Ve své domovině na jihu Afriky želva pardálí klade do půdy snůšku šesti až patnácti vajec velikosti i tvaru pingpongového míčku, ve kterých se deset měsíců vyvíjejí malé želvičky. Za tu dobu někdy půda okolo vajec ztvrdne tak, že se vylíhlé želvičky nedokážou vyhrabat a musí počkat, až déšť půdu rozmáčí.
Kapské želvičky pardálí |
Malé kapské želvičky pardálí konzumují suchou trávu, případně sukulenty, které jsou pro ně zdrojem vody. To stačí, aby z nich narostly druhé největší suchozemské želvy afrického kontinentu. Svoje jméno získaly podle skvrn na krunýři, připomínající kresbu pardála. Každá želvička má přitom na zádech jedinečnou kresbu, která se za celý život nemění, ani když krunýř vyroste.
Úspěšná líheň želviček pardálích v pražské zoo
Pohlídejte si želví samolepkuSamolepka mláděte želvy pardálí do sběratelského alba Mláďata světa vychází spolu se samolepkou andulky vlnkované ve středeční MF DNES.  Pokud nechcete o žádnou samolepku přijít, využijte zvýhodněného předplatného a noviny se samolepkou budete mít každé ráno ve schránce. Nabídka platí do 30.3., podrobnosti zde. |
Na přelomu roku 2011 a 2012 se v pražské zoo podařil husarský kousek týmu Petra Velenského, kurátora plazů. Aby chovatelé dokonale napodobili podmínky, jaké mají pro svůj vývoj vajíčka v domovině této krásné želvy, napadlo je využít k tomu vinotéku. Vajíčka totiž po určité období potřebují nejen teplo líhně, ale naopak i ochlazení. "Počasí je totiž v jejich domovině podobné jako u nás," vysvětlila Nataša Velenská, vrchní chovatelka plazů.
Petr Velenský celý postup upřesňuje takto: "Vejce byla třetí den po snesení umístěna do vinotéky a při 13 °C a 75% vlhkosti si tam pobyla 126 dní. Poté jsme je přenesli do líhně vyhřáté na 31 °C. V ní pak probíhala inkubace přesně tři měsíce." Pak se chovatelé mohli začít radovat, celkem se vylíhlo osm želviček (více zde). Do té doby se jim rozmnožení této krásné želvy nedařilo. Nelze se tedy divit, že želvičky nakonec dostaly jména slavných vín.
