rokem, což je pro ně problém," přibližuje paradoxní situaci Pavel Šponer, který s chmelem obchoduje v žatecké společnosti Bohemia Hop.

SKLIZEŇ NA SEVERU ČECH

letos

sklizeň: 7 772 tun

výnos: 1,49 tun/ha

loni

sklizeň: 6 616 tun

výnos: 1,25 tun/ha

V porovnání s loňským úspěšným rokem sklidili letos tuzemští chmelaři ještě o 1 156 tun víc. Hlavním důvodem bylo větší množství srážek proti dlouhodobému průměru.

"Podle informací Chmelařského institutu také došlo u žateckého poloraného červeňáku k navýšení prodeje sadby," uvedl tajemník svazu pěstitelů Michal Kovařík.

Pěstitelé si ale přáli, aby se chmel prodával alespoň za loňské ceny, které byly zhruba 180 tisíc korun za tunu. Podle předsedy svazu pěstitelů Bohumila Pázlera je to minimální cena, kterou potřebují, aby alespoň udrželi současné osázené plochy. A to se jim nevyplní.

V tradičních pivovarských zemích klesá výroba piva

Podle některých světových statistických údajů by se mohlo zdát, že výroba piva neklesá. Více ho produkují zejména země s velmi početným obyvatelstvem, jako je Indie, Čína, Vietnam či Brazílie.

SKLIZEŇ
V OBLASTECH

Žatecko: 5 620,4 tuny

Úštěcko: 903,2 tuny

Tršicko: 1 248,1 tuny

"Jenomže u nich se chmel prakticky vůbec nepoužívá. A naopak v tradičních pivovarských zemích, jakými jsou Německo, Belgie nebo třeba Japonsko, které je naším největším odběratelem chmele, výroba piva klesá," dodal Šponer.

Situaci v Česku a celé Evropě nezachrání ani malé pivovary a minipivovary, které jsou současným trendem. Milovníci piva sice vyhledávají originální chutě, jenže ty většinou nepochází z velkých výroben. Příkladem v tomto kraji jsou minipivovary ve městech Varnsdorf či Žatec. Jenže ty nedokážou propad velkých podniků vynahradit.

Na nižší výrobu piva a jeho slabší chmelení přitom doplácí z chmelařských zemí nejvíc právě Česko. "Máme nejlepší chmel na světě, to všichni uznávají, je to naše velká výhoda. Ale je to i nevýhoda, protože je nejdražší," vysvětluje Šponer a na mysli má zejména žatecký poloraný červeňák, nejrozšířenější a nejkvalitnější český chmel.

Budou chybět peníze na nové sazenice

Pokud by na každé tuně pěstitelé proti loňsku skutečně měli o 35 tisíc korun méně, jen obtížně jim to vyrovná náklady na pěstování. Letos navíc dali víc peněz za ochranu proti škůdcům, například proti peronospoře chmelové.

Hrozí tak, že kvůli nižší prodejní ceně budou mít málo peněz na potřebné omlazení chmelových sazenic. To je přitom pro české chmelaře důležité, aby udrželi kvalitu sklízených šištic a mohli konkurovat například sousednímu Německu. A je dokonce otázka, zda bude pokračovat aspoň mírná obnova.