Spotřebitelé z domácností jsou ochotni nosit úsporné žárovky jen do sběrných míst vzdálených průměrně asi 700 metrů, zatímco loni to byl ještě téměř kilometr. Této služby tak využívají jen dvě pětiny domácností. Vyplývá to z průzkumu agentury Markent mezi více než 1 200 respondenty.
Vyřazené úsporné zářivky lze přitom podle společnosti Ekolamp, která je službou sběru a recyklací pověřena, vrátit v jakémkoli obchodě s elektronikou, ve sběrných dvorech obcí či do sběrných nádob v obchodních centrech, na městských úřadech nebo v řadě firem (seznam sběrných míst zde).
Přesto tak podle průzkumu šest domácností z deseti nečiní a ročně tak končí na skládkách 75 kilogramů jedovaté rtuti. Tento jedovatý karcinogenní kov obsažený v úsporkách a vysokotlakých výbojkách je na skládkách komunálního odpadu velmi nebezpečný. A to jak pro půdu, tak pro ovzduší i spodní vody.
"Ve světelných zdrojích jako takových je rtuť neškodná a nezbytná. Nebezpečí pro zdraví představuje jen ve větším množství při neodborné likvidaci těchto zdrojů," vysvětlil zástupce společnosti Radoslav Chmela.
Rtuť je na skládkách komunálního odpadu hrozbou
Rozbitá úsporkaRtuť se v úsporných světelných zdrojích vyskytuje ve velmi malém množství. Například v klasickém teploměru je rtuti 500krát více. "Při náhodném rozbití zářivky je třeba místnost dobře vyvětrat, střepy zamést a odvézt do sběrného dvora. Problém nastává při ukládání většího množství úsporných světelných zdrojů na skládkách komunálního odpadu, kde dochází k větším únikům rtuti do ovzduší nebo do půdy a vody," vysvětluje Matěj Man z organizace Arnika. |
Množství rtuti, které ročně končí na skládkách, by teoreticky dokázalo znečistit například 238 Máchových jezer. K číslu došli ve společnosti Ekolamp jednoduchým propočtem: vycházeli z informace nezávislých odborníků, že rtuť z jedné úsporky (tedy 2 až 5 mg) dokáže otrávit 10 až 20 tisíc litrů pitné vody.
"Proto je tak důležité lidem vštěpovat, že vysloužilé světelné zdroje patří do tříděného odpadu, aby byly pod kontrolou. Vždyť rtuť je těžký kov v kapalném skupenství, je prokazatelně karcinogenní, na skládkách se vsakuje do půdy a ještě uvolňuje do ovzduší jedovaté oxidy rtuti," apeluje na zodpovědnost spotřebitelů Chmela.
Loni Češi odevzdali k recyklaci přes pět milionů kusů úsporných žárovek. Nejvíce se na zpětném odběru podílely firmy a obce. Domácnosti za nimi zaostávají, na skládkách proto končí 60 procent doma vyřazených úsporných světelných zdrojů.
Počet sběrných míst se rozšířil na více než 3 400, po celém Česku je rozmístěno více než 1 400 sběrných nádob, přičemž každoročně jich přibývá několik set. Cílem je mít alespoň jedno sběrné místo v každé obci nad 2 000 obyvatel, uvedla společnost.
