Z rozboru zvířecí krve je dokonce možné určit přímo míru stresu, kterému je zvíře vystaveno a utrpení zvířete se tak dá změřit a doložit. Pražský veterinář Alexandr Skácel má praktické zkušenosti s tím, že se například vyšetřením psa nebo kočky pozná, že u jejich majitelů něco není v pořádku.
Rozvádíte se? Stresujete tím i svoji kočku
Do Skácelovy ordinace přišel muž se sibiřskou kočkou (více o plemeni zde) a stěžoval si, že zvíře začalo být nebývale agresivní. Běžná vyšetření žádný neduh neodhalila, tak lékař vsadil na alternativní diagnostiku z krve. "Lékařka z firmy, která se speciální metodě věnuje, mi poradila, ať se zeptám, jestli se dotyčný muž náhodou nerozvádí. Když jsem tak učinil, pan inženýr užasl. Nechápal, odkud to vím, když bydlí na druhém konci Prahy," vypráví veterinář, který se zabývá psychologií zvířat.
Zvíře zkrátka vycítí napjaté klima kolem sebe. Jakmile se manželé od sebe odstěhovali a zvíře zůstalo jen s mužem, poměrně rychle bylo po problému. Potvrdil to i opakovaný rozbor krve. Alexandr Skácel říká, že negativní emoce přejímají hlavně ta zvířata, která jsou na svém pánovi patologicky závislá. A i k tomu někteří lidé přispívají.
Lékař otestuje i biovejce a vejce pocházející z klecového chovu
"O tom, že to nebyl náhodný případ, jsem se následně přesvědčil už zhruba u čtyřiceti psů a koček.Také u nich vzorek krve odhalil, že zažívají nějakou nepohodu," popisuje veterinář. Dodává, že tento speciální postup využívá hlavně v případech, kdy klasická medicína selže. Na zmíněnou diagnostickou metodu existuje už několik evropských patentů.
V souvislosti se "slepičí aférou", kdy cenu vajec zvýšily evropské předpisy pro větší klece, Alexandra Skácela rozčilují názory některých odborníků, že se zvířata nemají polidšťovat. Je skálopevně přesvědčen, že i tak jednoduchý tvor jako slepice ve stísněném prostoru trpí. Protože by rád svoji verzi podpořil pádnými důkazy, přemluvil nyní lékařku, s níž spolupracuje, aby otestovala biovejce od slepic pobíhajících na dvorku. "Nic podobného se dosud nedělalo. Paní doktorce jsem navrhl, abychom to jen tak pro sebe zkusili. Výsledek pak chceme porovnat se vzorkem z normálních vajec z obchodu, která pocházejí od slepic v klecových chovech," plánuje Skácel.
Stres není jen špatný
Že se z krve zvířat dá zjistit, nakolik jsou stresovaná, potvrzuje i Eva Voslářová z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. "Z našich výzkumů víme, že se v krvi zvířat dají analyzovat určité látky, jejichž koncentrace odpovídá míře stresu, jemuž je zvíře vystaveno. Stres však není vždy jen špatný, například ve volné přírodě je důležitý, aby zvíře přežilo," vysvětluje docentka Voslářová.
Podle ní nová pravidla o lepším zacházení ze zvířaty diktovaná Evropskou unií nepramení jen ze snahy přilepšovat zvířatům, je to i v zájmu lidí. "Je totiž jednoznačně prokázáno, že hladina stresu koresponduje s kvalitou masa. Proto je snaha zacházet s dobytkem co nejšetrněji při přepravě i při porážce," dodává Voslářová.
Na nynější trend ochrany zvířat před bolestí a týráním zareagovala i Veterinární a farmaceutická univerzita, která letos zavádí nový studijní obor zabývající se ochranou zvířat a welfare, tedy pohodou zvířat. Podle Josefa Dubna ze Státní veterinární správy stres probudí v těle zvířete mnoho chemických pochodů. "Na mase se to vizuálně nepozná, ale řízek stresovaného prasete se na pánvi stane podešví," udává příklad prokazatelného důsledku stresu u zvířat veterinář.
